Saúdskoarabská realitní společnost Magnom Properties plánuje počátkem příštího roku zahájit v novém hlavním městě Egypta výstavbu padesátipodlažní kancelářské budovy, která bude jako první na světě využívat energii z čistého vodíku a stane se prvním mrakodrapem s nulovými emisemi oxidu uhličitého na Blízkém východě a v severní Africe. Investice má činit jednu miliardu dolarů (22,5 miliardy korun). Nové hlavní město Egypta vzniká od nuly v poušti východně od Káhiry.
Firma Magnom, která je dceřinou společností průmyslové skupiny Rawabi Holding, věří, že její budova se sofistikovaným designem přiláká mezinárodní klientelu. Projekt se nazývá Forbes International Tower a podle plánu by budova měla být dokončena v roce 2030.
Projekt je také sázkou na čistý vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie a zatím se ve velkém měřítku příliš neuplatnil. Egypt se snaží vybudovat si pozici ekologického energetického centra.
Do nového egyptského hlavního města se již od července 2023 přesunula ministerstva. Zatím se ale do něj nastěhovalo jen málo obyvatel a pokračuje výstavba infrastruktury, včetně železničních tratí. Kritici tvrdí, že nové hlavní město neslouží běžným Egypťanům.
Cena za mrakodrap a jeho luxusní design jsou pro Egypt neobvyklé. Mrakodrap se bude nacházet v obchodní čtvrti, kterou staví Číňané. Naplánováno je zde dvacet mrakodrapů a celková investice do čtvrti má činit tři miliardy USD.
Na návrhu mrakodrapu se podílela mediální skupina Forbes a chicagští architekti Adrian Smith a Gordon Gill. Podle plánů bude vybaven pokročilými systémy kybernetické bezpečnosti, dvěma mimořádně rychlými VIP výtahy a přistávací plochou pro vrtulníky. Ve fasádě budou zabudované solární panely, které by měly vyrábět 25 procent elektřiny, kterou bude budova potřebovat.
Zbytek elektřiny se bude vyrábět za pomoci čistého vodíku, který bude do budovy dopravován v tekuté formě. To by mělo pomoci chránit budovu před výpadky elektřiny. Egypt má problémy s chronickými výpadky elektřiny v souvislosti s nedostatkem zemního plynu.
Nové hlavní město je nejambicióznějším z řady megaprojektů, se kterými přišel egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Projekty sice nastartovaly rozvoj infrastruktury, ale také zatížily rozpočet, zvýšily dluh a odčerpaly zahraniční měnu, což přimělo vládu pod tlakem Mezinárodního měnového fondu omezit veřejné investice.
Investoři tvrdí, že vidí potenciál ve strategické poloze Egypta a vysokém počtu pracovních sil. Ekonomiku ale dlouhodobě brzdí špatné vedení a nízká produktivita.
