Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska, které putují do mimounijních zemí. U nafty bude cenový strop činit sto dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do Unie. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.
  • Příští balík sankcí Evropské unie proti Rusku bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Uvedla tak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
  • Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak to půjde. Frontové město na východě země, na které již měsíce útočí ruské síly, označil za ukrajinskou pevnost.
  • Ukrajinské ministerstvo vnitra vytváří útočnou gardu a hledá dobrovolníky. Jednotka bude podle něj od ruských okupantů osvobozovat Luhansk, Doněck a Krym.
  • Kreml odmítl zprávy o tajném americkém návrhu na mírové řešení mezi Ruskem a Ukrajinou a označil je za nepravdivé. Zprávu švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung, podle kterého Washington v polovině ledna nabídl Moskvě pětinu ukrajinského území, již dříve odmítly i Spojené státy.
  • Na Ukrajině se již zranilo nebo zemřelo téměř 200 tisíc ruských vojáků. Odhadují tak američtí a další západní činitelé. Ačkoliv mohou být tyto údaje nepřesné, vysokou bilanci v posledních měsících navýšily i tvrdé boje u východoukrajinských měst Bachmut a Soledar.
  • Pro vstup Ukrajiny do Evropské unie neexistují pevné časové lhůty a Kyjev potřebuje v úsilí o členství splnit určité cíle. Uvedla tak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
  • Německá vláda chce těsně spolupracovat s novým italským vedením v čele s pravicovou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Na společném jednání se mimo jiné věnovali i energetické krizi a oba vyzdvihli jednotu v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi. Meloniová oznámila, že Kyjev navštíví ještě před prvním výročím zahájení invaze.
  • Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho italský protějšek Guido Crosetto se shodli na dodání systému protivzdušné obrany SAMP/T na Ukrajinu letos na jaře.
  • Vedle moderních tanků Leopard 2 Německo na Ukrajinu vyveze i starší model Leopard 1. Veřejnoprávní televize ARD zveřejnila průzkum německého veřejného mínění, podle kterého souhlasí s dodávkami tanků Ruskem napadené zemi většina obyvatel.
  • Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 48 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů.
  • Zvolený český prezident Petr Pavel se domnívá, že jediným omezením zbrojních dodávek Ukrajině by mělo být pravidlo, že se Kyjevu nebudou posílat jaderné zbraně. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ukrajinská armáda může ruské invazní síly porazit.
  • Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů ruského ministerstva financí.
  • Severoatlantická aliance vyzvala Rusko, aby dodržovalo své závazky plynoucí z jaderné dohody Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Rusko by podle NATO mělo především umožnit inspekce na svém území.
  • Rusko nevidí důvod, proč by na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty mělo reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií. Podle agentury Interfax to řekl ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Opatření sedmadvacítky vstoupí v platnost 5. února.
  • Zaměstnanost uprchlíků z Ukrajiny v České republice roste. Většinou mají plný úvazek. Podle zveřejněné analýzy však i přes vyšší kvalifikaci často vykonávají pomocné práce.
  • Ukrajina bude nadále přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a kvůli invazi nedovolili startovat Rusům a Bělorusům v soutěžích, kvalifikačních závodech a na olympijských hrách v Paříži. Po zasedání národního olympijského výboru to v Kyjevě oznámil ministr sportu Vadym Hutcajt.