Největší plenková továrna na světě belgické rodinné firmy Drylock stojí v Hrádku nad Nisou. Během deseti let vyrostla z jedenácti zaměstnanců na dvanáct set a z nuly vyrobených plen na více než jedenáct milionů za den.
Hrádek nad Nisou leží dvacet kilometrů od krajského Liberce a kousek od hranic s Německem a Polskem. Tamní závod zabírá bezmála deset tisíc metrů čtverečních a rozkládá se ve čtyřech výrobních a skladových halách. O tom, že nejde o žádného drobečka, svědčí i obrat. V loňském roce dosáhl třinácti miliard korun.
Za nárůstem je výroba privátních značek pro velké obchodní řetězce a investice do výstavby závodů.
„Pomáhá, že kvalita, kterou dnes produkujeme, je srovnatelná třeba se značkou Pampers, přitom za nižší cenu. Čehož si spotřebitelé stále víc všímají,“ říká zakladatel společnosti Bart van Malderen.
Firma vznikla v roce 2012 v Belgii a o dva roky později vykazovala tržby kolem sedmatřiceti eur. V loňském roce už přesáhla miliardu eur. Po světě vlastní dalších sedm továren.
V Hrádku nad Nisou vyrábějí dětské pleny a plenkové kalhotky a také pleny pro dospělé trpící inkontinencí. Dětská kategorie dominuje, tvoří čtyřiadevadesát procent výrobků.
Skoro dvacet procent z nich, které tu vyprodukují, se spotřebují v Evropě. Jen v Česku se celková spotřeba dětských plenek pohybuje řádově v nízkých stamilionech kusů za rok. Takové množství vyrobí hrádecký závod za jeden měsíc.
Pětadevadesát procent produktů jde na export. Mezi významné zákazníky patří obchodní řetězce, jako jsou Kaufland, Lidl, Globus, Tesco, drogerie DM, Rossmann nebo americký Walmart.
„Hlavním odběratelem je Evropa – od Rumunska a Itálie po Skandinávii. Hodně exportujeme ale také do Anglie a významným zákazníkem je rovněž USA,“ přibližuje ředitel hrádecké továrny Jiří Lukeš.
Ročně investuje firma do technologií pětašedesát milionů eur.
„Přestože je náš výrobek jednoduchý a na jednorázové použití, tak technologie na jeho výrobu je protkaná mnoha patenty. Máme jich přes 200 uznaných a aplikovaných, abychom mohli naši technologii ochránit,“ poznamenává zakladatel Bart van Malderen.
Od svého vzniku se firma Drylock zaměřila i na udržitelnost výrobků. Při výrobě se používají recyklované nebo přírodní materiály, jako je například cukrová třtina, při balení zase papírové obaly. Elektrickou energii nakupuje z obnovitelných zdrojů, konkrétně z vodních elektráren, a už druhým rokem si drží certifikát CO2 Neutral, který dokládá uhlíkovou neutralitu výroby.
A přemýšlí se i nad logistikou, aby byla co nejvíc ekologická. Plánuje se vozit zboží z Hrádku do Lovosic na kontejnerové překladiště a odtamtud pak jednou týdně vypravit vlak se zhruba čtyřicítkou vagonů.
„Ten poveze hotové výrobky do přístavu Zeebrugge v Belgii, kde se zase naloží suroviny, které dovážíme často ze zámoří nebo z Japonska a odvezou se zpět do Lovosic, odkud je kamiony převezou do Hrádku,“ popisuje ředitel Jiří Lukeš. Důvod pro tento krok není ani tak ekonomický jako právě ekologický.
Letos na jaře dokončili v Hrádku stavbu velkokapacitního skladu, který s ostatními částmi závodu spojuje tunel vedoucí pod silnicí ve směru na Polsko. Další rozšíření ho čeká během léta, kdy půjde o přístavbu ke stávající hale.
Vzniknou tak navíc administrativní prostory, zázemí pro zaměstnance i prostor pro pomocné provozy výroby. V rámci již postavených hal může zvýšit výrobní kapacitu ještě o dvaadvacet procent.
Belgická rodinná společnost Drylock vlastní kromě hrádecké továrny provozy ještě v Itálii, Španělsku, USA nebo Brazílii. Závod má také v Rusku. Od začátku války na Ukrajině nad ním ale ztratil kontrolu. Dohromady zaměstnává přes tři a půl tisíce lidí.
