Máte čas a chuť na pár dnů zmizet, ale nechce se vám do resortu ve Středozemí, kde budete svádět marný boj o volné místo na pláži? Co takhle raději oceán a město, které vás bude stoprocentně bavit? A k tomu trochu vína. Tedy spíš hodně vína… Že vám to zní dobře? Tak právě pro vás je jak dělané Porto.

Středa, sobota. To jsou dva dny, kdy můžete v Praze skočit na novou linku Easyjetu a za pár hodin bez přestupu vysednout na západním cípu Evropy. Severní Portugalsko je v tu chvíli vaše.

Ať už si na tuhle cestu vyhradíte čtyři dny, nebo týden, nudit se nebudete. Kratší varianta láká k tomu, užít si Porto na maximum. Ta delší vás navíc dostane z města ven do vinařského ráje – údolí řeky Douro.

Vyražte na Cais da Ribeira

Nevymýšlejte nic složitého a vyrazte tam, kde to žije, kde se scházejí turisté i místní. V Praze je to náplavka u Vltavy. V Portu je to promenáda Cais da Ribeira. Můžete se tu procházet podél řeky, ale i skvěle najíst, napít, bavit se a k tomu si užívat výhledy na město na druhé straně řeky.

Trochu překvapivě se nebudete dívat na Porto, ale město Vila Nova de Gaia, odkud zase na vás směrem k vám budou mířit oči těch, kteří v tu samou dobu dali přednost pití, které tohle město proslavilo – portskému vínu.

Vila Nova de Gaia je WOW

Pokud se k nim rozhodnete připojit, dostanete se tam lodním taxíkem za tři eura, ale můžete se i projít po ikonickém ocelovém mostu Ludvíka I. (Ponte de Dom Luís I.)

Foto Magda Ehlers

Když se po něm vydáte, hladina řeky Douro pod vámi bude skoro pětačtyřicet metrů hluboko. Most evokuje dobu Gustava Eiffela, jeho práce to však není. Ale nezoufejte, o pár set metrů dál proti proudu oba břehy spojuje Ponte Maria Pia. A ten už deset let před zahájením stavby Eiffelovy věže vznikl přesně podle návrhu slavného Francouze.

Most je ale přece jen pouze prostředek, byť krásný, to nejzábavnější na vás teprve čeká. A to jsou tamní sklepy a vinařství. Cálem, Taylor’s, Cockburn’s, Graham’s, Sandeman… Všechny tyhle značky tady najdete.

Stačí jen vejít do setmělých vlhkých sklepů a během prohlídky nestačit žasnout nad obřími sudy, které v sobě mají i deset tisíc litrů vína, v nichž zraje ovoce sklizené striktně jen v oblasti horní Douro, které bylo v roce 1756 první oficiálně vymezenou vinařskou oblastí na světě.

Ještě víc pak budete žasnout nad sklepy plnými archivních lahví, jejichž obsah vznikl v době, kdy jste se narodili. A popravdě, je jedno, kolik vám je. Problém najít „svoji“ lahev nebude mít ani vaše prababička. Jen ti nejstarší musí počítat s tím, že za lahev zaplatí vyšší cenu, ale to tak prostě nejen u vína bývá.

Také se tady se dozvíte, jak víno vzniká, jak se míchá, jak zraje, jak se hlídá ideální teplota, jak se stáčí… zkrátka se tu o portském dozvíte všechno. Ale hlavně… tady budete ochutnávat!

A když už teď tušíte, že vám ochutnávka nebude stačit, běžte rovnou do vinařství Graham’s a zamiřte si to rovnou na terasu jejich restaurace, protože výhled na Porto právě odsud budete mít zafixovaný už napořád.

Kdyby návštěva vinařství byla jediná věc, kterou stihnete, stačilo by to, ale byla by to škoda. Takže ještě jeden tip spojený s vínem. Je jím muzeum. Jasně, muzeum rovná se nuda, ale když máte muzeum, které se jmenuje WOW, je to prostě jinak.

To wow z vás totiž bude padat každou chvíli, kterou v něm strávíte. A je jedno, jestli je vám deset, nebo sedmdesát. Jestli existuje místo, kde dokážou neuvěřitelně zábavně, zajímavě a moderně i militantnímu pivaři z Plzně představit svět vína, je to tady. Takže WOW – World of Wine je povinnost.

Dům, který je chyba vynechat

Když už jsem zmínil tu zdánlivou nudu, tak ještě jeden tip, který se k Forbesu navíc jednoznačně hodí. Je to totiž místo, kde jsou peníze cítit ve všem, co vidíte. Peníze a bohatství, které si Portugalci navozili ze svých zaoceánských kolonií. Jen musíte vkročit dovnitř, protože zvenku tahle budova skoro ničím pozornost nepoutá.

Hledejte Palácio da Bolsa, nebo taky burzovní palác. Jde o místo, kde se už od 19. století potkávají nejvýznamnější návštěvníci Porta z řad monarchů, prezidentů i ministrů. Budova je směsicí architektonických stylů, v celé své kráse představuje stopy neoklasicistního stylu 18. století, toskánské architektury i anglického novopalladiánského stylu.

Pravdou je, že i tohle místo se by se mohlo jmenovat WOW. Některé prostory ve vás totiž vyvolají stejný pocit, jako když vejdete do nasvíceného Španělského sálu Pražského hradu. Jen dorazte brzy ráno, kdy všechnu tu krásu budete mít skoro jen pro sebe.

Cesta z města. A klidně vlakem

Přijeli jste do Porta na týden a máte pocit, že po třech dnech už máte města dost? Pak sedněte na vlak a za dvě a půl hodiny jízdy vlakem, která z velké části povede údolím řeky Douro, vystoupíte v městečku Pinhão.

Už na peronu zvedněte oči a to, co kolem sebe uvidíte, vám na chvíli zastaví dech. Strmé stráně plné vinic. Tady se rodí všechno to portské víno, které jste v Portu viděli v oněch gigantických sudech a nepříjemně drahých lahvích.

Proč do Pinhão vlastně přijet vlakem? Kromě samotné cesty i proto, že dvě stě metrů od nádraží přímo na břehu řeky je velkolepý hotel The Vintage House, který původně sloužil jako sídlo vinařství z 19. století.

Těžko byste hledali místo, kde se bude sklenička vína vychutnávat líp. Největší dilema pak bude spočívat v tom, jestli si ji dáte na zahradě pod palmami, nebo u hotelového bazénu.

A když vás i tohle přestane bavit, sejděte pár desítek metrů přímo k řece Douro, půjčte si kajak a prostě jeďte po líně plynoucí řece. Je jedno, jakým směrem. Tady je to krásné všude.