Příběh Renaty Zezulkové je sladký. A také voní. Nejen ovocem, ale i decentně po alkoholu, a hlavně úspěchem a nadějí, že nikdy není pozdě postavit se na vlastní nohy a začít si plnit sen. „Mně se to tedy povedlo až na stará kolena,“ směje se paní Renata.
U dam se sice nesluší prozrazovat věk, zde je to ale důležité, a Renata Zezulková s tím navíc nemá problém. Někdejší úřednici je jednapadesát a naplno se osamostatnila až před necelými dvěma roky. Pod značkou MarmelLady začala vyrábět marmelády a džemy a k jejímu vlastnímu překvapení k ní ze světa přilétají prestižní ocenění.
Přesto se „marmeládová lady“ ostýchá sama o sobě
vyprávět. „Přijde mi, že na mně a na tom, co dělám, není
nic zajímavého,“ krčí v rozpacích rameny. Posuďte sami, zda
má, či nemá pravdu.
Renatu Zezulkovou už nebavilo „otročit“ v Otrokovicích na úřadě, což byla práce, kterou vykonávala dlouhá léta. „A skoro stejně tak dlouho jsem snila, že budu mít květinářství, bistro nebo kavárničku, zkrátka něco svého, čemu bych mohla vlastní tvořivostí dávat směr.“
Když se osamostatnily děti a byla splacena hypotéka, paní
Renata se nadechla, ze dne na den dala výpověď a skočila do
nejistého, ale vzrušujícího dobrodružství. Aby to nebylo tak
úplně hrr, prožila epizodu v neziskové organizaci, v jejíž
prospěch dává dodnes pět korun z každé prodané sklenice džemu
nebo marmelády.
Právě na výrobky z čerstvého ovoce se čerstvá živnostnice
zaměřila. Byla to přirozená cesta, protože vyrůstala na vesnici
v domě s velkou zahradou, takže přísun ovoce byl během sezony
prakticky neustálý a zpracování ovoce prostřednictvím
zavařování se nabízelo.
„A když byl plný špajz, začaly se džemy nabízet všem známým okolo. Ty mé mnohým zachutnaly, takže si je třeba objednali jako firemní dárky. To už byla pobídka, že bych mohla v tomhle oboru zkusit podnikat, a nakonec jsem se k tomu s podporou manžela vážně odhodlala.“
Hned při rozjezdu firmy chtěla paní Renata vědět, co dělá dobře, a především co špatně, chtěla zpětnou vazbu. To byl důvod, proč odeslala marmeládu do Británie na soutěž Original Marmalade Awards, jakýsi světový šampionát těchto produktů. Zpětná vazba ovšem nakonec nespočívala v kritice, nýbrž v něčem, co soutěžící z Moravy vyrazilo dech: její marmeládě byla udělena bronzová medaile.
„Touhle medailí to tak nějak celé začalo,“ říká oceněná žena, přičemž nezůstalo pouze u zmiňovaného bronzu. Ze stejné soutěže brala poté dokonce zlato, bodovala i v jiném anglickém klání, londýnské Great Taste, která by se dala připodobnit k michelinskému hodnocení, poněvadž uděluje kulinářským výrobkům hvězdy. Těchto hvězd „spadlo“ do Otrokovic hned několik.
Zaujmou kombinace oceněných marmelád a džemů. Premiérová cena z bronzu se týkala pomeranče s kávou a i následující triumfy byly za originální recepty: za pomeranč s rakytníkem, za citron s becherovkou, za červený grapefruit s medem, za meruňky s angreštem a kubánským rumem.
Při vypočítávání toho, co se jí povedlo, se paní Renata
spontánně rozesměje: „Měla bych se nad sebou zamyslet – když
to tak sama slyším, je to skoro samý alkohol! A ke všemu jsem
ještě punc Regionální potraviny dostala za višně s rumem.
Vhodný alkohol se ale k marmeládám a džemům chuťově hodí a
hezky je provoní.“
Na vysvětlenou: marmeládou se podle striktní specifikace smí označovat pouze výrobky z citrusů a s určitou gramáží cukru, která je dělá hodně sladkými, na české zvyklosti až moc. Proto dělá Renata Zezulková podstatně více džemů, u nichž může navíc využít lokální ovoce, které ráno kolikrát sama nasbírá a ještě ten den zpracuje.
Marmeláda nebo džem, jisté je, že majitelka a zároveň jediná
zaměstnankyně firmy ráda experimentuje, zkouší nové a nové
chutě. Občas jí lehce pomůže i náhoda. „Meruňky s angreštem
jsem povařila trochu déle, takže hmota zkaramelizovala, já vše
chtěla v podstatě nějak zachránit a napadl mě kubánský rum,“
prozrazuje Moravanka pobaveně, jak přišla na jednu z mezinárodně
oceněných příchutí.
Jako úřednice Renata Zezulková fantazii zapojovat nemohla. Teď
si vše vynahrazuje v malé provozně na kraji Otrokovic. „A je mi
moc dobře,“ uzavírá spokojeně.
