Polostátní energetická společnost ČEZ vstupuje do nového čtvrtstoletí s rekordní výrobou z jaderných zdrojů a útlumem a poklesem ziskovosti uhelných elektráren. Skupinu už zároveň nezatěžuje takzvaná windfall tax (daň z mimořádných zisků) a pochvaluje si rostoucí spotřebu elektřiny.
„Ve spotřebě elektřiny ještě nejsme na předkrizových úrovních, ale trend i signál je dobrý. A minimálně z jedné třetiny je dosaženo, že se ve spotřebě projevují technologie, jako jsou tepelná čerpadla, elektrifikace průmyslu a podobně,“ uvedl ve čtvrtek před novináři v pražské Duhové ulici, kde sídlí ČEZ, místopředseda představenstva a šéf divize obchod a strategie Pavel Cyrani.
„Je vidět, že zákazníci mají o energetické služby opravdu velký zájem,“ dodal při příležitosti představování výsledků firmy za poslední loňské čtvrtletí, a tím i za celý rok 2025.
Podle nich skupina ČEZ v loňském roce vydělala dohromady 27,4 miliardy korun, což značí meziroční pokles čistého zisku společnosti o 1,7 miliardy korun, tedy o 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy.
Z výsledků dále vyplývá, že mírně poklesl i zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce.
„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin (TWh),“ zmínil šéf představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Investoři ale prezentaci výsledků i dalšího výhledu hospodaření příliš neocenili, akcie energetické skupiny na hlavním trhu pražské burzy odpoledne kolem 14. hodiny ztrácely zhruba dvě procenta.
Kromě rekordní výroby z jaderných elektráren se na tiskovém setkání řešily i aktuální dopady íránského konfliktu na evropský energetický trh. Přerušení dodávek ropy a zejména zkapalněného zemního plynu (LNG) z Perského zálivu totiž způsobilo na burzách cenový šok.
V reakci na to zemní plyn vystřelil v krátkodobých kontraktech až nad sedmdesát eur za megawatthodinu (MWh), u dlouhodobějších kontraktů je růst o něco mírnější, pod padesát eur za MWh.
Foto Jan Strouhal
Cena plynu je meziročně o pětinu vyšší, meziměsíčně pak o více než šedesát procent, což mnohým připomnělo situaci z roku 2022, kdy došlo k prudkému růstu cen na energetických burzách.
Stát si od té doby pronajal v nizozemském Eemshavenu třetinu kapacity LNG terminálu, kudy do Česka proudí zkapalněný plyn, který nejčastěji pochází ze Spojených států.
„Sloty, které máme objednané, normálně jezdí. V dodávkách se tedy konflikt neprojevuje, ten se pro nejbližší měsíce odráží v nárůstu ceny plynu na burzách. Problém, který budeme řešit, tedy bude primárně cenový,“ reagoval Cyrani na dotaz Forbesu, zda se nyní zvyšuje četnost objednávek tankerů s LNG plynem určeným pro české zákazníky.
Prudkého růstu faktur za energie se ale Češi prozatím obávat nemusí, tedy pokud se bavíme o dlouhodobějších fixních smlouvách, a ne o spotových cenách.
„V tuto chvíli se nárůst ceny plynu neprojevuje, neplánujeme ho promítnout ani do cen. Když by konflikt pokračoval dlouhodoběji v řádu dalších nebo vícero měsíců, samozřejmě by se to muselo začít řešit,“ popsal situaci Cyrani.
A dodal, že stát dnes prostřednictvím vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jedná o zajištění kapacity některého z amerických LNG terminálů. Havlíček je aktuálně na pracovní návštěvě Spojených států.
„Jednání vicepremiéra Havlíčka jsou dnes o tom, že bychom si pronajali kapacitu na té druhé straně, to znamená na pobřeží Spojených států. A z nich bychom měli přímý přístup k americkému zemnímu plynu, následně si ho sami uvedli do zkapalněného stavu a přivezli do Evropy. V tuto chvíli vlastně kupujeme plyn na lodích,“ uvedl k tomu Cyrani.
Konflikt v Íránu by pak mohl odsunout odstavení uhelných elektráren v Česku, které patří skupině ČEZ. Tento krok už kvůli klesající rentabilitě těchto zdrojů ohlásil druhý největší výrobce elektřiny v zemi, Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače. ČEZ jejich uzavření plánuje na rok 2030.
Situace s dražším plynem ale opět vrací uhelné elektrárny do hry, stejně jako v energetické krizi před čtyřmi lety.
„Pokračujeme v naplňování naší vize. Nicméně situace a vše se mění, ceny jsou dnes výše, a nevíme, co se fakticky bude dít a jestli uhelné elektrárny budou vyrábět. Nyní očekávám, že jejich provoz bude do roku 2030,“ uzavřel Cyrani.
