Jedno slovo: nejistota. Ukrajinci pracující v Česku řeší, jestli se vydat domů. Do země, kde se válčí. Nebo zůstat v Česku a riskovat trest za nerespektování povolávacího rozkazu. Na jejich rozhodnutí čekají i české firmy, které jsou na nich do značné míry závislé.
Asi nejvíc by odchod Ukrajinců mohl bolet stavební průmysl. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy jen na českých stavbách oficiálně pracuje zhruba dvacet tisíc lidí, jejichž úloha je v krátkodobém horizontu velmi těžko zastupitelná. Neoficiálně jich může být i několikanásobně víc.
Ukrajinců žijících nebo pracujících v Česku navíc v poslední době přibývá. V tuzemsku je podle ministra vnitra Víta Rakušana dvě stě tisíc Ukrajinců s dlouhodobým pobytem a šedesát tisíc jich zde žije na základě nějaké formy krátkodobějšího pobytu.
„Od členů svazu máme zprávy, že nervozita mezi Ukrajinci je velká. Že by ale nějak plošně dostávali povolávací rozkazy, to se prý zatím neděje. Situace ale může být za pár hodin jiná,“ říká Nouza. O tom, jak rychle se drama na Ukrajině vyvíjí, svědčí i následující věc.
Jeden z členů českého diplomatického sboru, který dopoledne v koloně opouštěl Kyjev, Forbesu popsal: „Ve středu zatím začali povolávat aktivní zálohy a je otázkou, jak bude invaze dal probíhat a jestli se nějaká mobilizace případně vůbec stihne.“
Rychlý vývoj potvrzují i slova Jana Lodera, majitele stavební firmy, který si na část prací zedníky z Ukrajiny najímá. „Dnes jsem s nimi mluvil a říkali, že ukrajinské úřady už plošně rozesílají povolávací rozkazy. V každém případě ale chtějí v Česku zůstat a budou se snažit sem dostat i svoje rodiny.“
Opačnou zkušenost má Petr Jirkal, ředitel pražského hotelu Alchymist Grand Hotel. „Jeden z našich zaměstnanců mi řekl, že musí co nejdřív odjet. V minulosti byl v armádě a jejich jednotka se dává dohromady. Tak jede bránit zemi,“ uvedl Jirkal.
„Nejistota z toho, co s Ukrajinci v Česku bude, narůstá. Volají nám klienti napříč odvětvími a ptají se, jak mají jejich lidé postupovat. Povolávací rozkazy pravděpodobně chodí ve vlnách. Ukrajinci ani jejich zaměstnavatelé přitom nevědí, jestli tady mají zůstat, jestli je třeba Česko nevyhostí, protože když tady zůstanou, na Ukrajině se nejspíš dopustí trestného činu,“ říká Karel Mařík, který stojí za aplikací Grason, propojující firmy a zájemce o práci z Česka i ze zahraničí.
Podle vyjádření Víta Rakušana se však zdá, že Ukrajincům, kteří se rozhodnou zůstat, žádné problémy hrozit nebudou. Česko se naopak chystá na možnou migrační vlnu.
Rakušan navíc avizoval, že ti Ukrajinci, kteří už v Česku jsou a bude jim končit povolení k pobytu, si budou moci o jeho prodloužení požádat v rámci zjednodušené procedury. Stát ale také nejspíš nabídne možnost organizované dopravy těm, kteří se rozhodnou brannou povinnost splnit.
Na už domluvené posily z Ukrajiny ale budou muset české firmy nejspíš zapomenout. Gabriela Pchálková, šéfka personální agentury Kasea CZ, která v Česku zprostředkovává práci pro ukrajinské zaměstnance, upozornila, že podle zpráv, které má, ukrajinští pohraničníci směrem na západ už ukrajinské muže nepouští.
Na možný odchod části zaměstnanců se připravuje i jihočeská firma Viscofan, která vyrábí umělá střívka pro potravinářský průmysl. Z 650 zaměstnanců jich má 82 z Ukrajiny. „Půl na půl muži a ženy. Dnes je od rána všechny kontaktujeme a říkáme jim dvě věci. První je, že firma za nimi stojí. To, aby si uvědomili, že patří do nějakého společenství a rodiny, která vnímá jejich těžkou situaci. Je to nejen naše morální zodpovědnost, ale i vyjádření podpory,“ řekl jednatel Viscofanu Miloslav Kamiš.
„Druhá věc, všichni dostanou nabídku, že pokud mají problémy nebo budou potřebovat pomoc s rodinou, materiálně nebo i jinak, tak firma udělá maximum pro to, aby je podpořila a pomohla jim,“ dodal šéf českobudějovické firmy. Viscofan navíc řeší i to, že má na Ukrajině české obchodníky a řidiče. Ti se teď snaží najít cestu zpátky domů.
24. 2. 20224 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
