Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo třicet procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyen, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump.

Von der Leyen uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.

Mluvčí Evropské komise Olof Gill tento týden uvedl, že EU by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech. To dnes von der Leyen potvrdila a zdůraznila, že EU dlouhodobě usiluje o vyjednání řešení.

Dodala, že uvalení cel třicet procent na zboží z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce a poškodilo podniky i spotřebitele na obou stranách Atlantiku.

Von der Leyen rovněž zdůraznila, že EU je připravena podniknout nezbytné kroky k ochránění svých zájmů. „Podnikneme veškeré nezbytné kroky na ochranu zájmů EU, včetně přijetí přiměřených protiopatření, pokud bude třeba,“ řekla. Málokterá ekonomika ve světě podle ní dosahuje unijní úrovně otevřenosti a dodržování praxe spravedlivého obchodu.

Předseda Evropské rady António Costa zdůraznil, že svobodný a férový obchod pohání prosperitu, vytváří pracovní místa a posiluje dodavatelské řetězce. EU podle něj bude nadále vytvářet silná obchodní partnerství ve světě a plně podporuje úsilí o dosažení spravedlivé dohody s USA.

Úřad italské premiérky Giorgie Meloni uvedl, že je zásadní se nadále soustředit na obchodní jednání s USA, aby se předešlo další polarizaci. Giorgia Meloni je přesvědčena, že „spravedlivé dohody“ o clech s USA lze dosáhnout a Řím plně podporuje úsilí Evropské komise v tomto směru, dodal úřad premiérky.

Také nizozemský premiér Dick Schoof na síti X uvedl, že EK může počítat s nizozemskou podporou. Americké oznámení přitom označil za znepokojivé. „Jako EU musíme zůstat jednotní a odhodlaní“ v prosazování výsledku, který je vzájemně výhodný, zdůraznil Schoof.

Svaz německého průmyslu v reakci na Trumpovo oznámení vyzval k naléhavým jednáním, která by vyřešila eskalující obchodní válku. „Oznámení prezidenta Trumpa je alarmujícím signálem pro průmysl na obou stranách Atlantiku,“ řekl Wolfgang Niedermark z vedení BDI podle agentury Reuters.

K urychlenému nalezení řešení v celním sporu dnes vyzval také například svaz německého automobilového průmyslu VDA. Spolkový svaz velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb vyjádřil názor, že ohlášená cla jsou jen součástí Trumpovy vyjednávací strategie.

Trump zveřejnil také dopis adresovaný mexické prezidentce Claudii Sheinbaum. Z toho vyplývá, že Mexiko bude od 1. srpna také čelit clu třicet procent, napsala agentura Reuters. Mexické ministerstvo hospodářství dnes uvedlo, že bilaterální pracovní skupina se snaží dosáhnout vyjednání alternativy k 30procentním clům ještě před 1. srpnem.

Trump v dopise také varoval, že pokud by EU chtěla vyhlásit odvetná cla, tak o stejné procento Spojené státy svá cla dále zvýší. EU již dříve oznámila protiopatření proti americkým clům, jejich platnost však odložila.

V reakci na současné dění bylo narychlo svoláno na odpoledne v neděli 13. července v Bruselu jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Diplomaté by měli řešit, jak by se EU měla zachovat a jaké kroky by případně měla přijmout. Jde zejména o možnost zavedení protiopatření.

EU přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za dvacet jedna miliard eur (asi 518 miliard korun), následně ho ale odložila o devadesát dní, do tohoto pondělí 14. července.

Jestliže nedojde k jeho dalšímu odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit. Podle informací z posledních dní se v souvislosti s jednáním s americkou stranou uvažovalo o dalším odkladu těchto protiopatření, není ale jasné, zda nynější Trumpovo rozhodnutí tuto situaci nezměnilo.

Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo dvacet procent.

Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na devadesát dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.

Koncem května Trump uvedl, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo padesát procent. Nakonec se však rozhodl termín pro dosažení dohody posunout, nejprve na 9. červenec a pak na 1. srpen.

V posledních dnech Trump rozeslal dopisy s informací o zavedení cel řadě obchodních partnerů, včetně Japonska, Jižní Koreje či Kanady. Oznámil také clo padesát procent na dovoz mědi.

Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za devadesát dní devadesát dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií.