„Twitter má obrovský potenciál. Já ho odemknu,“ prohlásil v polovině dubna nejbohatší člověk planety na svém twitterovém účtu. O deset dnů později byl na stole deal za 44 miliard dolarů. Kontroverzní miliardář se dohodl na koupi sociální sítě za v přepočtu bilion korun a jejím stažení z burzy zpět do soukromého vlastnictví.
Transakce, která měla být dokončená koncem roku, ale nabírá nečekané zpoždění: šéf Tesly se rozhodl plán převzetí pozastavit do doby, než mu Twitter prokáže, že se počet falešných účtů na platformě pohybuje pod pouhými pěti procenty. Toto číslo totiž sociální síť opakovaně uváděla ve zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry.
Podle zdrojů obeznámených se situací je však pozastavení pouze Muskovou taktikou, jak se z koupě platformy vyvléct. Odstoupit od plánovaného dealu však podle právníků nebude tak jednoduché a miliardář riskuje žalobu Twitteru za porušení smlouvy i obrovské finanční sankce.
I v případě, že by Elon Musk zatím s Twitterem dohodu o koupi neuzavřel, odpovídá akcionářům za škody. „Akcionářům již mohly vzniknout nároky na škodu založené z titulu takzvané předsmluvní odpovědnosti,“ vysvětluje Jan Frey, partner advokátní kanceláře Rowan Legal, který se zaměřuje na fúze a akvizice.
„Tato odpovědnost postihuje strany, které při vyjednávání transakce postupovaly s absencí dobré víry, a tedy situace, kdy kupující nebo prodávající ve skutečnosti žádnou dohodu uzavřít nezamýšlel,“ doplňuje.
Podle dostupné smlouvy už Musk dohodu s Twitterem podepsal, avšak platformu zatím nevlastní. „Smlouva byla uzavřena, ale kupující zatím není jediným akcionářem Twitteru, nákup akcií je nutné vypořádat do 24. října 2022. To znamená, že se vlastníkem platformy stane až k tomuto datu,“ konstatuje Tomáš Vlasák, právník se zaměřením na obchodní právo a oblast mezinárodního financování z advokátní kanceláře PRK Partners.
„Tento termín je navíc možné za jistých okolností až o šest měsíců prodloužit, například v případě, že by transakci ještě posuzoval americký antimonopolní úřad,“ dodává advokát kovaný v oblasti amerického práva a připomíná, že transakce tohoto typu jsou dlouhodobou procedurou.
„Tvoří je dva hlavní kroky. Prvním z nich je uzavření akviziční smlouvy a k vlastnímu vypořádání transakce, a tedy vlastnímu nabytí akcií, dojde až po splnění smluvních podmínek. V tomto případě je prodej podmíněný zejména souhlasem valné hromady Twitteru a splněním předpisů na ochranu hospodářské soutěže nebo předpisů upravujících prověřování zahraničních investic za účelem ochrany strategických zájmů,“ popisuje Vlasák.
„Transakci by navíc mohly zakázat relevantní jurisdikce, tedy stát Delaware, jehož právem se samotná smlouva řídí, ale také federální vláda USA, Velká Británie, Japonsko nebo Evropská komise,“ říká právník.
Deal by podle něj mohla zmařit i situace, kdy by jedna ze stran nedodržela, ať už nedopatřením, nebo záměrně, podmínky smlouvy, či by nastala nějaká podstatná změna okolností. Mezi poslední zmíněné by mohla patřit i skutečnost, že je počet falešných účtů na platformě čtyřikrát vyšší, než Twitter sám uváděl.
„Je to samozřejmě složitá otázka, na kterou bude ještě složitější odpověď. Pro obě strany obsahuje smlouva patřičné nástroje, které mohou použít. Musk může teoreticky od smlouvy odstoupit v případě podstatné změny okolností – například podstatné negativní změny v podnikání, finanční situaci nebo jiných provozních výsledcích Twitteru,“ uvádí Vlasák.
„Ve smlouvě naopak najdeme devět skupin případů, které se za podstatnou negativní změnu nepovažují, například změna ceny akcií nebo jejich obchodovatelnosti,“ přibližuje právník. Elon Musk se proto nemůže z transakce vyvléct ani v případě, že by hodnota akcií Twitteru byla mnohem nižší než v době, kdy se ke koupi platformy zavázal.
Právě k takové situaci přitom dochází: hodnota jedné akcie Twitteru se aktuálně pohybuje okolo sedmatřiceti dolarů, šéf Tesly však ve smlouvě přislíbil odkoupit podíly za 54,20 dolaru za akcii. V případě, že by Musk chtěl od smlouvy odstoupit bez žádného pádného důvodu, musel by podle smlouvy Twitteru zaplatit jednu miliardu dolarů.
„Samozřejmě obě strany mohou také smlouvu porušit záměrně. Pokud by však miliardář úmyslně nebo vědomě smlouvu porušil, musel by s největší pravděpodobností Twitteru zaplatit nikoli odstupné ve výši jedné miliardy dolarů, ale náhradu škody, tedy kompenzace za výhody, které by Twitter, respektive jeho akcionáři, jinak v případě, že by ke koupi došlo, získali,“ upozorňuje Tomáš Vlasák.
Twitter by se tedy teoreticky mohl domáhat nejen miliardy dolarů, ale celé částky, kterou se Elon Musk zavázal do kapitálu společnosti poskytnout. „Je nutné si však uvědomit, že Musk není stranou smlouvy, ale vedlejším účastníkem, kterého se týkají jen některá ustanovení. K dispozici nemusíme mít ani kompletní smluvní dokumentaci. Konkrétní závěr bude záležet na formulaci smlouvy i souvisejících dokumentů,“ uzavírá právník.
Obě strany teď podle něj mají vypracované různé scénáře řešení a je dost možné, že budou Twitter s Muskem znovu vyjednávat – a ostře sledovaná transakce se uzavře za jinou částku či za jiných podmínek, než si strany dohodly teď.
