V pátek 24. února 2023 uplynul rok ode dne, kdy Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?
- Celý minulý týden se nesl ve znamení bojů o oblast Bachmutu. V pondělí analytici uváděli, že nejpravděpodobnějším scénářem je taktický ústup Ukrajinců. Přesto dva nejvýše postavení ukrajinští generálové souhlasili s tím, aby Ukrajina pokračovala v obraně Rusy obléhaného města Bachmut na východě země. Uvedla to kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle armádního mluvčího bude Ukrajina bránit Bachmut tak dlouho, dokud bude způsobovat ztráty nepříteli. Zelenskyj doplnil, že žádná část Ukrajiny nemůže být „opuštěna“, zatímco se množily spekulace o ukrajinském ústupu.
- Dobytí ukrajinského města Bachmut není ve skutečnosti operačně a strategicky významné. Pro další ruský postup v Doněcké oblasti je nutné, nicméně nestačí, uvedl ve své nejnovější analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). Dodal, že ruské síly utrpěly v bojích o toto město velmi těžké ztráty. Britské ministerstvo obrany ve svých dnešních poznatcích k vývoji bojů uvedlo, že ukrajinská obrana Bachmutu nadále oslabuje síly na obou stranách.
- Ruská žoldnéřská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina tvrdí, že má plně pod kontrolou východní část ukrajinského města Bachmut. Podle agentury Reuters to sdělil zakladatel skupiny Jevgenij Prigožin. Některé jeho výroky o úspěších wagnerovců se ale v minulosti ukázaly být nepravdivé. Kyjev zatím na jeho prohlášení nereagoval. O plné ovládnutí ukrajinského města se žoldnéři spolu s jednotkami ruské armády snaží za cenu vysokých ztrát už řadu měsíců. Pád města do rukou ruských vojáků nevyloučil ani šéf NATO. „Je však nutné zajistit, aby to nebyl rozhodující okamžik války,“ prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
- Ukrajina i Rusko tvrdí, že v průběhu neděle 12. 3. v Bachmutu a okolí padly stovky vojáků protivníka. Podle Kyjeva zahynulo 221 proruských sil a dalších více než 300 utrpělo zranění, podle Moskvy na širší frontové linii v Doněcké oblasti zemřelo až 210 Ukrajinců. O prohlášeních obou stran, která se nedají nezávisle ověřit, informovala agentura Reuters.
- K válce se v týdnu několikrát vyjádřil i český nově zvolený prezident. V této fázi války na Ukrajině je podle Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině, a vyjádřil přesvědčení, že Česko nemůže sehrávat roli mostu mezi Západem a Východem. Chce vážnou diskuzi o budoucnosti Visegrádu. Na konci týdne hovořil také s prezidentem Zelenským. Jednali spolu o integraci Ukrajiny do Evropské unie a shodli se na další spolupráci, napsal Zelenskyj na twitteru.
- Ukrajinská armáda identifikovala zastřeleného válečného zajatce, který se objevil na záběrech na sociálních sítích. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Informovala o tom brigáda na facebooku. Videozáznam, který se dostal na veřejnost v pondělí, zachycuje situaci, kdy poté, co neozbrojený ukrajinský voják zvolá „Sláva Ukrajině“, do něj Rusové s vulgárními nadávkami začnou střílet. Odkud video pochází, není jasné, v pondělí jeho pravost oficiálně nepotvrdila ani armáda, ani rodina zavražděného muže, napsal list Kyiv Independent.
- Ruský soud poslal na více než osm a půl roku do vězení studenta a správce telegramového kanálu „Protestující MGU“ Dmitrije Ivanova. Shledal jej vinným ze šíření „nepravdivých informací“ o ruské armádě kvůli jeho příspěvkům ohledně ruských útoků na ukrajinská města. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž student na sociální síti kritizoval ruskou válku na Ukrajině. Třiadvacetiletý student vinu nepřiznal. Ivanov uvedl, že stále věří v pravdivost svých příspěvků a že „jediný velký podvrh“ podle něj vykonstruovalo vyšetřování, poznamenala BBC.
- Výměna zajatců. Z ukrajinského zajetí se do vlasti vrátilo 90 ruských vojáků, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak následně uvedl, že se výměnou z ruského zajetí vrátilo 130 Ukrajinců a Ukrajinek.
- V průběhu týdne se také často jednalo o dalších dodávkách zbraní i jiné pomoci Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany Evropské unie ve Švédsku uvedl, že Ukrajina naléhavě potřebuje zvýšení vojenské pomoci. Z ruské invaze na Ukrajinu se podle něj stal souboj logistik.
- Německo zvýší podporu Ukrajiny, pokud Čína začne Rusku dodávat zbraně. Podle agentury Reuters to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk ve Stockholmu, kde se k neformálnímu jednání scházejí ministři obrany EU. Německo a Portugalsko předají Ukrajině slíbené tanky Leopard 2 do konce března, oznámil také německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle portugalské ministryně obrany Heleny Carreirasové budou stroje dopraveny na Ukrajinu i s vycvičenými posádkami.
- Ministři obrany členských zemí Evropské unie diskutovali o strategii vystupňování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině, která zahrnuje vyčlenění dvou miliard eur ze společných prostředků, oznámil po zasedání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Polovina částky by byla určena na společné nákupy projektilů, druhá na proplácení dodávek zasílaných jednotlivými státy. Podle Borrella má plán širokou podporu, pro schválení je však nutné dál jednat o „nevyřešených otázkách“.
- Dolní komora švýcarského parlamentu ale s odkazem na neutralitu státu zamítla návrh, který by umožnil třetím zemím vyvézt na Ukrajinu švýcarské zbraně a munici. O reexport vojenského materiálu vyrobeného ve Švýcarsku žádalo alpskou zemi Německo a další státy.
- Polsko předalo Ukrajině zbývajících deset ze čtrnácti přislíbených tanků Leopard 2 německé výroby. Ukrajinští vojáci zároveň ukončili v Polsku výcvik v jejich ovládání. Polské televizi TVP Info to řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. První tanky Leopard na Ukrajinu z Polska podle dřívějšího ministrova vyjádření dorazily už v únoru.
- Neznámý pachatel ukradl v ČR plemenného hřebce Zazoua, který patřil Ramzanu Kadyrovovi. Vládce autonomního Čečenska Kadyrov označil svého koně za první oběť sankcí, které zavedl Západ už v roce 2014 v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Hodnotu koně vyčíslil na nejméně deset milionů dolarů (asi 224 milionů korun). Podle úterního sdělení české policie ukradl neznámý pachatel koně zřejmě v noci z pátku na sobotu ze stáje v Krabčicích u Roudnice nad Labem na Litoměřicku. Policisté nyní pátrají po zloději i ukradeném anglickém plnokrevníku, jehož hodnota je podle policie bezmála 400 tisíc korun.
- Koncem týdne Rusko vypálilo na Ukrajinu 95 střel různého typu v průběhu jediného dne. Ukrajinská protivzdušná obrana podle svodky generálního štábu sestřelila 34 z nich. Čtvrteční rozsáhlá vlna vzdušných úderů připravila o život podle ukrajinských úřadů nejméně šest civilistů, další tři lidé přišli o život při ruském ostřelování zastávky hromadné dopravy v Chersonu na jihu země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o teroru vůči ukrajinskému obyvatelstvu, zatímco Ruskem podporovaní separatisté z moldavského Podněstří obvinili ukrajinskou tajnou službu z přípravy atentátu na jejich vůdce.
