Investoři přesouvají peníze do hotovosti nejrychleji od pandemie. Podle globálního průzkumu Bank of America mezi správci fondů v tomto měsíci výrazně vzrostl podíl hotovosti v portfoliích, a to nejrychleji od března 2020. Vrací se staré rčení, že cash is king?
Na trzích aktuálně čelíme kombinaci faktorů, které jdou proti sobě. Růst cen ropy nad hranici sto dolarů, tedy asi 2112 korun za barel, zvyšuje inflační tlaky, zatímco geopolitické napětí zhoršuje výhled globální ekonomiky.
Burzy se tak dostávají do prostředí, kde se komplikuje vytoužený pokles úrokových sazeb a zároveň roste nejistota ohledně dalšího vývoje.
„V krátkodobém horizontu je jen málo míst, kam se před tímto šokem schovat,“ upozorňují analytici BlackRocku. V praxi to znamená, že investoři nenacházejí bezpečí ani v aktivech, která ho dříve nabízela.
Kombinace geopolitiky, obav z vývoje soukromých úvěrových trhů (private credit), očekávání nového vedení Fedu i otazníků kolem AI vede investory k tomu, že se stahují a navyšují podíl hotovostních zásob.
Hotovost se tak v současném prostředí vrací do role obranného nástroje. „Je to nejjednodušší a nejlevnější forma zajištění, kterou investoři exponovaní na vysoce volatilní trhy mohou využívat,“ potvrzuje kroky investorů Tomáš Cverna ze společnosti XTB.
Pokud současná situace na Blízkém východě brzy neskončí, dočkáme se podle Cverny zřejmě vyšších úrokových sazeb, čímž poroste atraktivita úročených vkladů v bankách.
Existují tedy ještě vůbec bezpečné přístavy? Pokud ano, už nefungují tak automaticky jako dřív.
Dlouhá léta totiž platilo jednoduché pravidlo. Ve chvíli, kdy se zhoršoval ekonomický výhled nebo rostla nervozita na trzích, přesouval se kapitál z akcií do státních dluhopisů. Vyšší poptávka zvedala jejich cenu a tlumila ztráty portfolií. Tento vztah byl jedním ze základních stavebních kamenů investičního přístupu napříč trhy.
Změna přišla ve chvíli, kdy se hlavním rizikem stala inflace a s ní spojené vyšší úrokové sazby. Což je prostředí, v němž dluhopisy prostě už nereagují jako dřív. Naopak, když trh začne počítat s vyššími úroky, výnosy státních obligací rostou, a ceny tím pádem klesají.
Aktivum, které by mělo portfolio stabilizovat, tak může v určitých situacích jeho ztráty ještě prohlubovat. Investoři se tomu snaží přizpůsobovat a vedle dluhopisů hledají jiné možnosti – případně volí dočasný ústup právě směrem k hotovosti, která jim dává větší kontrolu nad dalším krokem.
„Proměňuje se i role dalších tradičních bezpečných aktiv. Zlato sice nabízí geopolitické zajištění, jeho volatilita je ale vysoká a při prudkých výkyvech může podle něj ztratit až pětinu hodnoty během jediného dne, jak ukázal vývoj na konci ledna,“ doplňuje Lajsek. To bylo ještě nedávno jen těžko představitelné.
V posledních týdnech navíc na napětí na Blízkém východě reaguje vzácný kov vlažně a od začátku konfliktu jeho cena klesla zhruba o 300 dolarů, tedy asi 6336 korun.
Hlavní roli podle Lajska hraje inverzní vztah k americkému dolaru a také silná přítomnost spekulativního kapitálu z předchozího cenového růstu.
Dolar sice podle odborníka stále zůstává bezpečnou měnou, jeho atraktivita se ale odvíjí od politiky Fedu a geopolitického vývoje.
„Největším nepřítelem dolaru je Donald Trump a jeho ustavičný tlak na uvolnění měnové politiky, který může jeho pozici dále oslabit. Pokud bude americký prezident na Fed tlačit se snižováním sazeb i přes očekávaný růst inflace, tak může dolar dále trpět. Trump má navíc již v kapse čtyři členy FOMC,“ varuje analytik.
Absence alternativy
Pro citelnější přesun kapitálu z „podmatrace“ na trhy nebude rozhodující jeden faktor, ale kombinace uklidnění geopolitiky a větší předvídatelnosti makroekonomického vývoje.
Podle Lajska by v takovém scénáři profitovaly především segmenty napojené na komodity a energetiku, které jsou odolnější i v prostředí vyšší inflace. Technologie (snad) zůstanou dlouhodobým motorem růstu, a to nejen velké firmy, ale i infrastruktura kolem AI, datová centra a dodavatelé energií.
Zajímavé příležitosti vidí Lajsek také u zbrojařských firem, energetiky a společností, které dokážou promítat rostoucí náklady do cen a zároveň vyplácejí stabilní dividendy, například ve spotřebním zboží.
Významnou roli podle něj mohou v dalších letech hrát i investice do infrastruktury, baterií, čipů a surovin potřebných pro rozvoj umělé inteligence a energetiky.
Krátkodobě ale investoři zůstávají zdrženlivější a kumulují hotovost, protože v současném prostředí nenacházejí dostatečně přesvědčivou bezpečnou alternativu. Cash se tak zatím nestává králem, ale spíš dočasným a stále oblíbenějším parkovištěm kapitálu. Otázkou zůstává, v jakém objemu a na jak dlouho bude muset být zaparkován.
