Jak skončí válka na Ukrajině? Klíčová otázka posledních tří let pro politiky, bezpečnostní analytiky i podstatnou část obyvatel východoevropských států. Svou odpověď na ni přijel do Prahy dát i přední expert na moderní Rusko Mark Galeotti.
Britský historik a odborník na ruské bezpečnostní záležitosti se světovým renomé dospěl k tomu, že nás pravděpodobně čeká „nějaká forma patové situace, což je ze své podstaty nestabilní a neuspokojivá situace pro všechny zúčastněné a představuje pro Evropu řadu výzev“.
Galeotti měl přednášku v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a na klíčovou otázku vznášející se ve vzduchu reagoval hned na začátku.
„Ano, všichni jsme si hráli s různými scénáři. Ať to ale dopadne jakkoli, je těžké nevidět, že výchozí stav, který se nakonec ustálí, bude výsledkem patové situace. To ponechá Rusy fakticky v kontrolní pozici nad částí ukrajinského území – ať už jde o současných devatenáct až dvacet procent, o něco více, nebo o něco méně,“ řekl Galeotti.
Nevidí totiž na obzoru vítězství, které by Rusům otevřelo cestu k dramatickému postupu, nebo je naopak z Ukrajiny vyhnalo.
„Válka může skončit vyjednáváním. Nebo spíš vyčerpáním vedoucím k vyjednávání poté, co konflikt zamrzl či minimálně ochladl. Nebo může přiletět černá labuť (jde o pojem, který se používá k popisu nepředvídatelných událostí, jež mají velký dopad na společnost, pozn. red.),“ vypočítává Galeotti.
Ať už to bude jakkoli, klíčovou otázkou jsou podle něj bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Ideálně takové, které by jí dokázaly ulehčit smíření se se ztrátou části svého území. Také proto, že jen bezpečná a suverénní Ukrajina může pokračovat ve své kýžené trajektorii vedoucí směrem na Západ.
Koalice docela zdráhavých
Bezpečnostní záruky jsou však zatím v nedohlednu. Když Volodymyr Zelenskyj tohle téma naposledy zvedl v diskusi s Donaldem Trumpem, skončilo to překřikováním v oválné pracovně. Před kamerou a před zraky celého světa.
Ale ani žádná evropská země zatím Ukrajině neposkytla opravdu pevnou bezpečnostní záruku. Něco, co by se alespoň vzdáleně podobalo článku 5 Severoatlantické smlouvy. Místo toho máme směs bilaterálních dohod, slibů další vojenské a ekonomické pomoci, sdílení zpravodajských informací či výcviku ukrajinských vojáků.
Žádná z evropských zemí není ochotna jít kvůli Ukrajině do války, jak je patrné i z projektu takzvané koalice ochotných – pravidelné schůzky zástupců zemí, které Ukrajinu více či méně podporují. Ovšem nejsou ochotny vyslat na její území své vojáky, ani jako případnou bezpečnostní záruku v budoucnu, až válka skončí.
„Je jasné, že to nebudou evropští vojáci, kdo zajistí bezpečnost Ukrajiny. Byli jsme svědky mnoha diskusí o koalici ochotných, která čím dál víc připomíná koalici docela zdráhavých. Jakékoli politické záruky, které poskytneme, jsou nakonec založeny na naší ochotě jít za Ukrajinu do války. Já tam tu ochotu nevidím,“ míní Galeotti.
Připouští teoretickou bezpečnostní záruku v podobě členství Ukrajiny v Evropské unii. A také strach, že Západ na Ukrajinu jednoduše zapomene.
„Není to úplně nerealistický strach,“ zmiňuje s tím, že jakmile se nebudou objevovat srdcervoucí záběry těl dětí vytahovaných z trosek bombardované školky, lidi na Západě přestane Ukrajina zajímat.
„Jak by na to Ukrajinci zareagovali? Asi se nestanou zrovna proruskými, ale nemuseli by být ani spokojení. Ukrajina potřebuje bezpečnost nejen před vojenskou hrozbou, ale i před nevojenskou politickou hrozbou,“ říká expert.
