Rozvoj umělé inteligence by mohl prohloubit rozdíly mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi, uvedla ve své dnešní zprávě Organizace spojených národů. Zároveň vyzvala k opatřením, která by takovéto dopady umělé inteligence zmírnila.
„Umělá inteligence se rychle rozvíjí, mnohé země však nedisponují infrastrukturou, dovednostmi a správními systémy potřebnými k jejímu využití. Zároveň už pociťují její negativní ekonomické a sociální dopady,“ uvádí Rozvojový program OSN.
Zpráva upozorňuje, že umělá inteligence může podpořit hospodářský růst, mimo jiné zvýšením produktivity a vytvořením nových odvětví. Podle Rozvojového programu je nicméně zapotřebí demokratizovat přístup k umělé inteligenci, aby z této technologie mohly těžit všechny země.
„Domníváme se, že AI ohlašuje novou éru rostoucí nerovnosti mezi zeměmi, zatímco v posledních padesáti letech se rozdíly snižovaly,“ uvedl podle agentury Reuters na tiskové konferenci v Ženevě ekonom Rozvojového programu Philip Schellekens.
Varoval, že zaostávání chudších států v souvislosti s umělou inteligencí by ve finále mělo negativní dopad i na bohaté země. „Pokud se nerovnost bude dál zvyšovat, zvýší se i hrozba negativních vedlejších dopadů v oblasti bezpečnosti a migrace,“ dodal.
Před růstem ekonomických rozdílů ve světě v důsledku rozvoje AI nedávno varovala i Světová obchodní organizace.
„Výsledky rozvoje a využívání AI vyvolávají obavy, že mnozí pracovníci i celé ekonomiky by mohli zůstat pozadu,“ uvedla Světová obchodní organizace v zářijové zprávě.
Generální ředitelka Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iweala vyzvala politiky k obezřetnosti při zavádění AI technologií. „Umělá inteligence může zásadně transformovat trh práce. Některá pracovní místa může změnit a jiná vytlačit,“ uvedla.
Proto je podle ní zapotřebí posílit investice do vzdělávání, rekvalifikací a sociálního zabezpečení.
