Titul největší budovy světa co do objemu a zastavěné plochy zatím stále drží obří továrna Boeing Everett Factory v americkém státě Washington s objemem přes třináct milionů metrů krychlových a rozlohou téměř čtyři sta tisíc metrů čtverečních. V Saúdské Arábii se nicméně rozhodli, že tento primát Boeingu uzmou.
Letos v říjnu začaly v Rijádu stavební práce na mrakodrapu Mukaab, krychli zabírající plochu čtyři sta na čtyři sta metrů a tyčící se dalších čtyři sta metrů do výšky.
Mrakodrap, do nějž byste bez problémů vtěsnali dvacetkrát vedle sebe ikonu New Yorku Empire State Building, má být vlastně jakousi schránkou tvořící atrium se spirálovitou věží.
Mělo by jít zároveň o první plně uzavřený mrakodrap na světě, kolem něhož má být kopule zobrazující holografické obrazy, jež mají přenést návštěvníky plánovaného hotelu s pěti sty pokoji na různá místa po celém světě. Kolem věže mají navíc vyrůst dva miliony metrů čtverečních obchodů a kulturních a turistických atrakcí.
Mukaab spadá pod zastřešující megalomanský projekt New Murabba, jehož cenovka dosahuje padesáti miliard dolarů a který se rozprostírá na ploše devatenáct kilometrů čtverečních.
Jeho součástí nebude pouze krychlový mrakodrap, ale také více než sto tisíc dalších bytů a domů, 980 tisíc metrů čtverečních obchodů, 1,4 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch, hotely, kulturní zařízení, univerzita, divadlo a muzeum.
Projekt má být dokončen do roku 2030 v rámci strategie Vize 2030, kterou saúdskoarabská vláda hodlá diverzifikovat ekonomiku země ve snaze korunního prince Muhammada bin Salmána snížit závislost království na ropě a místo toho se stát centrem všeho možného od zábavy přes turistiku až po výrobu.
Foto se souhlasem newmurabba.com
Vizualizace projektu Mukaab
Načasování projektu zároveň souvisí s tím, že Saúdská Arábie bude hostit Expo 2030 – šestiměsíční veletrh se zastoupením více než 190 zemí, který začne v říjnu téhož roku.
Na něj cílí i další obří projekt, jímž je výstavba v historické čtvrti Diriyah zhruba za 63 miliard dolarů. Vzniknout tam má kulturní a sportovní aréna, budova opery od norských architektů ze studia Snøhetta či luxusní rezidenční a golfový resort.
Všechny tyto plány spadají do balíku ambiciózních projektů, které jsou v současné době v Saúdské Arábii v nějaké fázi příprav, přičemž tím asi nejkontroverznějším je projekt Neom, jehož cena byla stanovena na půl bilionu dolarů.
Právě na Neomu, respektive jeho asi nejznámější části, jíž je lineární město The Line se zrcadlovými fasádami, se totiž ukazuje, že i megalomanské vize saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána narážejí na realitu současného světa.
Foto se souhlasem newmurabba.com
Vizualizace projektu Neom
Už letos na jaře popisovala agentura Bloomberg, že se projekt Neom potýká s problémy kolem financování a dodavatelských řetězců. Z původní délky 170 kilometrů, na nichž se má celé soběstačné město The Line táhnout do dálky, se podle Bloombergu do roku 2030 postaví pravděpodobně jen 2,4 kilometru. A plán, že mezi skleněnými stěnami The Line bude do téhož roku žít jeden a půl milionu obyvatel, se smrskl na méně než tři sta tisíc.
Vládní představitelé Saúdské Arábie to následně popřeli s tím, že rozsah projektu zůstává stejný. Jelikož vedení i mediální zastoupení projektu Neom je na jakékoli informace skoupé (kromě pár příspěvků na sociálních sítích o tom, že práce pokračují), a nezávislí novináři nemají šanci se k projektu dostat, nedá se aktuální stav lineárního města příliš posoudit.
Britský magazín New Civil Engineer se pokusil postup stavebních prací rozebrat pomocí satelitních snímků z Google Earth a s pomocí expertů v oboru. Došli k tomu, že projekt se zatím nedostal dále než k přípravě a srovnání terénu, přičemž se terénní práce zatím soustředí hlavně na střední třetinu budoucího města.
Foto se souhlasem newmurabba.com
Vizualizace The Line v rámci projektu Neom
K tomu, aby The Line stála do konce roku 2030, by musely podle magazínu stavební práce postupovat mnohonásobně rychleji, než je doba běžné výstavby ve Spojeném království. A problematické jsou také dodavatelské řetězce, což podle citovaných expertů uznávají i sami zástupci Neomu.
„Aby tam dostali dostatek betonu, musí ho dovážet z celého světa,“ poznamenal k tomu profesor Mike Cook z technické fakulty Imperial College London.
Ze satelitních snímků je patrná také řada osídlení vybudovaných v těsném sousedství The Line, jež slouží k ubytování stavebníků, kteří na projektu pracují. Viditelné jsou i obří zásobárny vody, jež jsou ke stavbě klíčové. Ty jsou zase připomínkou obrovských environmentálních dopadů výstavby.
Odsudky vyvolala rovněž zpráva o tom, že saúdskoarabská vláda povolila použití všech prostředků, včetně těch smrtících, k tomu, aby developer, který spolupracuje i s řadou západních firem, území určené k výstavbě doslova zbavil místních obyvatel.
Už v loňském roce proti projektu protestoval kmen Howeitat, který dlouhodobě obývá území budoucí The Line. Korunní princ a faktický vládce země Muhammad bin Salmán proto několik členů kmene nechal popravit.
Foto se souhlasem newmurabba.com
Vizualizace projektu Neom
