Koncem uplynulého týdne trh šokovala zpráva o tom, že americký výrobce EVGA úplně končí s výrobou grafických karet. Ty přitom tvořily čtyři pětiny jeho byznysu. Oficiálním důvodem jsou prý dlouhodobé neshody s Nvidií, výrobcem nejdůležitějších součástí karet – grafických čipů –, která do poslední chvíle ceny nových čipů tajila a diktovala cenové limity pro výrobce karet.
To samo o sobě ale nepůsobí po letech fungující spolupráce a marketingové podpory ze strany Nvidie jako dostatečné vysvětlení a naznačuje nám, že hledíme jen na vrcholek ledovce. To všechno navíc v době, kdy jsou nové generace grafických čipů doslova za dveřmi a výrobci karet přišli o významnou část odběratelů v podobě těžařů etherea.
Leccos napoví akciový vývoj. Akcie největšího výrobce počítačových a grafických čipů, tedy Intelu, klesly na úroveň roku 2016 a momentálně meziročně ztrácejí 41 procent. Tržní dvojka co do celkového počtu prodaných grafických karet – Nvidia – je na tom o něco lépe. Drží se na necelém dvojnásobku předpandemických čísel a meziročně zatím ztrácí 54 procent. AMD, třetí největší štika v rybníku, je z pohledu svých akcií lehce nad dvojnásobkem čísel z konce pandemie a meziročně ztrácí 46,7 procenta.
Akciový vývoj ale není všeříkající metrika a letošní rok obecně akciím – a technologickým zvláště – příliš nepřál. Pro srovnání: index S&P 500, který odráží stav celé americké ekonomiky, má za sebou mnohem menší meziroční propad, a to o zhruba osmnáct procent. Pojďme se proto podívat, co trápí specificky trh s grafickými čipy, které dnes tvoří podstatnou část polovodičového trhu, který měl loni hodnotu blížící se stu miliardám dolarů.
AMD i Nvidia patřily v září spolu s TSM (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) k nejvíce podhodnoceným polovodičovým akciím na americké burze. Levná Nvidia ostatně přilákala nedávno i Cathie Wood, která přikoupila 400 tisíc akcií společnosti.
Obecná investorská skepse ale má svůj důvod. Zatímco polovodičový trh jako celek stále ještě bojuje s úzkým hrdlem v podobě chybějících vybraných komponent, nedostatek grafických čipů, který nás trápil celou pandemii, se změnil v její opak – začínají přebývat a hromadit se ve skladech prodejců, kteří tím pádem brzdí své další objednávky.
Pokud budete například objednávat v současné době nějaké sofistikovanější síťové komponenty, narazíte téměř s jistotou na nezvykle vysoké ceny a dodací lhůty v řádu měsíců. Existují pro to stále objektivní důvody. Například podle amerického Úřadu pro statistiku práce se náklady na polovodiče dovážené do USA v červenci meziročně zvýšily o osm procent.
Ke starým problémům se navíc letos přidaly nové, například v podobě výpadku dodávek neonu a palladia. Zatímco první se ve velkém těžil na Ukrajině – před válkou odtamtud pocházelo 45 až 50 procent světové produkce pro polovodičový průmysl –, Rusko bylo před konfliktem zase podobně významným zdrojem vysoce kvalitního palladia. Přesný dopad ztráty levných zdrojů obou surovin je nicméně těžké jednoduše vyčíslit.
Aby toho nebylo málo, USA zkouší experiment v podobě nového zákona známého jako Chips Act. Ten má za úkol utratit 52 miliard amerických dolarů jako pobídku pro rozvoj polovodičového průmyslu a výstavbu polovodičových továren na území USA a zamíchat tak vodami volného trhu.
Chips Act ostatně není jediným zásahem Spojených států do volného trhu polovodičového průmyslu, a trhu s grafickými čipy zvláště. Explicitně Nvidie se dotkne i nařízení ze začátku září, které jí zakazuje exportovat do Číny, Hongkongu a Ruska pokročilé GPU čipy A100 a H100 pro strojové učení a umělou inteligenci. Dostala nicméně alespoň omezenou licenci na prodej do září příštího roku. V podobné situaci je i AMD se svými čipy MI100 a MI200.
