Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Evropští poslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus. Důvodem jsou záměrné útoky ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Poslanci také vyzvali unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně – například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu.
- V návaznosti na rezoluci čelí Evropský parlament kybernetickému útoku, kvůli kterému nefungují například jeho webové stránky. Podle předsedkyně Roberty Metsolaové se k útoku přihlásila „prokremelská skupina“ hackerů.
- Rusko ve středu po poledni spustilo sérii útoků na několik ukrajinských oblastí. Výbuchy způsobily další výpadky v dodávkách elektřiny v mnoha částech Ukrajiny i v sousedním Moldavsku, které je na ukrajinskou energetickou síť napojeno. Bez dodávek elektrického proudu je stále sedmdesát procent Kyjeva. Omezeny jsou nadále i dodávky vody a do ulic metropole nevyjíždějí ani tramvaje. Údery si podle ukrajinské policie vyžádaly životy nejméně šesti lidí, čtyři desítky jich zranily. Smršť ruských raket se nad Ukrajinou objevila nedlouho poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.
- Kvůli masivním ruským úderům hlásily problémy rovněž ukrajinské atomové elektrárny. Havarijní ochrana byla aktivována v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně, přičemž důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků. Radiace je podle společnosti Enerhoatom v normě.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které ruské nálety na klíčovou infrastrukturu v zemi zastaví.
- Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok „pod cizí vlajkou“ na Belgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou. Chce tak opět získat podporu veřejnosti ve válce proti Ukrajině. Uvedli tak analytici amerického Institutu pro studium války.
- Ruští poslanci z komise pro vyšetřování zahraničního vměšování do vnitřních záležitostí Ruska navrhli zakázat tři desítky zahraničních nevládních organizací. Dle návrhu by tyto spolky byly v Rusku prohlášeny za nežádoucí, někdy i extremistické, organizace. Mezi nimi je i několik nejmenovaných spolků z Česka.
- Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) chce rekrutovat špiony z řad ruských vojenských představitelů, oligarchů a podnikatelů, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině. Oznámil tak šéf operací CIA David Marlowe.
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytne spolu s Nizozemskem 372 milionů eur (9,1 miliardy korun) na pomoc ukrajinské společnosti Ukrenergo, která zajišťuje přenos elektřiny. Banka uvedla, že peníze mají firmě pomoct urychleně provést nouzové opravy škod způsobených bombardováním civilní energetické infrastruktury.
- Spojené státy poskytnou Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 9,4 miliardy korun). Půjde o zbraně, munici a elektrické generátory, které USA pošlou z vlastních zásob, aby dorazily co nejrychleji.
- Velká Británie dodá Ukrajině tři záchranářské a pátrací vrtulníky. Od začátku ruské invaze je to poprvé, co britská armáda posílá Kyjevu pilotované stroje.
