Má to být nejdražší rekonstrukce plaveckého bazénu v historii České republiky. Krajský Liberec za ni zaplatí 1,3 miliardy korun a půjčí si na to zhruba 750 milionů korun.

Velkolepý plán na nutnou opravu budovy z roku 1985 má ale řadu odpůrců. Upozorňují především na přemrštěnou cenu a další zadlužování města, které už dnes měsíčně splácí kolem 200 milionů korun za úvěry z minulosti.

Vedení radnice proto sází i na dotace nebo pomoc Libereckého kraje, který by mohl přispět 150 miliony.

Bazén postavený podle návrhu architekta Pavla Švancara patří k nejzdařilejším realizacím soudobé architektury v Liberci. Ocenění získal třeba na bienále Interarch v bulharské Sofii v roce 1987. Než jej ve městě postavili, chodili si lidé zaplavat do budovy městských lázní, kde dnes sídlí Oblastní galerie.

O nutné opravě plaveckého bazénu se mluví už řadu let. Dosluhují důležitá technologická zařízení, zatéká střechou, protéká hlavní bazénová vana a nevyhovující je i zasklení budovy. Ještě za bývalého vedení města vycházely v roce 2016 podle studie náklady na opravu kolem 500 milionů korun.

O dva roky později už se cena dle projektové dokumentace vyšplhala na 864 milionů. Ta však nepočítala se zachováním původního vzhledu budovy.

Před pěti lety se tak nová politická reprezentace na radnici rozhodla vyhlásit výběrové řízení na studii a loni vítěz – královéhradecký Ateliér 11 – přišel s hotovým projektem, který tvář bazénu, tak jak jej kdysi navrhl Pavel Švancar, ve velké míře zachová.

Stavba je naplánovaná na začátek příštího roku a potrvá odhadem čtyřiadvacet měsíců. Zachovat alespoň částečný provoz pětadvacetimetrového bazénu v přístavbě podle projektantů nejde.

Musely by se vybudovat dočasné šatny a sociální zázemí, což by stavbu prodražilo, a navíc na ně ani není místo.

Podle některých libereckých zastupitelů tak velkolepou akci město nepotřebuje. Namísto kompletní přestavby stačilo prý opravit protékající bazénovou vanu, narušené betonové konstrukce pod bazénem i vodou poškozené technologie.

Taková rekonstrukce by se stihla během jednoho léta a v dalších etapách by se mohla opravit střecha, vyměnit obvodová skla a zanedbané šatny. Akce, která by Liberec vyšla maximálně na pár stovek milionů korun.

I posudek ČVUT z roku 2022, který si nechalo město udělat, vyčíslil opravy problematických částí, tedy střechy, pláště budovy, pořízení nových nerezových van i vzduchotechniky na 143 milionů korun.

„Za posledních patnáct let proběhlo v Česku sedmašedesát rekonstrukcí či novostaveb bazénů a koupališť. Jen jednou překročila cena stavby 500 milionů korun, a to u multifunkčního sportovně-plaveckého areálu v Praze–Chodově, kde stála 631 milionů,“ přibližuje zastupitel Jindřich Felcman z hnutí Liberec otevřený lidem.

Ten proto nechápe, proč zrovna Liberec má opravovat bazén za více než miliardu. Jaromír Baxa, zastupitel a člen finančního výboru, zase poukazuje na to, že město si plánuje půjčit 750 milionů v době, kdy jsou vysoké úroky.

„Na splátkách to může udělat dalších sto milionů ročně. Skokově rostou i provozní výdaje na bazén. Z nějakých dvaceti milionů se dnes pohybujeme nad padesáti miliony provozní dotace,“ vypočítává zastupitel.

Nicméně vedení města odůvodňuje vysokou cenu inflací, růstem stavebních prací i lidské práce. Jen materiály šly nahoru oproti roku 2021 až o 160 procent, třikrát vyšší jsou i ceny energií. Odmítá rovněž argumenty oponentů, kteří prosazují pouze dílčí opravy.

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

Podle náměstka primátora Petra Židka z ODS by kompletní rekonstrukci jen oddálily. „Oprava by byla jen na krátký čas. To, co navrhujeme my, vydrží minimálně tři až pět desítek let. Pro bazén je to nejrychlejší a nejefektivnější cesta,“ vysvětluje náměstek.

Při opravě zůstane z budovy jen skelet, jinak bude bazén kompletně nový. I poté si ale zachová ducha své původní architektury s typickou červenou mozaikou a bílými keramickými obklady.

Nejvýraznější změnu pak uvidí návštěvníci uvnitř. Šatny, které jsou dnes oddělené a v přízemí, budou nově společné a v suterénu budovy. Na místě těch původních dámských bude welness, z pánských vznikne fitness.

Díky moderní vzduchotechnické jednotce s rekuperací, čerpadly s frekvenčními měniči či bazénovou filtrací město na provozu stavby do budoucna ušetří ročně až třicet procent na energiích. To by, převedeno na koruny, znamenalo úsporu patnácti milionů.

V areálu jsou dnes tři bazény, včetně padesátimetrového, dva tobogany, vířivky, Kneippův chodník, skluzavka, sauny i potápěčská věž. Loni do něj zavítalo přes 460 tisíc lidí.

Využívají ho ale také nejrůznější plavecké oddíly, od přípravky až po profesionály. Ti všichni si budou muset najít pro své tréninky minimálně na dva roky jinou alternativu.