Nejenom Tomáš Chrenek letos v našem žebříčku vyskočil o desítky miliard. Co mají společného čeští zbrojaři a pán tureckých přehrad původem ze Svitav? Trajektorii jasně nasměrovanou vzhůru. Tohle jsou další skokani roku v žebříčku miliardářů.
Ostří hoši
Celkem 131 miliard korun dělá dohromady jmění čtveřice českých zbrojařů v miliardářském žebříčku pro rok 2024. Příběh tuzemského obranného průmyslu v sobě mixuje někdy i stoletou tradici se současným hladem po doplňování muničních skladů a vyzbrojování armád.
Jde o jedno z mála průmyslových odvětví, která z Česka zvládají akvizicemi agresivně expandovat v zahraničí. Skupina CSG Michala Strnada usiluje o megadeal v podobě koupě amerického výrobce munice Vista, Colt CZ Reného Holečka stojí pevně rozkročený přes Atlantik a pokračuje v nákupech po Evropě a STV Group Martina Drdy, jednoho ze tří nováčků v žebříčku, se letos rozšířila na Slovensko.
Do světa se – ne nákupy, ale svými výrobky – rozpíná i pardubický výrobce radarů ERA, spadající pod Omnipol Richarda Hávy. Firma, které loni vystřelil zisk EBITDA na 1,7 miliardy korun, podepsala miliardové kontrakty v Indii či Saúdské Arábii. Další vývoj českých zbrojařů se vyplatí sledovat.
Vše totiž naznačuje, že minimálně následující dekáda pro ně bude ve znamení nonstop jedoucích výrobních linek, rozšiřování výroby a astronomických zisků. Zmíněných 131 miliard korun ze začátku textu stačí porovnat s rokem předcházejícím, kdy jsme zbrojaře v žebříčku ocenili celkem na 68,5 miliardy korun.
Pán přehrad
Nenápadný moravský podnikatel Jaromír Tesař se během posledních pár let vyšvihl do první desítky nejbohatších Čechů a meziročně jeho jmění vzrostlo o dalších víc než deset miliard korun. Bonanzou se pro něj stala hlavně voda.
Rodák ze Svitav začal své hydroenergetické impérium Energo-Pro budovat přesně před třiceti lety, později mu v tom pomáhal společník Jiří Krušina, s nímž začali skupovat malé vodní elektrárny v České republice. Během dekád se ale Energo-Pro, které pro svůj růst často využívá finanční páky v podobě bankovních úvěrů nebo dluhopisů, rozrostlo hlavně do zahraničí.
Dnes je aktivní v Gruzii, Bulharsku, ve Slovinsku a také v Turecku nebo ve Španělsku. Tesař byl známý tím, že se do těchto zemí při dojednávání byznysu stěhoval, učil se místní jazyk a splynul s tamním prostředím.
Před osmi lety se rozloučil se společníkem Jiřím Krušinou, když mu přenechal jedenáct vodních elektráren v Česku, a sám dnes v tuzemsku provozuje pouze vodní elektrárny u Litoměřic a v Brandýse nad Labem. Těžiště jeho byznysu je v zahraničí.
Energo-Pro tehdy stoprocentně ovládl skrze svůj DK Holding Investments. V posledních letech těží na jedné straně z vyšších cen elektřiny a na té druhé z toho, že vodní elektrárny se vyznačují nízkými provozními náklady. A navíc patří k zeleným zdrojům energie, takže nejsou zatíženy emisními povolenkami.
K největším pokladům v portfoliu skupiny dnes patří obrovské turecké přehrady s elektrárnami pojmenované Karakurt a Alpaslan 2. V současnosti se zájem Energo-Pro stáčí do Jižní Ameriky. Například v Kolumbii plánuje vystavět za miliardy korun tři nové vodní zdroje.
Do Tesařova holdingu patří i strojařská firma Litostroj, která se zabývá výrobou turbín do vodních elektráren, v současnosti dělá například na miliardové zakázce v Kanadě. Jaromír Tesař v posledních letech začal vstupovat i do zemědělství.
Na domovském Svitavsku skupuje společně s Liborem Švábem, podnikajícím se stavebními stroji, zemědělská družstva a farmy, jako je například ZOS Jedlová nebo naposledy Zemědělská společnost Vítějeves.
Tesař je známý tím, že se dlouhodobě straní médií. Vytrvale odmítá dát rozhovor nejen Forbesu, ale také například Financial Times. Místo toho se věnuje budování skupiny.
