Loni ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Německo oficiálně souhlasí s dodáním německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě. Nejprve poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6. Rozhodnutí spolkové vlády oznámil kancléř Olaf Scholz na středečním zasedání vlády. Cílem je podle kancléře rychle vybavit Ukrajinu dvěma prapory leopardů, k čemuž se připojí také další evropské státy, které tyto obrněnce mají ve výzbroji.
  • Olaf Scholz zároveň vyzval Němce, aby se nebáli a důvěřovali vládě. Berlín jedná v přísné shodě se spojenci a vláda učiní vše, aby předešla zavlečení Severoatlantické aliance do války s Ruskem.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém Twitteru za toto rozhodnutí německému kancléři Olafu Scholzovi poděkoval. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval země, které mají tanky Leopard 2, aby jich Ukrajině poskytly co nejvíce.
  • Také Norsko pošle Ukrajině v Německu vyrobené tanky Leopard 2. Jejich počet upřesněn nebyl.
  • Spojené státy v řádu několika měsíců dodají Ukrajině 31 pokročilých tanků M1 Abrams. Ve středu v podvečer to oznámil americký prezident Joe Biden. Poznamenal také, že se nejedná o útočnou hrozbu pro Rusko, a pochválil Berlín za jeho rozhodnutí dodat Ukrajině tanky Leopard 2. Spojené státy budou se svými spojenci podle šéfa Bílého domu Ukrajinu nadále podporovat.
  • Dodávky německých tanků Leopard 2 a amerických strojů Abrams však podle šéfa obranného výboru horní komory ruského parlamentu Viktora Bondareva nebudou hrát nijak důležitou roli. Ruské agresi se bránící Ukrajina naopak míní, že dostatek západních tanků jí pomůže na bojišti získat převahu nad ruskými silami.
  • Poskytnutí tanků Leopard 2 Ukrajině je zcela zásadní změnou v přístupu Německa. Míní tak Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Otázkou podle Stojara zůstává počet dodaných tanků a rychlost jejich dodání. Ukrajina avizovala, že by pro dosažení rozhodující převahy potřebovala tři sta moderních tanků. Stojar míní, že by pro ukrajinskou armádu byla ideální velká dodávka jednoho typu tanku.
  • Kromě tanků by teď měli západní spojenci Ukrajině dodat také válečné lodě a ponorky. Vyzval k tomu v rozhovoru s německými televizemi RTL a n-tv náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Německu Andrij Melnyk.
  • Hodnota dovozu produktů a surovin z Ruska do zemí Evropské unie do září loňského roku kvůli omezením vyvolaným invazí klesla o třetinu. Vývoz se pak propadl téměř o polovinu. Nejvíce se snížil dovoz uhlí, plynu, hnojiv, železa a ropy. Vyplývá to z údajů zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat. Dovoz z Ruska podle nich loni v únoru tvořil 6,4 procenta veškerého importu ze třetích zemí, v září už jen 3,8 procenta. U vývozu klesl podíl exportu do Ruska z 2,3 na 1,1 procenta.
  • Rusko a Uzbekistán jednají o možnosti dodávek zemního plynu z Ruska do této středoasijské země plynovodem, kterým teď surovina proudí opačným směrem. S odvoláním na oznámení uzbecké vlády o tom informovala agentura Reuters.
  • Ministerstvo obrany dostalo od Evropské unie první kompenzace za vojenský materiál dodaný na Ukrajinu v hodnotě 6,5 milionu eur (asi 155 milionů korun). Další částky budou vypláceny postupně v následujících letech.
  • Evropský soud pro lidská práva považuje za přípustné tři různé žaloby Nizozemska a Ukrajiny proti Rusku kvůli porušování lidských práv ve dvou separatistických východoukrajinských regionech a kvůli sestřelení letadla na lince MH17 s 298 lidmi na palubě z července 2014. Informovala o tom agentura Reuters.
  • Tureckou nákladní loď, která je zablokovaná v přístavu ukrajinského města Cherson, zasáhla raketa a na palubě způsobila požár. S odkazem na video poškozeného plavidla o tom informovala agentura Reuters. Po ruské invazi zůstalo v ukrajinských přístavech zablokováno několik tureckých nákladních lodí.
  • Na Krymu se ve středečním vysílání ruských televizí objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slibuje osvobodit okupovaná území. Ruská média to přičítají hackerům, kteří pronikli do vysílání ruských televizních stanic. Stalo se tak v den, kdy má Zelenskyj 45. narozeniny.
  • Uprchlíci z Ukrajiny, kteří si v Česku našli práci, státu loni na odvodech zaplatili zhruba osm miliard korun. Z toho více než čtyři miliardy odvedli na zdravotní pojištění. Zaměstnání má teď téměř 100 tisíc příchozích.