Rekordní výsledky, silný růst a sázka na technologie, které proměňují energetiku. Schneider Electric loni překonala hranici 40 miliard eur v tržbách a dál posiluje i ve střední a východní Evropě. Podle prezidenta regionu CEE Ionuța Farcașe budou klíčem k další změně AI, prediktivní analytika a chytřejší řízení energií. O budoucí podobě energetiky se přitom významně rozhoduje i v Česku.
Podle nedávno zveřejněných výsledků za rok 2025 přesáhly tržby skupiny Schneider Electric hranici 40 miliard eur. Skupina meziročně rostla o devět procent a je globálním lídrem v energetickém managementu a automatizaci. Upravená EBITDA si polepšila o více než 12 procent na 7,5 miliardy eur. Historického maxima 4,6 miliardy eur pak dosáhl i volný kapitál.
Skupina vyrábí a dodává technologie pro rozvod a řízení elektřiny, automatizaci průmyslu a provoz budov. Firmám i institucím nabízí také software pro sledování spotřeby, údržbu zařízení a řízení energetických systémů.
„Na velkých trzích se investuje do infrastruktury, výstavby datacenter a modernizace budov s důrazem na větší udržitelnost. Trend je pro nás pozitivní, protože naše nabídka propojuje produkty pro infrastrukturu a správu elektřiny přes digitální platformy do jednoho ekosystému,“ vysvětluje prezident Schneider Electric pro střední a východní Evropu Ionuț Farcaș.
Distribuční síť elektřiny podle Farcașe už nemá fungovat jen jedním směrem, tedy od velkých elektráren k odběratelům. Nově musí zvládat i opačný tok, protože elektřinu do sítě dodávají také firmy a domácnosti s vlastními zdroji, třeba se soláry. Proto jsou potřeba investice do projektů, které síť na takový provoz připraví.
Skupina už má v Česku zkušenosti s obdobnými projekty v menším měřítku pro komerční zákazníky. Podílela se třeba na stavbě regionální centrály ČSOB v Hradci Králové, logistického centra GLS v Jihlavě nebo modernizaci hotelu Passage v Brně.
Příkladem za všechny je pak vlastní továrna Schneider Electric v Písku, která patří k jejím největším provozům v Evropě a dodává průmyslové komponenty pro celý kontinent. Skupina do její modernizace investovala přes 33 milionů korun a jen s úsporou energií čeká návratnost do sedmi let. Má solární elektrárny s výkonem přes 0,5 MW, uskladňuje energii v bateriích a má vlastní mikrogrid, tedy svoji malou elektrickou síť.
Foto: Schneider Energy
„Systém využívá internet věcí i AI pro co nejefektivnější využití i prodej energie. Řeší produkci a spotřebu v každém připojeném bodě, počítá třeba i s předpovědí počasí a cenami energií na denním trhu. Systém zároveň dokáže předvídat případné poruchy a plánovat jejich řešení v době běžné údržby,“ vypočítává Ionuț Farcaș.
„Jsme na továrnu hrdí. Jako uhlíkově neutrální provoz naplňuje nejen naše ESG závazky, ale zároveň ukazuje, jak je udržitelnost dobrá pro byznys,“ dodává manažer.
Udržitelnost jako byznys
Důraz na udržitelnost je jednou z hlavních hodnot, na kterých Schneider Electric stojí. Sbírá za to ocenění, jako když ji například časopis Time a Statista označily za nejudržitelnější společnost světa. Skupina na tom ale staví i byznys: třeba v případě výstavby a modernizací na spotřebu náročných datacenter, která i díky rozmachu AI představují jeden z nejrychleji rostoucích segmentů skupiny.
„Datová centra se samozřejmě dají stavět udržitelně. Můžeme pomoci se snížením spotřeby, omezením plýtvání. Dodáváme technologie pro efektivní chlazení a regulaci uvnitř budov při holistickém pohledu na celý provoz,“ říká Farcaș a za příklad dává provoz centra EcoDataCenter ve švédském Falunu s 99procentní energetickou účinností.
