Na newyorské burze dnes pod názvem ProShares Bitcoin Strategy ETF odstartoval první ETF fond založený na bitcoinových futures, tedy na termínovaných kontraktech na budoucí cenu bitcoinu. Regulovaný bitcoinový fond, byť založený na abstraktním obchodním produktu, jehož původním smyslem byla možnost pojistit se při práci s komoditami proti jejich cenové volatilitě, je v USA novinkou. Zároveň je i určitým milníkem, a to nejen proto, že další podobné fondy čekají na startovní čáře.

Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), vedená přísným kritikem kryptoměn Garym Genslerem, očividně burzovně obchodované kryptoměnové fondy vůbec nemusí. ETF fond založený na bitcoinových futures je vůbec prvním krypto ETF, který od ní dostává zelenou. I tak jsme si ale na podobný krok museli počkat roky.

Pro tradiční obchodníky a instituce se tak otevřela další cesta, jak se vystavit bitcoinové volatilitě a nemuset přitom nakupovat přímo podkladové aktivum nebo měnit své reportovací procesy. K důchodovému spoření, které bude moci být vystavené bitcoinu, to ale ještě bude dlouhá cesta.

Jak vlastně futures fungují ?

Futures kontrakt nebo jednoduše futures je dohoda dvou stran o směně předem daného množství nějaké komodity za stanovenou cenu k předem stanovenému budoucímu datu dodání. Smyslem existence futures kontraktů je přesun rizika ze subjektů, které se zajišťují, na spekulanty.

Kupující futures kontraktu je zavázán odebrat ve stanovené době dané množství podkladového aktiva, v našem případě bitcoinů, za předem stanovenou cenu. Rozdíl mezi nákupní a skutečnou aktuální prodejní cenou je pak zisk nebo ztráta.

To umožňuje jednak spekulaci na cenu, ale také například rozložení rizika tím, že si pojistíme budoucí nákup silně volatilní komodity za současné ceny. Často toho využívají například letečtí dopravci v případě nákupů ropy nebo třeba zemědělci.

Dnes ale ke skutečnému vypořádání v dané komoditě většinou nedochází. Namísto toho se vše odehrává ve vypořádacím centru komoditní burzy formou finančního vyrovnání v dolarech. Na začátku obchodu obě strany složily patřičnou zálohu, ze které potom burza vyplácí vítěze.

Pro burzu je zde přitom určité riziko v podobě takzvané záruky za splnění kontraktu. V případě jejího sjednání má vyrovnávaná strana právo na finanční plnění od burzy, pokud dodávka od protistrany neodpovídá původně sjednaným podmínkám. Podobně dnes fungují i regulované bitcoin futures.

Je to pro bitcoin vůbec dobře?

Jisté zatím zůstává pouze to, že se otevřely dveře pro expozici bitcoinové volatilitě pro předposlední skupinu investorů, kterým zatím regulace svazovaly ruce. Zajišťovací fondy navíc získaly novou hračku pro arbitráže mezi cenou bitcoinu na koncovém trhu a cenou futures.

Co se dalšího vývoje týče, napovědět by nám mohla zkušenost s přímými regulovanými bitcoinovými futures kontrakty, které byly spuštěny před čtyřmi lety. Ty se poprvé objevily na burze Cboe Global Markets, která je ale později pro malý zájem během medvědího trhu zrušila, a také na chicagské burze CME, kde jsou obchodovány dodnes.

Přestože bitcoinové futures kontrakty, se kterými Cboe přišla, tvořily pouhé jednotky procent obchodů na spotových bitcoinových trzích, odstartovalo obchodování regulovaných futures kontraktů na bitcoin poslední velký kryptoměnový medvědí trh. Ten trval přibližně rok a cena bitcoinu se během něj postupně propadla z necelých 20 tisíc dolarů až na 3200 za bitcoin. Skutečně dlouhodobý efekt byl ale sporný.

Zopakuje se historie a mají futures na spotovou cenu dlouhodobý vliv?

Zopakujme si nejprve, jaký je přesně rozdíl mezi prvním a druhým typem burzovně obchodovaných fondů a jak fungují futures kontrakty. Klasické burzovně obchodované fondy mají svoji hodnotu navázanou na podkladové aktivum, typicky nějaký akciový index nebo komoditu, v našem případě bitcoin. Jejich hodnota tedy osciluje kolem výkonu tohoto aktiva, která podobné fondy zároveň drží.

Oproti tomu futures ETF mohou spotovou cenu aktiva výrazně podhodnotit nebo naopak přehodnotit, což vede k zajímavým slevám nebo naopak prémiové ceně. Cena akcií fondu navíc odráží také schopnost s futures efektivně obchodovat a může se tak značně rozcházet s vývojem ceny samotného bitcoinu.

Do hry také vstupuje doba vypršení kontraktu. Cena krátkodobých kontraktů je jiná než u těch dlouhodobých a náklady na kontrakty se promítnou do celkových nákladů fondu. U tradičního ETF podobné náklady odpadají, vzniká zde ale pro změnu náklad na úschovu podkladového aktiva.

V případě schválení tradičního ETF ze strany SEC by tedy šlo o jednoznačně pozitivní cenový signál, protože fond potřebuje nakoupit a držet velké množství podkladového bitcoinu. V případě ETF fondu založeného na papírových termínovaných kontraktech je ale situace méně jednoznačná.

Ze zkušenosti víme, že obchodníci s futures si své kontrakty zajišťují protipozicí na spotových trzích (nákupem bitcoinů nebo short pozicí). Samotné futures tedy vliv na koncovou cenu podkladového aktiva mají, rozhodně se ale nedá říci, že jednoznačně pozitivní.

Do hry také vstupují zajišťovací fondy, které provádějí arbitráž mezi rozdílem hodnoty kontraktu a ceny bitcoinu na koncovém trhu. Spíš než s palivem pro růst tak máme co dělat s krocením divoké volatility.

Proč SEC schválil dříve ETF fond založený na bitcoinových futures než klasický ETF fond?

Pomineme-li Genslerovu osobní antipatii vůči kryptoměnám, u ETF fondu založeného na futures máme co do činění s komplexním obchodním produktem, u kterého se počítá s důslednější ochranou zákazníků. Na rozdíl od tradičního pasivního ETF musí být také fond aktivně řízený a schopnost jeho manažerů dělat ziskové obchody se poměrně rychle ukáže. Schválený fond také zatím umožňuje sázet pouze na růst ceny kryptoměny.