Invaze Ruska na Ukrajinu přinese české ekonomice probouzející se z pandemie nový negativní zásah. I když zatím neznáme jeho skutečnou sílu, je už teď jasné, že ekonomika si povede hůř a inflace bude vyšší.
Rusko-ukrajinský konflikt zasáhne českou ekonomiku prostřednictvím řady kanálů, přičemž platí, že omezení českých vývozů do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě „nejmenší“ problém.
Česká ekonomika od roku 2014 vytrvale snižovala svoji závislost na vývozech do Ruska. Ty tvoří pouhá dvě procenta celkových vývozů – navíc častokrát vývozy s relativně nízkou přidanou hodnotou.
Podle našich simulací by dramatický propad ruské poptávky (o padesát procent) ve finále vedl jen ke kosmetickému snížení HDP (o 0,2–0,3 procenta). To je však jen jedna strana mince.
Českou ekonomiku bohužel daleko více než zahraniční obchod mohou zasáhnout jiné kanály nákazy, zejména vyšší ceny dovážených energií.
Česko z Ruska dováží prakticky všechen plyn a necelou třetinu ropy. Omezení dodávek nebo jejich postupné zastavení může přijít v důsledku ruských sankcí, ale i v důsledku sankcí Západu vůči Rusku.
Vyřazení Ruska ze systému SWIFT teoreticky může ohrozit většinu evropského obchodu s Ruskem. V každém případě budou dražší energie a pravděpodobně některé potraviny novým stagflačním šokem pro Evropu včetně Česka. Tedy šokem, který současně snižuje růst a zvyšuje inflaci.
Je důležité vzít v potaz, že konflikt přichází po masivní covidové inflační vlně. Právě ta už značnou část českých domácností tvrdě zasáhla a další zdražování energií a potravin může proto výrazně oslabit jejich kupní sílu.
To platí zvlášť pro nižší příjmové skupiny, které již před pandemií přes devadesát procent svých příjmů jednoduše spotřebovaly. Pokud tedy na novou inflaci nezareaguje stát novými rozpočtovými výdaji (které by nakonec byly také pro-inflační), budou jednoduše utrácet méně.
Odhadujeme, že pokud by letošní inflace v důsledku konfliktu byla vyšší o dva až tři procentní body (což dnes není vůbec jasné), bude to pro ekonomiku znamenat ztrátu na HDP o jedno až 1,5 procenta
Na finančních trzích zejména v prvních týdnech uvidíme „útěk do bezpečí“, a to se nebude líbit české koruně. A kombinace slabé koruny a vyšších inflačních tlaků zase zamotá hlavu České národní bance – bude v pokušení tlumit rostoucí inflační tlaky pokračujícím růstem sazeb.
Na druhou stranu bude ovšem banka čelit ohromné nejistotě ohledně toho, jak nový inflační šok omezí spotřebu domácností a ve finále i mzdové tlaky. V takové situaci by možná stálo za zvážení, že by ČNB s dalším rozhodnutím o změně sazeb jednoduše pár měsíců počkala…
Autor je hlavní ekonom Patria Finance.