Hromadící se zásoby GPU jsou v ostrém kontrastu s nedostatkem ostatních čipů. Velmi symbolicky se právě nacházíme jen dva dny poté, co Nvidia představila nejnovější generaci své GPU architektury s kódovým označením Ada Lovelace a s ní nové herní grafické karty RTX 4080 a RTX 4090 s prvky umělé inteligence.
Když ke stejné situaci došlo před dvěma lety, spustilo představení nové generace grafických čipů jejich nejhorší nedostatek v historii. Grafické karty určené na hraní se od té doby běžně prodávaly za násobek doporučené prodejní ceny.
Tentokrát ale nic nenasvědčuje tomu, že by se měla podobná situace opakovat. Jednak na trh přibude nová divoká karta v podobě herních grafik od Intelu – ARC, která by mohla zaplnit mezeru mezi RTX 4090 a konkurenční RDNA 3 od AMD –, a jednak dva roky trvající permanentní nedostatek karet vystřídalo zahlcení skladů kartami, které alespoň za současné ceny nikdo nechce.
Zatímco rok 2021 přinesl u nejvýkonnějších grafických karet průměrnou odchylku od výrobcem doporučované ceny o 114 procent směrem nahoru, nyní můžeme pozorovat patnáctiprocentní kvartální pokles dodávek a prodejní cenu populárních grafických karet, která se snížila v intervalu od 10 do 45 procent, pokud se dá alespoň věřit GPUtracker.eu.
Zatímco v únoru by vás nejvýkonnější karta minulé generace RTX 3080 Ti vyšla zhruba na dva tisíce dolarů, v září byste ji sehnali za polovinu této částky, a tedy de facto doporučenou prodejní cenu.
Nvidia ostatně během posledních výsledků přiznala, že její herní divize se meziročně propadla o 33 procent na příjmy 2,04 miliardy dolarů. Celkový příjem společnosti se tak snížil z původně očekávaných 8,1 miliardy dolarů na 6,7 miliardy.
Společnost hodila vinu na makroekonomické faktory, které se podepsaly na nižších prodejích herních produktů, realita je ale taková, že vyschl zdroj obrovských příjmů v podobě těžařů kryptoměn, kteří k této činnosti právě nejvýkonnější grafické karty používali. Ti se totiž na toxické pandemické situaci podepsali především. Medvědí kryptoměnový trh a čerstvý, byť dlouho plánovaný přechod druhé největší kryptoměny na dosahování síťového konsenzu bez těžby – Proof of stake – ale za těmito hody udělaly tečku.
Tržby Nvidie, která se ze všech tří hráčů nejsnáze hodnotí, neboť se věnuje právě jen grafickým čipům, se tak ve druhém čtvrtletí letošního roku propadly o třetinu. Výhled na končící třetí kvartál zatím nevypadá lépe, spíš naopak počítá s meziročním propadem k šedesáti procentům.
Jestli si z toho lze vzít nějaké ponaučení, tak to, že tučná léta těžce dotovaná těžařským dopingem jsou nenávratně pryč. Jak bude trh vypadat dál, nikdo neví. Ani sama Nvidia nebyla schopna přesvědčivě říci, jak velký podíl na prodejích vlastně těžaři dělali. Ti samozřejmě úplně nevymizejí ani po odchodu Etherea, bude jich ale řádově méně a budou mít menší motivaci se pouštět do masivních investic do těžebních rigů. Alespoň na čas.
Možná se tak konečně opět dočkáme doby, kdy výkonné grafické karty budou sloužit hlavně k dosahování imerzivní zkušenosti při hraní. A také možná k tomu, aby přímo do našich domovů přinesly autentický zážitek umělé inteligence. Navzdory ponurému akciovému výhledu na polovodičovém poli tak přece jenom budoucnost, nejen grafických karet, nevypadá možná tak strašidelně, co říkáte?
