„Tenhle sáček jsme ušili z padáku, který byl vyroben 16. října 1986,“ říká Lukáš Cafourek, zatímco nám se svým obchodním partnerem Jakubem Sapákem ukazuje látkový pytlík s natištěným datem.

Z každého padáku vznikne jen jeden takový sáček, ostatní jsou bez potisku. Natištěné datum je i na vnější kapse batohu, který vznikl z obalů na vyřazené padáky československé armády. Na trh je firma s výmluvným názvem Saaczech plánuje uvést v příštích týdnech.

Oba produkty šije v chráněné dílně Bogi v České Lípě, zaměstnávající kolem 50 lidí s mentálními i fyzickými handicapy. V nízké budově bývalé školky na českolipském sídlišti vládne tvůrčí chaos. Mezi rolemi látek a krabicemi s hotovými výrobky sedí u šicích strojů švadleny, pod jejichž rukama se stará padákovina proměňuje v sáčky na ovoce, zeleninu a pečivo.

Celé to začalo před třemi lety, když pro sebe mladí podnikatelé hledali alternativu k jednorázovým mikrotenovým sáčkům. Na trhu už tehdy existovaly látkové pytlíčky na nakupování. Úspěšně se s nimi prosazovala například česká firma Frusack, která vyrábí sáčky z kompostovatelného vlákna na bázi kukuřičného škrobu. Objevovaly se i různé alternativy z biobavlny a dalších materiálů. Jakubovi s Lukášem to ale nestačilo.

„Nedokázali jsme najít materiál a design, který by nám osobně vyhovoval pro každodenní použití. Chtěli jsme nějakou pevnou a odolnou látku, kterou můžeme donekonečna prát a využívat i na jiné účely než jen nakupování – třeba na balení věcí při cestování. Obcházeli jsme proto galanterie a hledali vhodný materiál. Až jsme našli padákovinu, která je pevná a neskutečně trvanlivá, ale zároveň lehká a trochu průhledná,“ líčí Jakub Sapák.

info 09.09.20. Česká lípa, Chráněná dílna, Saaczech, armádní padák, látka, pytlík, sáček, potraviny, udržitelný rozvoj, recyklace, Forbes

Aby celému projektu dodali cirkulární rozměr, sháněli vyřazené padáky. Našli přitom army shop, který měl velkou zásobu padáků československé armády z let 1986 až 1989. Protože však starých padáků existuje jen omezené množství, rozšířili zdroj materiálu také o odpadní látky od textilní společnosti Hedva se sídlem v Moravské Třebové.

„Malé sáčky se hodí například do bezobalových obchodů na sypané potraviny jako rýže nebo těstoviny. Vyrábíme je z odřezků látky, které by jinak Hedva vyhodila. Střední pytlíky se dají využít třeba na ovoce a zeleninu. Ty šijeme z padáků,“ popisuje Lukáš Cafourek, zatímco nám ukazuje jednotlivé typy sáčků.

info 09.09.20. Česká lípa, Chráněná dílna, Saaczech, armádní padák, látka, pytlík, sáček, potraviny, udržitelný rozvoj, recyklace, Forbes

„Velké jsou vhodné například na pečivo. A na ty používáme kazový materiál, který Hedva vyřadí, ale my ho i přes případné kazy dokážeme zpracovat. Díky využití odpadu na naše sáčky nepadne ani litr vody, ani metr čtvereční půdy.“

Mladí podnikatelé se snaží dodržet všechny pilíře trvalé udržitelnosti: ekonomický, environmentální, ale i sociální. I proto šijí své produkty v chráněné dílně.

Ze začátku spolupracovali s pěti dílnami po celé republice, ale bylo to příliš logisticky náročné. Dnes tak spolupracují jen s jednou v České Lípě, která je nedaleko od Brandýsa nad Labem a Prahy, kde žijí. „V dílně Bogi pracují úžasní lidé, kteří dokážou vyrábět ve vysoké kvalitě, jsou flexibilní a pomáhají nám vymýšlet nové projekty,“ popisuje Cafourek.

info 09.09.20. Česká lípa, Chráněná dílna, Saaczech, armádní padák, látka, pytlík, sáček, potraviny, udržitelný rozvoj, recyklace, Forbes

Společně například navrhli svůj nový produkt – městský batoh z obalů na padáky. „Vytvořili jsme design batohu tak, aby nám z vaku nezbyl žádný odpad. Každý kus látky využijeme. Na batohu je zároveň originální kapsička s datem výroby padáku i původní ucho na držení,“ popisuje ředitelka chráněné dílny Martina Bogarová.

Spolupráci s firmou Saaczech si nesmírně pochvaluje. „Výroba jejich sáčků zahrnuje řadu jednoduchých operací jako navlékání šňůrek, které zvládnou i zaměstnanci s těžkými handicapy. Pro každého tak najdeme práci,“ říká Bogarová.

info 09.09.20. Česká lípa, Chráněná dílna, Saaczech, armádní padák, látka, pytlík, sáček, potraviny, udržitelný rozvoj, recyklace, Forbes

Saaczech prodává hlavně přes svůj e-shop, ale spolupracuje i se zhruba 30 prodejnami, mezi které patří především bezobalové obchody nebo prodejny ekologických produktů. V minulosti podnikatele oslovily i velké obchodní řetězce. Ale nedohodli se na ceně.

„I když jsme šli nejníž, co jsme mohli, bylo to pro ně pořád moc,“ líčí Jakub Sapák. Dnes se cena jednoho sáčku z padáku pohybuje podle velikosti od 49 do 89 korun.

Řada řetězců mezitím přišla s vlastními znovupoužitelnými pytlíky. „Často je ale šijí v Asii a kvalita není nejlepší. Jestliže je dovážejí přes celou planetu, je ekologický dopad možná horší než u igelitového pytlíku vyráběného lokálně. Pokud navíc prodávají tři sáčky za dvacku, lidé nemají tendenci je opečovávat a uchovávat delší dobu,“ upozorňuje Lukáš Cafourek.

info 09.09.20. Česká lípa, Chráněná dílna, Saaczech, armádní padák, látka, pytlík, sáček, potraviny, udržitelný rozvoj, recyklace, Forbes

Důležitými zákazníky společnosti Saaczcech jsou i firmy, které si nechávají vyrábět propagační a dárkové pytlíky se svým logem. Patří mezi ně například společnosti ExxonMobile, Hyundai, ale i politické organizace jako Česká pirátská strana, městská část Praha 14 nebo ekologická organizace Greenpeace.

Loni tvořil B2B prodej třetinu z obratu 900 tisíc korun. Letos se kvůli poklesu poptávky u běžných zákazníků vyšplhal až na polovinu tržeb. Zisk se přitom pohybuje kolem 15 procent.

„Podnikání máme jako vedlejší projekt, který nás neživí. Oba zároveň pracujeme ve společnosti Ikea v oddělení trvalé udržitelnosti. I proto jsme začali podnikat v oblasti ekologie, která je nám blízká,“ líčí Jakub Sapák. Na dotaz, zda by se jejich sáčky nemohly prodávat v Ikei, oba podnikatelé odpovídají, že zaměstnání a byznys chtějí i z etických důvodů striktně oddělovat.

„Jak naše povolání, tak naše podnikání nám dává možnost neřešit jen ekonomickou stránku věci, ale mít i nějaký pozitivní dopad. A to je splněný sen na obou frontách.“