V Česku se od roku 2013 významně snížila mezera ve výběru daně z přidané hodnoty, která se odhaduje jako rozdíl mezi teoretickou výší daně podle výkonu ekonomiky a skutečným inkasem.
Zatímco v roce 2013 byl rozdíl 20,2 procenta, v roce 2021 to bylo sedm procent a odhad pro rok 2022 je 5,3 procenta, vyplývá ze studie Evropské komise, kterou 25. října citovala Finanční správa.
Podle generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové ke snížení mezery nejvýrazněji přispělo zavedení kontrolního hlášení k DPH v roce 2016.
Podle studie se mezera ve výběru DPH postupně snižovala do roku 2017, kdy dosáhla 13,1 procenta, poté dva roky mírně rostla. Nejrazantnější propad byl v roce 2021, kdy se meziročně snížila o 5,1 procentního bodu.
Tento pokles byl podle studie Evropské komise šestý nejvýraznější v Evropské unii a byl nad evropským průměrem, který činil 4,3 procenta. Nejvýrazněji se mezera v roce 2021 snížila v Itálii, o 10,7 procentního bodu, naopak v Dánsku o 0,7 procentního bodu vzrostla.
„Stejně jako na snížení trestné činnosti, tak i na daňové podvody měly významný vliv covidové restrikce,“ podotkla Hornochová.
„Meziroční zlepšení daňové mezery v Česku v roce 2021 nicméně přesáhlo průměr Evropské unie a je tak třeba za ním hledat nejen celoevropské, ale i domácí faktory. Svědčí o skvělých výsledcích cílené analytické, kontrolní a metodické činnosti zaměstnanců finanční správy, za jejichž práci jim patří velké díky,“ doplnila.
Podle Hornochové dlouhodobý trend snižování daňové mezery v Česku ovlivňuje zejména práce analytiků Finanční správy a zlepšování analýz a kontrol dat z kontrolních hlášení.
Díky tomu se daří efektivněji potírat karuselové podvody s DPH v řádu desítek miliard korun ročně. Hornochová upozornila, že analýzy Finanční správy ukazují i na klesající tendenci plátců DPH krátit tuto daň.
Údaje Evropské komise nicméně ukazují, že i přes snížení mezery zůstávalo Česko v roce 2021 nad střední hodnotou Evropské unie. Medián mezery na výběru DPH byl na úrovni pěti procent.
Největší mezeru vykazovalo Rumunsko s 36,7 procenta, nejnižší Nizozemsko, které jako jediná evropská země mělo mezeru zápornou, konkrétně minus 0,2 procenta.
Ze sousedních zemí měly Německo a Rakousko shodně mezeru na výběru DPH 2,8 procenta, Polsko 3,8 procenta. Slovensko bylo v horší situaci než Česko, když jeho daňová mezera byla 10,6 procenta.
Studie také ukázala, že v roce 2021 byl celkový objem mezery na výběru DPH v EU 61 miliard eur (1,5 bilionu korun), meziročně se snížil o 38 miliard eur (936 miliard korun). Pro Česko studie odhaduje, že v roce 2021 byl objem mezery 1,362 miliardy eur (33,5 miliardy korun).
