Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Podle Kyjeva se ruští vojáci soustředí na ofenzivy ve směrech na Kupjansk v Charkovské oblasti a Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk v Doněcké oblasti. Za uplynulý den ukrajinské síly odrazily asi 90 nepřátelských útoků v těchto oblastech. Ruské okupační síly podnikly deset raketových útoků a 19 dalších vzdušných útoků. Nepřítel rovněž 37krát vypálil ze salvových raketometů, informoval generální štáb.
  • Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová naopak ruské státní agentuře TASS řekla, že Spojené státy jsou připraveny vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní „třeba už zítra“.
  • Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z plánování ozbrojené provokace při operaci pod falešnou vlajkou v moldavském separatistickém regionu Podněstří. Moldavská vláda tvrzení Moskvy odmítla a vyzvala ke klidu. Ukrajina, která se už rok brání ruské vojenské agresi, se zatím nevyjádřila.
  • Ve Vídni dnes začalo dvoudenní zimní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Schůze se v předvečer prvního výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu účastní i ruští poslanci, což už předem vyvolalo silnou kritiku i bojkot zasedání ze strany Ukrajiny a Litvy. Předseda rakouské Národní rady Wolfgang Sobotka však v zahajovacím proslovu Ukrajinu ujistil naprostou solidaritou.
  • V ukrajinském městě Mariupol, které okupují ruské invazní síly, se opět ozvaly výbuchy. Ve čtvrtek byly hlášeny přes den exploze v oblasti místních oceláren Iljič. Zprávy o výbuších v Mariupolu se objevovaly i v předchozích dnech, list The New York Times v jejich souvislosti píše, že Ukrajina našla způsob, jak udeřit hluboko za nepřátelskými liniemi.
  • Španělsko dodá Ukrajině šest tanků a Leopard 2A4 a v co nejkratší době tento počet navýší na deset. První stroje budou odeslány po dokončení výcviku ukrajinských vojáků. Podle serveru RBK-Ukrajina to při čtvrteční návštěvě Kyjeva řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Tři tanky dodá Ukrajině Finsko.
  • Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Mělo by jít o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války, který zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale ve čtvrtek uvedl, že žádné informace o mírových akcích ze strany Číny nemá. Bylo by ale podle něj žádoucí, aby se čínští a ukrajinští zástupci v této věci setkali.
  • Polsko začalo rozmísťovat na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy. Podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka se jedná o preventivní opatření, které má sloužit k odstrašení protivníka. Hranice Polska s Kaliningradskou oblastí je dlouhá asi 200 kilometrů. Varšava chce protitankové zátarasy nainstalovat také podél 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. 
  • Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
  • Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard. Dle CNN by zbraně a munice tentokráte neměly pocházet z amerických armádních skladů, odkud je lze poměrně rychle dopravit na bojiště, ale půjde o objednávku u amerických výrobců. Znamená to, že potrvá poměrně dlouho, než objednané výrobky dorazí na Ukrajinu. Objednávky lze ale vnímat i jako potvrzení dlouhodobého závazku USA pomáhat Ukrajině odrazit ruskou agresi.
  • Na Ukrajinu se loni z České republiky vyvezlo zboží za 35,6 miliardy korun, proti roku 2021 to byl nárůst o 800 milionů korun. Export meziročně vzrostl zejména u paliv a potravin, nejvíce se vyvážely stroje a dopravní prostředky. Klesl naopak export průmyslového spotřebního zboží nebo chemických výrobků, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.