Ve čtvrek 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?
- Pavel s Čaputovou v Kyjevě. Český prezident Petr Pavel společně se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou navštívili Ukrajinu. Země je připravena splnit všechny podmínky pro vstup do Evropské unie, ujistil v Kyjevě Pavla jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Český prezident na tiskové konferenci po jednání zdůraznil, že Ukrajina se nechce stát členem Unie zadarmo. Pavel se hodlá zasazovat o zahájení příslušných přístupových rozhovorů ještě do konce letošního roku.
- Rusko nasadilo tanky T-14 Armata. Ruská vojska začala ve válce proti Ukrajině používat nejnovější tanky T-14 Armata, které Rusko až dosud pouze předvádělo na zbrojních veletrzích a květnových přehlídkách na moskevském Rudém náměstí. Tanky T-14 ale ruští vojáci používají jen k ostřelování ukrajinských pozic, nikoli k přímým útokům, uvedla státní agentura RIA Novosti.
- Lavrov kritizoval českého prezidenta. Výrok českého prezidenta Petra Pavla, který zpochybnil zájem Číny na míru na Ukrajině, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neodpovídá činnosti „normálního politického představitele“. Lavrov tak podle agentury TASS komentoval na okraj jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku rozhovor, který dal Pavel bruselskému webu Politico.
- Zelenskyj hovořil se Si Ťin-pchingem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Byl to jejich první kontakt od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru. Čínský vůdce podle státních médií Zelenského vyzval k jednání s Moskvou, které je podle něj jediným východiskem z konfliktu s Ruskem.
- Rusko postihne součinnost s trestním soudem v Haagu. Horní komora ruského parlamentu schválila zákon, který má zavést trestní zodpovědnost za poskytování součinnosti Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC) a dalším mezinárodním institucím.
- Ukrajinci se údajně pokusili zabít Putina. Ukrajinci se pokusili zabít ruského prezidenta Vladimira Putina s pomocí bezpilotního letadla naloženého výbušninou. Informoval o tom na svých stránkách německý bulvární deník Bild. Podle něj se atentát nezdařil, ruské úřady akci přesto drží v tajnosti. Ukrajinský dron UJ-22 podle zjištění deníku odstartoval v neděli večer s cílem zasáhnout ruského prezidenta při návštěvě průmyslové zóny Rudňovo v Moskevské oblasti, která je od Ukrajiny vzdálená zhruba 500 kilometrů.
- NATO dodalo všechna slíbená bojová vozidla. Státy NATO a jejich partneři dodali Ukrajině téměř všechna slíbená bojová vozidla, uvedl ve čtvrtek generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Konkrétně zmínil přes 1550 obrněných vozidel, 230 tanků a další vybavení, včetně obrovského množství munice.
- Putin schválil zákon umožňující deportaci Ukrajinců. Putin podepsal výnos umožňující v budoucnu deportovat z anektovaných ukrajinských území obyvatele, kteří nepřijali ruské občanství. Uvedl to server Meduza s odvoláním na server ruských úřadů, kde vycházejí nové dekrety, zákony a vyhlášky. Za prioritu zároveň Putin označil integraci ovládnutých území na Ukrajině do Ruska.
- Lipavský chce přitvrdit vůči Číně. V zájmu Česka je, aby Evropská unie zvolila ostražitější přístup vůči Číně a přiblížila se k postoji Spojených států. Evropské země musí být lépe připravené na to, že na ně Peking bude vyvíjet nátlak prostřednictvím jejich závislostí. V rozhovoru s ČTK to minulý týden řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
- Páteční raketové útoky. Nejméně 23 životů civilních obyvatel si vyžádal ruský útok na Umaň ve střední části Ukrajiny, kde v pátek nad ránem střela zasáhla panelový dům. S odvoláním na záchranáře o tom informovala agentura Unian, která během dne několikrát zvyšovala bilanci obětí. Mezi mrtvými jsou také čtyři děti. Ruské útoky působily oběti a pustošily města a obce i jinde na Ukrajině. V Dnipru zahynuli při ruském ostřelování dva lidé.
- USA na Ukrajině budují síť senzorů pro případ jaderného útoku. Spojené státy na Ukrajině budují síť radiačních senzorů, která v případě útoku jadernou zbraní nebo takzvanou špinavou bombou dokáže zjistit, kdo za ním stál. Napsal to list The New York Times, podle něhož je jedním z hlavních cílů těchto snah, aby v případě, že Rusko odpálí na ukrajinském území radioaktivní zbraň, bylo možné jasně prokázat jeho vinu.
- V Sevastopolu vzplál ruský zásobník s palivem. V přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym vypukl obrovský požár zásobníku s palivem, informovala ruská i ukrajinská média. Podle místního proruského činitele Michaila Razvožajeva požár zřejmě způsobil útok bezpilotního letounu.
- Polsko zabavilo školu ruské ambasády ve Varšavě. Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce.
