Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu. Varoval, že by mohla začít již 24. února. Podle Reznikova shromáždila Moskva tisíce vojáků a mohla by udeřit při příležitosti prvního výročí invaze na Ukrajinu. Napsal tak server britské BBC. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Den obránců vlasti, který si země připomíná 23. února.
- Španělsko dodá Ukrajině čtyři až šest tanků Leopard německé výroby, které vezme ze svých armádních zásob. Současně také vycvičí až deset posádek a techniky. Podle deníku El País, který o španělské pomoci informoval, je klíčová rychlost dodávek, protože Kyjev plánuje nasadit první tankové jednotky s leopardy na bojiště už na jaře.
- Británie se zatím definitivně nerozhodla, jestli Ukrajině pošle bojové letouny. Uvedl tak ministr obrany Ben Wallace. Dodal, že to v tuto chvíli nepovažuje za správný postup.
- Česká národní banka darovala dvě nákladní pancéřovaná auta k evakuaci těžce zraněných ukrajinských vojáků. Na Twitteru o tom informoval projekt Dárek pro Putina, který v Česku vybírá peníze na vyzbrojení ukrajinské armády. Prostřednictvím fiktivního zbraňového e-shopu se dosud podařilo vybrat téměř 383 milionů korun.
- Rakety delšího doletu, které podle agentury Reuters Ukrajině dodají Spojené státy v připravovaném balíku pomoci, zvýší napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Uvedl tak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Domnívá se však, že průběh konfliktu nijak neovlivní.
- Moskevský soud odsoudil k osmi letům odnětí svobody známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady tyto informace označily za lživé. Něvzorova soudili v nepřítomnosti. Loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, a v létě dostal ukrajinské občanství.
- Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800.
- Spojené státy uvalily sankce na 22 jednotlivců a firem po celém světě za to, že pomáhají Rusku obcházet dříve uvalená protiruská opatření a pomáhají tak jeho zbrojnímu průmyslu. Na svém webu to uvedlo americké ministerstvo financí s tím, že v průběhu posledního roku sankcionovalo přes sto subjektů, které pomáhaly Rusku obcházet mezinárodní sankce.
- Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu obrany, aby zastavilo ukrajinské ostřelování ruských regionů hraničících s Ukrajinou. O útocích pravidelně informují představitelé západoruské Belgorodské, Brjanské nebo Kurské oblasti. Rusko je připisuje ukrajinským silám, které se k nim ale oficiálně nehlásí a označují je za působení karmy v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.
- Nově zvolený prezident Petr Pavel v rozhovoru pro BBC uvedl, že si Ukrajina zaslouží stát se po konci války s Ruskem členem NATO. Ukrajinská armáda bude podle něj po válce nejzkušenější v Evropě. Pavel v rozhovoru zopakoval svou podporu zbrojním dodávkám Kyjevu a jako tabu nevnímá ani poskytnutí bojových letounů.
