Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data.
Řídicí středisko čeká na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle společnosti jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch.
Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na povrch Měsíce.
„Bezpochyby můžeme potvrdit, že je naše vybavení na Měsíci,“ uvedl krátce po plánovaném čase přistání modulu šéf mise IM-1 Tim Crain.
„Odysseus má nový domov,“ dodal v živém vysílání z řídicího střediska v Houstonu.
Šestinohý robotický přistávací modul, který mimo jiné nese vědecký náklad amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, dosáhl podle Intuitive Machines povrchu, přičemž první – ač slabé – spojení se podařilo navázat zhruba po patnácti minutách, během kterých v řídicím středisku vládlo napjaté ticho, přerušované jen občasnými pokyny či aktualizacemi.
„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma Intuitive Machines.
Agentura AP podotýká, že společnost zatím neposkytla podrobnosti o stavu modulu, o průběhu přistání ani o tom, zda kosmická loď dosáhla zamýšleného cíle – místa asi 300 kilometrů od jižního pólu Měsíce v oblasti kráteru Malapert A.
Kromě vědeckého vybavení na modulu Odysseus k Měsíci odletěla průsvitná bedýnka s vyskládanými 125 koulemi stříbrné barvy, každá o průměru jednoho palce (2,54 centimetru).
Na každé kouli je vyryté jméno některé z velkých osobností historie lidstva od antiky až po současnost, je tam například spisovatel a novinář Gabriel García Márquez, umělec a vynálezce Leonardo da Vinci, filozof Aristoteles nebo výtvarník Andy Warhol a spisovatelka Virginia Woolfová.
Jde o umělecké dílo Američana Jeffa Koonse nazvané Moon Phases (Fáze Měsíce). Svojí barevností útvary představují dvaašedesát fází Měsíce od novu přes úplněk až po další nov tak, jak jsou viditelné z povrchu Země.
IM-1 se stala první soukromou misí, která na přirozené zemské družici přistála.
O toto prvenství se loni pokusila japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepodařilo.
Domácího konkurenta měla společnost Intuitive Machines v americké firmě Astrobotic Technology, která v lednu k Měsíci vyslala lunární modul Peregrine.
Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit. Peregrine, který měl na lunární povrch dosednout v pátek, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v její atmosféře.
Společnost Astrobotic Technology byla mezi prvními, kdo Intuitive Machines poblahopřál.
„Neuvěřitelný úspěch. Nemůžeme se dočkat, až se k vám v blízké budoucnosti připojíme na povrchu Měsíce,“ uvedla firma na sociální síti X.
AP připomíná i neúspěch robotické sondy Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL, která se na Měsíc zřítila v dubnu 2019. Stejný osud loni v srpnu potkal i ruský modul Luna-25.
Svá kosmická plavidla na Měsíc dostaly kromě Spojených států zatím pouze čtyři země – Sovětský svaz, Čína, Indie a nedávno, letos v lednu, i Japonsko. Všechny soukromé pokusy o hladké přistání na měsíčním povrchu dosud selhaly.
Spojené státy jsou jediné, které na Měsíc vyslaly člověka. Naposledy přirozené zemské družice dosáhly v roce 1972, kdy se po povrchu prošli astronauti NASA v rámci mise Apollo 17.
