Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Rusku, jejich terčem je mimo jiné ruský zbrojní průmysl. Součástí sankcí je rovněž zákaz dovozu zlata z Ruska. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Nové sankce podle ministerstva zasáhnou schopnost Ruska vyvíjet a vyrábět „zbraně a technologie používané pro brutální válku Vladimira Putina proti Ukrajině“.
• Turecký výrobce bojových dronů Bayraktar TB2 věnuje ukrajinské armádě tři své stroje. Oznámila to turecká firma, kterou spoluvede zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bezpilotní letouny Bayraktar byly vyslány do akce hned v prvních hodinách ruské invaze na Ukrajinu a podle Kyjeva se dobře osvědčily, uvedla agentura AFP.
• Ruské síly dále útočí na města ve vnitrozemí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelensky pondělní útok na nákupní centrum v Kremenčuku označil jako úmyslný teroristický čin a Kyjev v návaznosti na to svolal mimořádné setkání Rady bezpečnosti OSN.
• Ruské úřady zadržely advokáta, který hájí bývalého novináře Ivana Safronova, obviněného ze spolupráce s českou rozvědkou a z vlastizrady. Advokát Dmitrij Talantov o tom stihl informovat na facebooku. O den dříve právník kritizoval ruský raketový útok na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku.
• Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau, kde jednali od neděle, uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
• Pokud by Západ zavedl cenový strop na ruský plyn, mohla by ruská státní plynárenská společnost Gazprom usilovat o změnu současných smluv. Podle agentury TASS to v úterý řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
• Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.

Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Na summitu velkých světových ekonomik G7 to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Nejbohatší člověk na Ukrajině Rinat Achmetov podal žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. Žádá v ní odškodnění za újmu na svém majetku, kterou způsobila ruská invaze. Jedná se o symbolický krok, neboť Rusko před více než dvěma týdny uzákonilo, že se rozhodnutími soudu ve Štrasburku již řídit nebude.
• Americký prezident Joe Biden zvýšil cla na dovoz některých ruských produktů na 35 procent. Opatření je podle agentury Reuters důsledkem toho, že Spojené státy odňaly Rusku status trvalých normálních obchodních vztahů, což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod.
• Evropská unie se musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska a členské země by měly aktualizovat své nouzové plány. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak má evropský blok společně pravděpodobnému omezení čelit.
• Šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 se po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jasně postavili za Kyjev, který přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi. Slíbili, že Ukrajina si rozhodne o své budoucnosti výhradně sama, a zároveň ohlásili další vystupňování tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zelenskyj státníky požádal o další zbraně a další protiruské sankce. Podle USA už G7 další odvetná opatření připravuje, cílit mají mimo jiné na ruský zbrojní průmysl a možná i na vývoz ruské ropy.
• V centru Varšavy byla otevřena výstava ruských zbraní zničených v bojích proti Ukrajině. Má být připomínkou hrůz války, ale i toho, že ruskou agresi lze porazit. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle agentury AP uvedla, že se plánuje předvedení této výstavy také v České republice a na dalších místech v Evropě.
• Rusko vloží 770 miliard rublů (337 miliard korun) do výroby letadel, aby počet v Rusku vyrobených letadel ve flotile aerolinek vystoupil na 81 procent.
• Rusko zaútočilo raketami na ukrajinské město Kremenčuk. Střela podle starosty zasáhla obchodní centrum plné lidí. Počet obětí na životech stoupl na šestnáct. Nejméně 59 lidí při útoku utrpělo zranění.
• Osm lidí zemřelo a dalších 21 bylo zraněno při pondělním ruském ostřelování ukrajinského města Lysyčansk, tvrdí gubernátor Luhanské oblasti Serhej Hajdaj. Lysyčansk je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. 

Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Ukrajinský generální štáb sdělil, že ukrajinským silám se podařilo zastavit postup ruských vojáků k jižnímu okraji Lysyčansku.
• Ukrajina ve středu získala status kandidáta členství v Evropské unii. Tuto skutečnost označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za vítězství.
• Členské země Evropské unie jsou zatím schopny kompenzovat snížený objem dodávek zemního plynu z Ruska. Připravují se však na možnost dalšího omezování dodávek. Uvedla to Evropská komise. Dodala, že představitelé energetického průmyslu a ministři energetiky členských zemí EU budou v pondělí jednat o možných krocích ke snížení spotřeby plynu.
• Ukrajina u Evropského soudu pro lidská práva podala stížnost na Rusko. Jeho síly viní z hrubého porušování lidských práv během současné války na Ukrajině. Jde ale pouze o symbolický krok, poněvadž Rusko uzákonilo, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva již nebude respektovat, podotkla agentura Reuters.
• Británie je ochotna pomoci s odminováním přístavů na jihu Ukrajiny a nabídnout pojištění lodím, aby bylo možno vyvézt miliony tun obilí, řekl britský premiér Boris Johnson agentuře Reuters na summitu Společenství ve Rwandě.
• Rusko již ukradlo více než 500 tisíc tun ukrajinského obilí, řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasilij Bodnar.
• Do Francie v omezené míře stále proudí ruský plyn. V následujících dnech bude Francie plyn z Ruska dostávat nadále, i když v kolísavém objemu, uvedla ministryně pro energetickou transformaci Agnes Pannierová-Runacherová podle agentury Reuters.
• Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS (Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto nástrojů, které Kyjev delší čas požadoval. „Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední,“ napsal Reznikov na Twitteru. Množství zbraní neupřesnil. V médiích se však dříve objevilo, že USA schválily předání čtyř moderních raketometů HIMARS, které by na Ukrajinu měly dorazit do konce června.
• Později USA ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 450 milionů dolarů, což dělá 10,6 miliardy korun.

Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer. „Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině,“ řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Česká republika dosud požádala Evropskou unii o proplacení materiálu poskytnutého Ukrajině za téměř 3,2 miliardy korun. Na dnešním zasedání sněmovního branného výboru to řekla ministryně obrany Jana Černochová. Na Ukrajinu dosud Česko poslalo vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun.
• Internetová stránka britského listu The Telegraph byla dnes v Rusku zablokována, informovala agentura Reuters. Vyplývá to z dat ruského cenzurního úřadu Roskomnadzoru, který jednal na žádost generálního prokurátora. Důvodem jsou „nepřesné informace“ o ruských vojenských operacích na Ukrajině publikované na webu The Telegraph.
• Ruská invaze na Ukrajinu dosud zničila dvacet až třicet procent veškeré infrastruktury, odhadl v dnešním rozhovoru s listem Le Monde ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Škody na ukrajinské infrastruktuře podle něj přesahují sto miliard eur.
• Spojené státy a Kanada si slíbily spolupráci při uvalování dalších odvetných sankcí proti Rusku. Po společném setkání to podle agentury Reuters uvedly ministryně financí USA a Kanady Janet Yellenová a Chrystia Freelandová. Političky uvedly, že se spojenci jednají i o dalším omezení energetických příjmů Moskvy zavedením cenového stropu na ruskou ropu.
• Ukrajinský systém pobřežní obrany zasáhl vrtné plošiny pro těžbu plynu společnosti Černomornaftogaz v Černém moři. Uvedl to šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov. Podle BBC Rusko na místě zahájilo záchranou operaci. Kyjev útok zatím nekomentoval, ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko ale dříve na telegramu napsal že ukrajinské síly na plošiny vypálily střely.

Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Ruská vojska pokračují ve snaze plně ovládnout východoukrajinské město Severodoněck. Ukrajinští obránci odrazili útoky na obce v jeho bezprostředním okolí, jsou však pod neustálou palbou ruského dělostřelectva a letectva. V dnešní ranní svodce to uvedl generální štáb ukrajinské armády. Přilehlý Lysyčansk podle gubernátora čelí masivnímu ostřelování.

• Na Ukrajině byl minulý měsíc zabit 52letý Američan, který pomáhal ukrajinské armádě v obraně proti ruské invazi. Podle agentury Reuters, která dnes o úmrtí informovala, to vyplývá z nekrologu a informací amerického ministerstva zahraničí.

• Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov vydražil medaili spojenou s oceněním za rekordní sumu. V dnešní aukci v New Yorku za ni získal 103,5 milionu dolarů, tedy přes 2,4 miliardy korun, uvedla agentura Reuters. Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

• Představitelé všech dvanácti evropských zemí zapojených do iniciativy Trojmoří se dnes vyslovili pro udělení kandidátského statusu Ukrajině na členství v Evropské unii, uvedl německý server Stern. Za Českou republiku se dnešního summitu v Rize účastnil předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil, uvedla v tiskové zprávě kancelář Senátu.

• Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil dva Američany zajaté na Ukrajině za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence. Účastnili se nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny, řekl v dnes odvysílaném rozhovoru pro americkou stanici MSNBC mluvčí ruského prezidenta.

• Ruský prezident Vladimir Putin má strach, že „jiskra demokracie“ přeskočí do jeho země, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro list Muenchner Merkur. Putin se podle něj snaží rozdělit Evropu a vrátit se k politice vlivových zón. „V tom neuspěje,“ prohlásil kancléř.