Datová centra se samozřejmě dají stavět udržitelně.
Schneider Electric také výrazně investuje do inovací. Skupina na výzkum a vývoj dává 5,6 procenta ze svého obratu, což za loňský rok představuje v přepočtu více než 54 miliard korun. Koneckonců francouzská skupina se 190letou historií byla u zrodu mnoha technologií.
„Schneider Electric jako první přivedla na trh inovace od pojistek, jističů a stykačů přes rozvoj elektrických lokomotiv až po digitální systémy s AI a prediktivní analytikou, které jsou pro správu energií ‚game changer‘,“ zdůrazňuje Farcaș.
Nejzajímavější inovace s velkým dopadem podle něj často vznikají z maličkostí. „Třeba od roku 2020 uvádíme na trh rozvaděče bez hexafluoridu sírového, díky čemuž jsme pomohli zákazníkům do roku 2025 eliminovat 1,7 milionu tun skleníkových plynů,“ říká.
Prezident Schneider Electric pro region CEE je z tohoto pohledu hrdý i na projekt, s nímž společnost dodala řešení pro výzkumné centrum ENET Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Pomáhá centru s vývojem udržitelných energetických zdrojů, ekologických technologií pro zpracování odpadů i moderních metod dopravy s cílem minimalizovat dopad na životní prostředí.
„Největším poučením pro mě je asi to, že se člověk nikdy nepřestane učit,“ říká. Tento přístup podle něj vyniká ve chvíli, kdy člověk zodpovědný za několik trhů musí jednat a spolupracovat s lidmi z různých zemí a kultur.
Farcaș má za sebou více než dvacetiletou kariéru v korporacích i startupech. Pracoval u distributora elektrického vybavení Chorus, přes osm let byl u italské elektrárenské skupiny Enel a spoluzaložil startup Postis zaměřený na inovativní správu dodavatelského řetězce. Ve Schneider Electric je od září 2014, kde prošel několika vysokými posty, než začal vloni v únoru vést region střední a východní Evropy.
Samotné Česko pro skupinu představuje zajímavý trh. Na byznysu dvaceti zemí regionu CEE má totiž nadprůměrný desetinový podíl. Možná i proto řídí Farcaș region z Prahy, kam se s rodinou přestěhoval v srpnu loňského roku. Přesun z předchozího působení v Paříži, odkud dříve řídil rozvoj evropské divize produktů, si chválí.
Vy to možná berete jako samozřejmost, ale tak to nefunguje ve všech hlavních městech.
„Nejen, že nás celá země v čele s Prahou okouzlila. Navíc si jako technologický geek cením toho, jak tu všechno funguje. Aplikace pro platby, ale i parkování nebo MHD. Ta navíc jezdí včas. Ještě se mi třeba nestalo, že bych nestihl letadlo. Vy to možná berete jako samozřejmost, ale tak to nefunguje ve všech hlavních městech,“ říká s úsměvem a dodává. „Lidé jsou tu nadšení do nových technologií, digitální adopce je rychlá. A to samé platí i pro energetiku.“
Z pohledu byznysu Farcaș oceňuje, jak jsou tuzemští koncoví zákazníci aktivní v rozvoji obnovitelné energie či pořizování elektromobilů. Komerční a průmysloví zákazníci podobně investují do modernizace budov, digitalizace továren i vlastní infrastruktury.
Přidat by se podle něj ale v Česku mohlo v případě investic do obnovitelných zdrojů a modernizace distribuční sítě. Zatím pomalý náběh ale jako překážku nevidí. Situaci přirovnává k pasáži z knihy Gottland od Mariusze Szczygieła, kterou dostal po příjezdu do Prahy, aby se seznámil s Českem.
„Zmiňuje se v ní reakce dvou Baťových obchodních zástupců na trhy severní Afriky. Jeden domů telegrafoval, že tam nikdo nenosí boty, a tak se vrací domů. Druhý psal – všichni jsou bosí, úžasné možnosti odbytu, pošlete boty co nejdříve. My vidíme všechno stejně jako ten druhý obchodník,“ říká se smíchem.
