Prodej nových elektromobilů na českém trhu v březnu vzrostl proti předchozímu měsíci o 61 procent na 1541 vozů. Meziročně pak byl vyšší o desetinu. Za nárůstem stojí skokové zvýšení cen fosilních paliv kvůli konfliktu mezi USA a Íránem. Spotřeba elektřiny u dobíjecích stanic se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o dvě pětiny. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů a společnosti PRE.
Letošní první kvartál byl podle vedoucího sekce Emobility v PRE Libora Hladíka významně ovlivněný geopolitickým děním, zejména pak trvajícím konfliktem na Blízkém východě, v jehož důsledku skokově vzrostly ceny fosilních paliv.
„To se velmi pozitivně odrazilo v zájmu veřejnosti o bateriové vozy. V celkovém důsledku jsme tak zažili rekordní prodeje nových bateriových aut, ale i rekordní dovoz ojetých elektromobilů ze zahraničí. Nastalá situace se tak promítá ve zvyšující se spotřebě na našich veřejných dobíjecích stanicích,“ uvedl Hladík. Počet uživatelů sítě PRE Point podle něj stoupl meziročně o 81 procent.
Březnová data podle generálního ředitele Toyoty a Lexusu ČR Martina Pelešky už nejsou jen výkyv, ale jasný signál strukturální změny. Část prodejů se přesouvá k elektrifikovaným modelům, a to především kvůli nestabilitě v oblasti fosilních paliv a jejich skokovému růstu.
„Elektromobilita se tak z ideologického tématu čím dál více stává racionální ekonomickou volbou. V nestabilním prostředí cen paliv zákazníci přirozeně začínají hledat ekonomicky předvídatelnější alternativy,“ řekl.
Podle spoluzakladatele projektu Bezemisí Lukáše Bohaty je jasný trend pořízení elektromobilu z důvodu úspory nákladů.
„Pokud je dnes cena na čerpacích stanicích přes 40 korun za litr benzinu, tak to již logicky má vliv na zákazníky. Když k tomu připočítáme ekonomické výhody servisu vozidel a celkovou údržbu, jsou elektrická vozidla zajímavým lákadlem pro nové zákazníky,“ uvedl.
Průměrná spotřeba nových elektrických vozů se pohybuje kolem šestnácti až osmnácti kilowatthodin na 100 kilometrů v kombinovaném režimu.
Při domácím nabíjení (s využitím distribuční sazby D27d), které tvoří zhruba 80 procent veškerého nabíjení uživatelů, vyjde jeden kilometr přibližně na 0,70 až 0,90 koruny.
Pokud má navíc majitel na střeše fotovoltaiku, náklady mohou být ještě výrazně nižší. Naopak u veřejných dobíječek může cena na kilometr vyjít v průměru podle dat ministerstva průmyslu na 1,1 až 1,3 koruny.
Srovnatelné spalovací auto se spotřebou kolem sedmi litrů na 100 kilometrů má v současnosti náklady zhruba 2,80 koruny na kilometr. Při běžném ročním nájezdu 20 tisíc kilometrů tak průměrný majitel elektromobilu ušetří jen na palivu více než 30 tisíc korun ročně.
Výsledná cena za kilometr u elektromobilů podle Damira Durakoviće ze společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích i dobíjecích karet, závisí na tom, kde se vůz dobíjí, o jak velké auto jde nebo jak rychle a kde jezdí.
„Energokarta akceptovaná na většině českých veřejných nabíječek umožňuje dobíjet například v síti PRE za osm korun za kilowatthodinu u AC nabíječek, za jedenáct korun za kilowatthodinu u DC a při využití ultrarychlého dobíjení za třináct korun za kilowatthodinu.
V jiných případech ale může rychlé nabíjení vycházet i dráž a při roamingu u partnerských provozovatelů klidně na 26 korun za kilowatthodinu, případně ještě více v zahraničí,“ dodal Duraković.
