Limit čtyř let i náročné přijímací řízení. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa odrazuje od studia na tamních univerzitách stále více zahraničních studentů.
V červnu zakázala Harvardu, jedné z nejprestižnějších amerických univerzit, přijímat uchazeče z ciziny. Ti stávající měli přestoupit na jiné školy, jinak jim hrozilo odebrání víz. Přitom právě cizinci tvoří na Harvardu asi čtvrtinu všech studentů.
Koncem prázdnin pak americká administrativa přišla s dalším nápadem. Studentům omezí dobu, po kterou mohou ve Spojených státech zůstat, na čtyři roky. Dosud měli vízum na celé studium.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti odůvodňuje nová nařízení tím, že pobyt na neomezenou dobu představuje pro USA bezpečnostní riziko a „věční“ studenti stojí americké daňové poplatníky mnoho peněz. Přitom jen v roce 2023 přinesli studující cizinci do federálního rozpočtu přes padesát miliard dolarů, více než bilion korun.
Loni bylo podle agentury Associated Press ve Spojených státech kolem 1,6 milionu zahraničních studentů a velká část z nich si za studium sama platí.
Studovat za oceánem už nicméně není dnes takové lákadlo jako kdysi. Potvrzují to například statistiky dvou českých prestižních středních škol, jejichž studenti si často zahraniční univerzity vybírají.
Podle Petry Dobešové, ředitelky Open Gate, která v českém vzdělávacím systému funguje už dvacet let, zamíří letos na univerzitu do Spojených států pouze jeden její student, a to na prestižní hudební školu Berklee College of Music v Bostonu ve státě Massachusetts. Vízum získal bez problémů. To totiž údajně takový oříšek není.
Absolventy středních škol obecně odrazuje od studia v Severní Americe něco jiného. „Získat přijetí na školu v USA je v současnosti velmi obtížné, a to zejména kvůli náročnosti přijímacího řízení na špičkové univerzity,“ vysvětluje ředitelka Petra Dobešová.
Foto Ben Seymour / Unsplash
„Třeba na Harvard, Tufts, Brown, Yale nebo Caltech musejí skládat studenti nad rámec mezinárodní maturity IB také zkoušku SAT (zkouška dovedností žáka – pozn. red.) nebo ACT, na něž je příprava velmi složitá a vyžaduje opravdu velkou dávku odhodlání,“ zdůrazňuje Dobešová.
Studenti musejí navíc předložit velmi propracovaný motivační dopis, mnoho doplňkových esejí a známky z několika let studia. Právě tento proces řadu z nich odradí. Nicméně, stále častěji si studenti vybírají evropské univerzity, a to cíleně hlavně kvůli nižším nákladům a vysoké úrovni programů, které nabízejí.
„V Evropě existuje mnoho studijních programů na srovnatelné úrovni jako ve Spojených státech, a to za zlomek nákladů amerických univerzit,“ upřesňuje ředitelka Open Gate, odkud odchází na zahraniční studium až šedesát procent absolventů.
Nejčastěji míří do Velké Británie, Irska, Švýcarska a Nizozemska. Právě Nizozemsko je poslední dobou velkým tahounem. Pro studenty nabízí zajímavé programy a kombinace oborů, a také pestrý studentský život. To potvrzuje i Eliška Kopčanová, univerzitní poradce ze sítě gymnázií Porg.
Studenti podle ní odcházejí na nizozemské univerzity za studiem umění, ekonomie, animace, vědy či psychologie. V oblibě je především Amsterdamská univerzita. Do Velké Británie byli studenti zase přijati třeba na Cambridge, Oxford nebo University College London, která je desátou světovou univerzitou.
Italská Univerzita Bocconi v Miláně zase láká na ekonomické obory, francouzská Sciences Po v Paříži na umění. Ve výčtu vybraných populárních univerzit je i australská Univerzita Queenslandu v Brisbane s oborem ošetřovatelství a porodní asistence.
Někteří absolventi Porgu odešli také na americké univerzity, i když s menšími komplikacemi. „V loňském semestru došlo na přibližně tři týdny k pozastavení vízových schůzek na americké ambasádě. Po jejich opětovném spuštění byli studenti kontrolováni o něco důkladněji, včetně jejich aktivit na sociálních sítích,“ prozrazuje Eliška Kopčanová.
K výraznějším omezením nebo zamítnutím ale podle ní nedošlo a všichni studenti tak odcestovali do USA podle plánu. Jejich cílovou destinací byla například Univerzita Carnegieho–Mellonových v Pittsburghu, Yaleova univerzita v New Havenu nebo Michiganská státní univerzita v Michiganu.
