Softwarová apokalypsa nepolevuje. Akcie softwarových firem, zejména těch prodávajících software jako službu (SaaS), prudce klesají. Na vině je strach z toho, že jim jejich obchodní model přebere umělá inteligence. Nakolik je to oprávněný strach? A jsou v tom softwarové firmy samy?
Akcie softwarových společností výrazně klesají. Na rozdíl od jiných okamžiků, kdy každé investorské zaváhání v posledních letech využila jiná skupina investorů k rychlému nákupu, tentokrát se do něj nikdo nehrne. Pád ale začal již v lednu. Index S&P 500 Software & Services zahrnující 140 firem se od začátku roku propadl již zhruba o šestnáct procent.
Například softwarový koš investiční banky Goldman Sachs klesl za dva týdny od doby, kdy společnosti uzavíraly předchozí kvartál, o více než patnáct procent.
Lou Miller, globální ředitel pro akciové koše v Goldman Sachs FICC and Equities, to v pátečním briefingu okomentoval slovy: „I když je software nyní v medvědím trhu a vstoupil již dokonce do přeprodaného území, všichni se zatím drží stranou a kupující jsou i nadále opatrní.“
Nejde přitom o krátkodobý trend. Když se budeme pro přehlednost držet jen dat zmiňované investiční banky, software byl podle dat z Goldman Sachs Prime Book zdaleka nejprodávanějším subsektorem od začátku celého letošního roku. Zatímco softwarové akcie tvořily na začátku roku sedm procent čisté expozice hedgeových fondů vůči americkým akciím, teď jsou to sotva tři procenta. Jde ovšem jen o pokračování trendu, který je patrný již minimálně od roku 2024.
Za nejčerstvějším propadem stojí obavy z posledního produktu Claude Cowork od AI společnosti Anthropic. Dřívější obavy o budoucnost SaaS nástrojů (například Microsoft 365, produkty Adobe nebo Slack) tím společnost posunula z abstraktní roviny do mnohem konkrétnější podoby.
Claude Cowork funguje tak, že uživatel chatbota zadá úkol (například: vytvoř tabulku výdajů z hromady skenů účtenek) a program vytvoří plán, který následně sám autonomně realizuje, přičemž uživatele průběžně informuje o postupu.
Software je v tom, zdá se, opravdu dobrý. A to je pro řadu softwarových firem, hlavně těch, které prodávají software jako službu podnikové klientele, vážný problém, protože podobné funkcionality byly dosud jádrem jejich vlastního byznysu. Ohrožuje tak buď přímo jejich hlavní podnikání, nebo přinejmenším zpochybňuje současné vysoké marže.
Karty se obrátily
Celá situace je ironická v tom, že to byly právě dnešní SaaS společnosti, které posledních dvacet let naopak rozbíjely, často k velké nelibosti zákazníků, tradiční softwarové licenční modely. Za prudkou akceleraci současné AI vlny vděčíme také Microsoftu (díky masivním investicím do OpenAI), který se ale najednou ocitl na druhé straně barikády spolu s poraženými (nebo poráženými).
Objevují se nicméně i hlasy, které tento dopad AI na SaaS platformy bagatelizují a vidí za výprodejem jen prázdnou hysterii. Jedním z nich je zakladatel a generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang.
„To, že softwarový průmysl je na ústupu a bude nahrazen umělou inteligencí, je ta nejnelogičtější věc na světě,“ nechal se slyšet ve středu. Umělá inteligence má podle něho stávající softwarové nástroje vylepšovat a ne nahradit.
Podobně se vyjádřil také Rene Haas, generální ředitel britského návrháře čipů Arm Holdings. Ten během konferenčního hovoru k finančním výsledkům zopakoval názor, že zavádění umělé inteligence v podnicích je stále v raných fázích a ještě není masivně transformativní.
Problém je, že v obou případech máme co do činění s lidmi, u kterých je další růst jejich byznysu na dalším úspěšném rozvoji umělé inteligence přímo závislý, a tak je to trochu jako ptát se těžařské společnosti, jestli ropná produkce a využívání ropných produktů zatěžuje planetu, nebo rybáře, zda moderní rybolov drancuje oceány.
Validní argument pro to, že budou oba sektory moci žít v prospěšné symbióze, který občas také na trhu zaznívá, by mohl být ten, že zavedené podnikové platformy si již prošly bolestivým procesem certifikací a dalších bezpečnostních pojistek. Ty naopak současné „divoké“ AI aplikace (obzvláště agentické systémy) zatím postrádají.
Jenže je tu problém. Existuje špatný precedens, který dokazuje, že ani stoh certifikací dokládajících, že je vaše řešení tím jediným správným pro podnikové nebo jiné institucionální nasazení, nic neznamená, pokud proběhne dostatečně silná revoluce zdola (nebo shora).
Než se objevil iPhone, dominovaly podnikové mobilitě chytré telefony a pracovní komunikátory od Nokie a BlackBerry. Po příchodu iPhone s iOS na trhu, podobně jako dnes u SaaS, zaznívaly hlasy, že iPhone je kvůli absenci všech prověrek pro firmy nepoužitelný. Jenže realita vypadala jinak, manažeři si iPhone oblíbili a následně si prosadili potřebné změny.
Katastrofu ještě urychlil příchod Androidu o rok později, který spolu s iOS začal postupně vytlačovat hlavní systémy pro podnikové mobilní telefony, tedy Symbian OS, BlackBerry OS a Windows Phone.
Propouštění a přehodnocování
To, že byznys nejde tři roky od masivního nástupu AI tak docela podle plánu, dokazují i vlny propouštění, nejčerstvější je teď z února, kdy SaaS provider Workday (provozovatel cloudu pro firmy) oznámil plán na zrušení 1750 pracovních míst.
A máme tu i další příklady firem, kterým již AI stačila přinejmenším uštědřit pořádnou ránu do slabin.
První z masivně zasažených kategorií jsou konzultační a auditorské společnosti, hlavně ty hodně navázané na samotný IT sektor. Víceméně to samé, co konzultanti z Accenture dodají vaší společnosti po měsících strávených procházením vašeho účetnictví, vám dnes dovedou pokročilé velké jazykové modely doručit také, jen za zlomek nákladů a během jediného dne.
Generální ředitelka Accenture Julie Sweet sice tvrdí, že umělá inteligence je jedním z nejlepších nástrojů (v tom má možná pravdu), ale na akciích společnosti je vidět opak. Odepsaly téměř 40 procent za poslední rok a jedenáct procent od začátku letošního.
Nejde o žádnou planou investorskou paniku. Důkazem je, že v Accenture právě běží restrukturalizace v hodnotě zhruba 865 milionů dolarů a o své pracovní pozice zde přišlo jedenáct tisíc lidí.
Výzkumná a konzultační společnost Gartner, která se specializuje na technologické poradenství, se dokonce dostala s téměř padesátiprocentním propadem mezi největší loňské akciové smolaře. To ale bylo ke konci loňského roku. Od té doby odepsala dalších 38 procent a její tržní kapitalizace se propadla z 19,3 miliardy na 11,8 miliardy dolarů.
Ještě na konci roku 2024, tedy před plným nástupem využívání generativní AI, přitom tržní kapitalizace Gartneru činila 42 miliard dolarů. Také zde dokáže – alespoň zdánlivě – generativní AI poskytnout velmi podobný výstup jako drazí konzultanti.
Možná si říkáte, zmiňujeme jen samé extrémy. Ale nijak zvlášť utěšený pohled neskýtají ani další velcí hráči ze stejné kategorie. Stačí se podívat třeba na akciové grafy společností Booz Allen Hamilton (minus 30 procent za rok), Capgemini (minus 35 procent za rok) či FTI Consulting (minus osm procent za rok).
Ale nejsou to jen konzultační společnosti. Reklama a marketing dostávají úplně stejný, ne-li brutálnější zásah. Velký jazykový model vám dokáže vytvořit super multikoncepční marketingový plán a jako bonus jej dodá ve všech jazykových mutacích, které vás zrovna napadnou. A samozřejmě za zlomek ceny.
Prestižní marketingová agentura WPP kvůli tomu dokonce loni po téměř třech dekádách vypadla z londýnského indexu FTSE 100. Pro letošek zatím odepisuje okolo dvaceti procent.
AI ale v oboru reklamy a marketingu neohrožuje jen kreativce. Akcie kalifornské nadnárodní technologické firmy The Trade Desk, která se specializuje na služby pro automatizaci programatického marketingu v reálném čase, se kvůli obavám z AI hrozby pro její byznys za rok propadly o 77 procent (z toho letos o 30 procent) a to navzdory tomu, že je firma zatím poměrně slušně zisková.
