Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun.
- Norsko a Británie společně dodají malé drony v hodnotě až 90 milionů norských korun (kolem 229 milionů korun). Bezpilotní letouny Black Hornet se využívají k průzkumu a identifikaci cílů. S odvoláním na norské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters.
- Česká republika poskytla Ukrajině za půl roku války vojenský materiál za 3,8 miliardy korun. Pomáhá také raněným vojákům, sdělila ministryně obrany Jana Černochová. Podrobnosti o podobě darů, které na Ukrajinu putují, ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů tají. Vedle vládní pomoci se do zásobování ukrajinské armády zapojily i české firmy.
- Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na Twitteru to uvedlo ministerstvo financí. Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
- Ruská národní garda zadržela dva zaměstnance okupované Záporožské jaderné elektrárny kvůli podezření, že předávali ukrajinským silám informace, kde se v areálu elektrárny nacházejí ruští vojáci a vojenská technika. Uvedla to agentura TASS. Obě znepřátelené strany se v poslední době vzájemně obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě.
