Za posledních sto let Univerzita Karlova v centru Prahy nic většího nepostavila. A od roku 1983, kdy byla dokončena Nová scéna Národního divadla, takto velký projekt v jádru města neiniciovala ani žádná jiná veřejná instituce.
Do cílové rovinky se teď však blíží projekt nového univerzitního kampusu na Albertově. Univerzita Karlova získala pro stavbu územní rozhodnutí, a jakmile bude mít i stavební povolení, mohla by začít Kampus Albertov stavět.
Celkem má projekt vyjít na 7,8 miliardy a pokryjí ho finance ze státního rozpočtu, dotací EU, Národního plánu obnovy, Národního investičního plánu, vlastních zdrojů univerzity nebo nízkoúročených komerčních úvěrů. Původně se přitom počítalo s částkou okolo 2,5 miliardy. Rektor univerzity Tomáš Zima to vysvětluje tím, že šlo o ceny z roku 2011 a od té doby zdražilo vše, od materiálů po ceny práce ve stavebnictví.
Univerzita Karlova
Foto Univerzita Karlova
Nový kampus na Albertově navrhl ateliér Znamení čtyř, který univerzita vybrala v mezinárodní architektonické soutěži. Skládá se ze dvou hlavních objektů, Biocentra a Globcentra. Ateliér má na kontě například rekonstrukci synagogy na Smíchově či malostranského paláce v Letenské ulici.
Podle původního plánu se mělo stavět na začátku loňského roku a obě centra měla začít fungovat od roku 2022. Nakonec se termín otevření posouvá asi o čtyři roky. Stavba má být podle plánů Univerzity Karlovy hotová na konci roku 2025 a obě vědecká a výuková centra se otevřou studentům a vědcům v roce 2026.
„Předpokládáme, že v listopadu podáme na obě stavby žádost o stavební povolení. V příštím roce přijde na řadu archeologický průzkum,“ uvedl při představení projektu Zima. Na podzim začne také stavba provizorní menzy, protože ta původní půjde během výstavby Biocentra k zemi.
Kampus bude podle Zimy cílit na nové technologie. Obě budovy budou mít servisní IT centra a v plánu je například chytré chlazení budov nebo rekuperace tepla. Stavby mají sloužit vědcům, ale i studentům. Budou v nich posluchárny, kavárny, zázemí i výzkumné laboratoře. „Bude zde i prostor pro zahraniční vědecké firmy,“ dodává Zima.
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
Biocentrum bude zaměřené na biomedicínské vědy. „Zásadní bude třeba výzkum nových materiálů, nanomateriálů a materiálů, které mohou být potenciálně využity v medicíně,“ říká proděkan pro biologickou sekci Univerzity Karlovy Petr Horák. Vědci budou v centru studovat například dědičné choroby, cukrovku, obezitu, virové i bakteriální infekce a také lidskou imunitu.
Globcentrum, jehož výstavba začne o něco později oproti Biocentru, bude zaměřené na studium globálních změn. „Plánujeme rozvíjet například studium změn klimatu, znečištění ovzduší, vlivu člověka na přírodu, ale také témata na pomezí sociálních věd, jako je migrace a rozvoj lidských sídel,“ dodává Horák. Dohromady má v obou hlavních budovách v budoucnu pracovat asi 1200 lidí.
Podle jednoho z architektů projektu Juraje Matuly jde vlastně o dostavbu celého areálu Albertova a vznik samostatného studentského městečka. „Nacházíme se v zóně UNESCO, takže musíme postupovat velmi empaticky a budovy nesmí působit rušivě,“ dodává k podobě staveb.
