Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Ukrajinské síly pokračují v upevňování nedávných územních zisků v Charkovské oblasti a vedou další ofenzivní boje s cílem postoupit dále na východ země. Uvedl tak americký Institut pro studium války.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil město Izjum, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě v Charkovské oblasti.
  • Ukrajina na příští rok počítá s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů, tedy přibližně 932 miliard korun. Jedná se o důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Ve středu to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Spojených států.
  • Evropská unie bude Ukrajinu dále podporovat a nepoleví v sankcích proti Moskvě. Ve středu to při tradičním projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mimo jiné představila návrhy na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Komise chce pro podporu obyvatel a firem využít nadměrné zisky neplynových elektráren a producentů fosilních paliv a zavést povinné pětiprocentní úspory energie v nejvytíženějších hodinách. Čeští vládní politici v reakci uvedli, že předsednictví Rady Evropské unie je připraveno spolupracovat s komisí na plnění stanovených cílů.
  • Ruské vojenské neúspěchy na Ukrajině pravděpodobně oslabují vliv Moskvy v dalších částech bývalého Sovětského svazu. V kontextu nových bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde se Moskva snaží hrát úlohu mírotvorce, to uvedl americký Institut pro studium války.
  • Moskva v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním. Uvedla tak ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila Stefanišynová.
  • Evropská unie prodloužila o půl roku platnost sankcí uvalených na stovky ruských občanů a společností. Oznámila to Rada Evropské unie.
  • Největší ruská ropná společnost Rosněfť v prvním pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o třináct procent na 432 miliard rublů, což dělá 177 miliard korun. Firma to uvedla ve čtvrteční tiskové zprávě. Rosněfť se zároveň snaží snižovat náklady a s nimi i dluh. Tržby vzrostly o 32,5 procenta na 5,17 bilionu rublů.
  • Ukrajina se domnívá, že na obnovu válkou zničené země bude potřebovat asi 350 miliard dolarů. Před jednáním zástupců skupiny vyspělých zemí G7 to ve čtvrtek řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že jde o odhad vlády v Kyjevě. Ministr také řekl, že na Ukrajině vidí možnost vítězství demokracie.
  • Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o padesát miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu. Podle agentury Interfax to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do Evropy zejména podmořským plynovodem Nord Stream 1, který je od konce srpna mimo provoz.