Vedlejší účinky schválených léků by mohly zpomalit nebo dokonce zastavit šíření nádorových buněk. Zkoumají to vědci za pomoci přístroje brněnské společnosti Telight.
Šíření nádorových buněk je bohužel pro pacienty s rakovinou často fatální, neboť hlavním problémem není samotný agresivní růst rakoviny, ale spíše invaze a metastáze, tedy procesy, při kterém se nádorové buňky šíří z původního místa do jiných částí těla. Právě ty jsou zodpovědné za většinu úmrtí pacientů s rakovinou.
Skupina vědců z institutu CEITEC brněnského VUT proto zkoumá, zda některá z léčiv, která jsou schválena pro jiné účely, nemají vedlejší účinek v podobě zpomalení, nebo dokonce zastavení šíření nádorových buněk.
Momentálně je do hry vytipováno 180 léčiv. „Některá z nich mají větší šanci, že budou účinná, jiná menší. Pokud bude projekt úspěšný, můžeme studii rozšířit,“ prozrazuje vědec Daniel Zicha, který vede projekt v rámci skupiny Experimentální Biofotonika a Centrální laboratoře Biofotonika.
„Jak na něco přijdeme, může to lékař okamžitě nasadit pacientovi. Vyhýbáme se díky tomu zdlouhavému procesu schválení nového léčiva, což by trvalo deset nebo patnáct let a stálo miliony a miliony dolarů,“ říká Zicha.
Záměrem projektu je, aby léčiva mohla sloužit jako podpůrná léčba. „A mohlo by to být i opačně, tedy že stávající léčby budou doplňkem k tomuto důležitému aspektu, protože metastázování je víc nebezpečné a může se zhoršit v průběhu standardní léčby,“ říká Zicha.
Právě operace mohou totiž k rozšíření rakoviny paradoxně pomoci. „Při zákroku se chirurg snaží odstranit co nejvíc nádoru, ale musí se vyhnout blízkým důležitým orgánům. Může se proto stát, že nějaké nádorové buňky zůstanou. Při operaci vzniká rána, proces jejího hojení je však pro pacienta špatný – když zůstanou nějaké nádorové buňky, budou ještě více stimulovány k růstu a migraci,“ vysvětluje Daniel Zicha s tím, že by bylo ideální léky zpomalující metastáze nasadit už před operací.
Foto CEITEC VUT
Vědec Daniel Zicha
Už existují případy, kdy se ukázalo, že některé léky mohou ovlivňovat nejen to, na co byly primárně určeny. Zicha dává příklad dává Antabus, který byl původně vyvinut pro léčbu alkoholismu, ovšem jeho vedlejší účinky jsou nyní využívány právě při léčbě rakoviny.
„Z literatury a vlastního výzkumu víme, jaké jsou molekulární mechanismy potřebné pro migraci buněk. Snažili jsme se tedy vytipovat léky, u kterých jsou alespoň nějaké náznaky nebo je známo, že mohou tyto procesy ovlivňovat. Konzultovali jsme to také s odborníky na farmakologii,“ upřesňuje Zicha s tím, že koncept tohoto použití léků přišel od profesora Jana Brábka, který na projektu také pracuje.
S testováním léčiv se už začalo. „Nejprve je zkoušíme na etablovaných buněčných liniích, se kterými se jednoduše pracuje. Jedná se o nádorové buňky, které byly odebrané z pacienta už před delší dobou a jsou etablované v buněčné kultuře, takže jsou nesmrtelné a rostou v podstatě pořád,“ říká vědec.
Náš projekt je jedinečný, což je až překvapující, poněvadž je to celkem jednoduchá myšlenka.
Cílem projektu tedy není zničit pomocí léčiv nádor, ale zpomalit či ideálně zastavit šíření nádoru, a tedy tvorbu metastáz.
Pro zkoumání používají vědci holografický mikroskop, který jim umožňuje sledovat migraci buněk s vysokou přesností. Unikátní přístroj navržený v laboratoři Radima Chmelíka a následně vyvinutý a vyráběný pod názvem Q-Phase ve společnosti Telight je jediný svého druhu na světě.
Telight je dalším byznysovým dobrodružstvím vizionáře Jaroslava Klímy, jenž právě s mikroskopy spojil velmi úspěšnou profesní kariéru. Nejprve vybudoval společnost Tescan, výrobce elektronových mikroskopů, kterého před Vánoci 2022 prodal za sedm až devět miliard korun americké společnosti Carlyle.
Každý z původní pětice českých akcionářů Tescanu si ze závratné sumy vzal patnáct procent. Mezi akcionáři byl pochopitelně i Klíma, který ještě souběžně s Tescanem začal budovat Telight na výrobu tentokrát nikoli elektronových, ale světelných mikroskopů.
Jedním z produktů Telightu je Q-Phase, prestižními cenami ověnčený přístroj za 250 tisíc eur – jeho využitelnost je mimo jiné právě v onkologickém výzkumu.
Q-Phase pracuje s objevenou fintou, díky které se nemusí téměř průhledné buňky kvůli pozorování obarvovat, přičemž barvivo způsobuje chemické reakce, jež výzkumu škodí. Finta zaručuje, že zkoumaný organismus je i bez barviva dobře viditelný, výsledkem jsou vysoce kontrastní snímky živých buněk díky využití fázového kontrastu a hologramů.
Právě to pomáhá týmu se zjišťováním účinnosti léčiv. „Pokud vím, je to jediný takový projekt, což je až překvapující, poněvadž je to celkem jednoduchá myšlenka,“ shrnuje Zicha.