Rusové mají podle něj bohaté zkušenosti s podvratnou činností na Ukrajině a své úsilí po válce zdvojnásobí. „Pokud to nebude absolutně nutné, nenechají Ukrajinu jen tak si vytyčit novou cestu na Západ,“ tvrdí Galeotti.
Až válka skončí, Rusko bude dle jeho odhadu potřebovat minimálně osm let na to, aby obnovilo své vojenské síly. „Byly tady nějaké nápady, že by za dva roky mohli něco zkusit v Pobaltí, ale mám k nim vážné výhrady. Každopádně Rusové budou obnovovat své síly a netušíme, co bude Putin chtít v budoucnu dělat. A co je důležitější, kdo Putina nahradí?“
Mark Galeotti je přitom optimistou, co se týče dlouhodobého vývoje pro Rusko jako zemi a jeho evoluce. Když o tom však mluví, obratem upozorňuje, že se může mýlit. Že Rusko klidně může skončit v čele s někým, kdo je stejný jako Putin, jen chytřejší, mladší, energičtější, a možná dokonce se zkušeností v armádě.
Jsou tu i tvrdší věci
„Toho si samozřejmě musíme být vědomi a provést dlouho očekávaný proces řádného zabezpečení evropského kontinentu,“ zdůrazňuje. Především důsledným plněním výdajů na obranu dle cílů NATO.
„Ale nesmíme zapomínat na schopnosti kontrarozvědek. Některé evropské země je mají velice dobré, jiné jsou na tom katastrofálně špatně. V kontextu Aliance, kde se sdílejí zpravodajské informace, může být Aliance silná jen tak, jak silný je její nejslabší článek,“ dodává Galeotti.
Ruský režim je podle něj velice zběhlý v tom, jak těžit z vnitřních evropských sporů. „Vyžívají se v komunitách, které se cítí opomíjeny a marginalizovány hlavním politickým proudem. Vyžívají se ve lžích a polopravdách od našich politiků, využívají je jako důkaz, že všechno je ,podvod‘,“ líčí historik. „A pak jsou tu i tvrdší věci.“
Těmi jsou důvodná podezření týkající se série ruských sabotáží v Evropě, podobných výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014, u nichž má česká policie za prokázané, že je provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.
Loni shořelo jedno z největších nákupních center v Polsku a část prodejny IKEA v hlavním městě Litvy. Obě země z požárů obvinily ruskou rozvědku.
„Proč si Rusové myslí, že jim zapálení nákupního centra v Polsku nebo IKEA v pobaltském státě pomůže? Já když jsem byl v IKEA, tak jsem to sice taky chtěl zapálit, ale nikdy mě nenapadl žádný strategický příběh, který by se kolem toho dal vybudovat. Kromě toho, že by to mohla být jen sondážní operace, aby viděli, jaká bude reakce vlády a společnosti na jejich sabotáž,“ přemýšlí.
USA nevystoupí z NATO
Od roku 2022 má Galeotti zákaz vstupu do Ruska. Podle svých slov tím ztratil třetinu tamních kontaktů a se zbytkem je obtížná komunikace. Přesto studuje zemi dál a u toho neustále píše, nahrává podcast a vede poradenskou firmu Mayak Intelligence. A nevynechá žádnou významnou evropskou bezpečnostní konferenci.
Byl proto také v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde americký viceprezident J. D. Vance v projevu naservíroval Evropanům koňskou dávku amerického izolacionismu.
„Mnichovská bezpečnostní konference je zvláštní malý lidský ekosystém, když máte asi dva tisíce delegátů a novinářů namačkaných uvnitř bezpečnostního kordonu. Asi si dokážete představit, že je to poměrně volatilní místo. Přesto bylo docela úžasné, jak rychle se atmosféra změnila ze šoku na hněv. Pak na to, že to Evropa zvládne sama, a nakonec na ,všichni tady umřeme‘.“
„Ale ujasněme si to, Spojené státy z NATO neodejdou,“ prohlašuje. Byť se to podle něj nestane zejména proto, že pravomoc vystoupit z NATO náleží v USA Kongresu, nikoli prezidentovi.
Dle Galeottiho nesmíme zapomínat ani na to, že Donald Trump za čtyři roky v úřadu skončí a k vážnému ohrožení Evropy Ruskem nejspíš do té doby nedojde.
