Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesly poslední dny?

  • Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování a poničení zbylého vysokonapěťového vedení odpojena od sítě. Oznámila to ve čtvrtek společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje a podle níž za ostřelováním stojí ruská armáda. Záložní dieselgenerátory na chlazení reaktorů mají palivo na patnáct dní. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Rusy okupovaném jihu Ukrajiny zničila čtyři ruské muniční sklady.
  • Kvůli ruským útokům se dnes večer ocitlo bez elektřiny asi 4,5 milionu Ukrajinců v Kyjevě a deseti dalších oblastech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním vystoupení. Zdůraznil, že Rusko se uchyluje k „teroru proti energetice“ kvůli své slabosti: nedokáže porazit Ukrajinu na bojišti, a tak se tímto terorem pokouší zlomit Ukrajince.
  • Slovenský přepravce zemního plynu Eustream, který dlouhodobě zajišťuje hlavně tranzit ruského plynu, ve svém uplynulém finančním roce přepravil zhruba o čtvrtinu méně suroviny než v roce předchozím. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a zavedení protiruských sankcí Eustream do budoucna počítá i s možností ukončení dodávek ruského plynu do Evropy. Firmě za období od začátku loňského srpna do konce letošního července klesl čistý zisk o 4,3 procenta na 264,76 milionu eur (6,5 miliardy Kč), uvedla ve své výroční zprávě.
  • Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) při kontrole ve třech ukrajinských zařízeních nenašli známky toho, že by Kyjev připravoval takzvanou špinavou bombu. Z toho Ukrajinu vinilo Rusko, inspekci MAAE provedla na žádost Kyjeva.
  • Bulharský parlament dnes velkou většinou hlasů odsouhlasil dodávky zbraní Ukrajině. Proti byly proruské strany, nesouhlasí s nimi ani prezident Rumen Radev. O povaze vojenské pomoci se teprve rozhodne. Bulharsko bylo vedle Maďarska a neutrálního Rakouska jedinou zemí Evropské unie, která dosud oficiálně odmítala poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou invazí. Informovaly o tom zahraniční agentury.
  • Británie se snaží zabránit jiným zemím, aby využívaly její služby k přepravě ruské ropy. Používat je budou moci jen v případě, pokud ji nakoupí za stejnou nebo nižší cenu, než stanovily západní vlády v rámci sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na britskou vládu, podle které zákaz vstoupí v platnost od 5. prosince a vztahuje se mimo jiné na pojišťovnictví, makléřství a lodní dopravu.
  • Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz za první pololetí meziročně prohloubila kvůli ruské invazi čistou ztrátu na 57,2 miliardy hřiven (38,8 miliardy Kč) z 1,7 miliardy hřiven. Většinu ztrát firma zaznamenala v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí vykázala zisk 420 milionů hřiven. O výsledcích hospodaření informovala firma na svém webu.
  • Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková prohlásila, že země skupiny G7 společně zajistí pomoc pro Ukrajinu na zimu. Německo skupině velkých světových ekonomik předsedá.
  • Ruský režim je teroristický – toto usnesení schválil ve čtvrtek sněmovní výbor pro bezpečnost. Zdrželi se poslanci ANO a SPD. Na Twitteru o tom informoval poslanec Martin Exner.