Rekordní burza, našlápnutá ekonomika i největší zakázka v historii Česka. Máme za sebou výjimečný rok. Neochabovala ani česká podpora napadené Ukrajiny, na které naše země navíc začala vydělávat miliardy korun. Tohle je reflexe loňského roku v grafech a číslech.
Akcie
Pražská burza má za sebou nejlepší sezonu za posledních dvacet let. V loňském roce patřila mezi nejvýkonnější burzy světa, její hlavní index PX vzrostl o 52 procent. Zaznamenala také největší objem obchodů za třináct let.
Grafika: Marek Tomanka
Premiantem mezi tituly se stala rakouská pojišťovací skupina Vienna Insurance Group, jejíž akcie svou cenu loni zdvojnásobily. Pražský parket těžil také ze silných hospodářských výsledků bank, z nichž se nejvíce dařilo skupině Erste. Akcionáře Monety koncem roku určitě potěšil vánoční dárek v podobě mimořádné dividendy.
Mimo hlavní trh to ovšem příliš velká sláva nebyla. Trh Start pro malé a střední firmy má za sebou druhý nejhorší rok od svého vzniku před necelými osmi lety. Akcie výrobce městského mobiliáře mmcité či výrobce příslušenství pro elektroniku Fixed.zone na něm loni zlevnily téměř o polovinu.
Burza navíc z trhu Start vyloučila akcie pizzerií Coloseum, když ani po opakovaných urgencích nezveřejnily své výsledky z roku 2024.
Dukovany
Je to největší zakázka v historii Česka. A to s poměrně výrazným odstupem. Loni došlo k dlouho očekávanému podpisu hlavní smlouvy na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, na které svítí částka 407 miliard korun. Tolik stát za dva nové bloky zaplatí korejské KHNP.
Grafika: Marek Tomanka
Gigantická zakázka na Dukovany je svým objemem větší než dva historicky největší nákupy české armády a církevní restituce. Dohromady. Podle expertů projekt státu přináší i další vedlejší náklady v řádu desítek miliard korun. Česko však sází na jadernou energii – po dokončení dvojice bloků bychom měli až polovinu potřebné elektřiny získávat v atomových elektrárnách.
Pomoc Ukrajině
Zde se historie nepřepisovala, ale Česko svou neochvějnou podporou Ukrajiny dál stálo na její správné straně. Příjemným bonusem je, že na tom vydělalo miliardy korun.
Jedním z důvodů je muniční iniciativa – využití českého know-how k nákupům nábojů a dalšího vojenského vybavení pro Ukrajinu. Je to diplomatický majstrštyk, který nám u západních spojenců výrazně zvedá mezinárodní prestiž, zatímco státní kasa na něm vydělává. Od nastupující vlády se čekalo, že ji zruší, nicméně Andrej Babiš včera oznámil, že bude pokračovat dál.
Babiš se poprvé zúčastnil jednání koalice ochotných – klubu tří desítek zemí hlavně z Evropy, které podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Po něm řekl, že vláda sice nebude dávat peníze na muniční iniciativu, ale rušit ji nehodlá.
Absence českých peněz pro iniciativu samotnou příliš velký problém nebude, jiné státy přes ni nakupují vojenský materiál ve výrazně větším objemu. Česko doposud stály příspěvky do iniciativy 1,7 miliardy korun, vyplývá z posledních dat resortu obrany zveřejněných v polovině října.
Daňové příjmy, které mu z toho plynou od českých zbrojovek, jimž iniciativa „dohazuje“ zakázky, jsou však několikanásobně vyšší. Přesné souhrnné číslo neznáme, ale ministerstvo uvádí, že přes ně proteklo 261,6 miliardy korun, z čehož pochopitelně musely státu odvést daně a odvody.
Grafika: Marek Tomanka
Celkově stála vojenská pomoc Ukrajině státní kasu 17,4 miliardy korun. Na kompenzacích od západních spojenců a z Evropského mírového nástroje (EPF) však získala 25 miliard, vyplývá z dat ministerstva.
Hodí se nicméně zmínit jeden účetní detail. Tržní hodnota starší výzbroje, jež z českých armádních skladů mířila na Ukrajinu, je téměř o 9,5 miliardy vyšší, než za kolik si ji ve srovnání zaúčtovalo ministerstvo. To pokud bychom ji přepočítávali dle nové metodiky NATO pro reportování národních příspěvků.
Česko ovšem „vydělává“ i na ukrajinských uprchlících, kteří zde žijí. Během třetího kvartálu loňského roku zaplatili tito lidé na daních a odvodech 8,2 miliardy korun. Je to více než dvojnásobek toho, co stát stála jejich podpora. Příjmy od ukrajinských běženců, kteří odešli ze své země po ruské agresi v únoru 2022, začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí roku 2023. Od té doby rozdíl mezi oběma částkami narůstá.
Za Ukrajinou stojí i česká veřejnost, která přes nejrůznější dary a sbírky už napadené zemi naposílala vyšší stovky milionů korun.
HDP
Pro tuzemské hospodářství byl rok 2025 dobrým rokem. Inflace se stabilizovala mírně nad dvouprocentním cílem ČNB. Reálné mzdy svižně rostly, stejně tak hrubý domácí produkt, přičemž hlavním tahounem byla právě spotřeba domácností těžící z růstu mezd.
Grafika: Marek Tomanka
Česká ekonomika viditelně nabrala na síle. Očekávaný růst HDP v roce 2025 o více než dvě procenta ji řadí mezi rychle rostoucí ekonomiky Evropské unie.
Nealko, prosím
Na závěr ještě jeden rekord – Češi pijí nejméně piva v historii. Podle posledních dostupných čísel Českého svazu pivovarů a sladoven byla v roce 2024 zdejší spotřeba „na hlavu“ 126 litrů, o dva litry méně než v roce 2023.
Grafika: Marek Tomanka
Světovou jedničkou však v tomto ukazateli téměř jistě zůstáváme i nadále. V posledním dostupném globálním srovnání spotřeby piva na hlavu má Česko oproti druhému Rakousku náskok o celé desítky litrů.
