Ke konci loňského roku měl k dispozici devět miliard korun, rok předtím to bylo osm miliard, předtím šest a půl, předtím pět… Řeč není o bankovním kontě nikoho z našeho žebříčku nejbohatších Čechů, ale jedné nenápadné vědecké instituce, která sídlí na Flemingově náměstí v pražských Dejvicích.
Právě tady, v areálu Ústavu organické chemie a biochemie, skrytém za rozsáhlým komplexem budov ČVUT a VŠCHT, se zrodil jeden z největších zázraků, v němž se snoubí svět byznysu a základního výzkumu – patenty profesora Antonína Holého a jeho spolupracovníků. Ty pomáhají desítkám milionů lidí nakažených virem HIV, zároveň však udělaly z instituce spadající pod Akademii věd nevídaný stroj na peníze.
Práva k patentům, z nichž vychází Viread a další odvozené léky, jež lékařská komunita považuje za nejúčinnější v boji s AIDS, drží americký farmaceutický kolos Gilead Sciences. Jeho dlouholetý šéf John C. Martin byl Holého blízkým spolupracovníkem, s ústavem proto sepsal exkluzivní smlouvu o spolupráci. Licenční poplatky začaly z kalifornského ústředí do Prahy plynout v roce 2007 a rok od roku se zvyšovaly.
Profesor Antonín Holý, který zemřel 16. července 2012, byl český chemik a objevitel řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Foto: Profimedia
Rekordní byl z pohledu příjmů rok 2016, kdy licenční příjmy činily 3,2 miliardy korun. Čistý zisk ústavu tehdy dosáhl 1,8 miliardy korun. Za 10 let, po než platila ochrana hlavní sady Holého patentů, do Česka přiteklo zhruba 21 miliard korun. Ústav si díky tomu mohl dovolit například komplexní rekonstrukci a dostavbu svého ústředí za dvě a půl miliardy, kterou financoval téměř celou sám.
Ačkoli ochrana nejvýznamnější části patentů vypršela v květnu 2017, Ústavu organické chemie a biochemie se podle čerstvě zveřejněné výroční zprávy skvěle vedlo i v loňském roce: ten zakončil s čistým ziskem 783 milionů korun při obratu ve výši 2,5 miliardy.
„V polovině roku 2017 skončily významné patenty profesora Holého. Příjem z licencí v roce 2018 nicméně představoval 1,4 miliardy korun, z toho naprostá většina pochází z dalších smluv s firmou Gilead Sciences,“ vysvětluje vedoucí komunikace ústavu Barbora Fričová. Pro příští tři roky se podle finančního plánu počítá s licenčními příjmy přes miliardu ročně.
Zdaleka se tedy nepotvrdily některé spekulace, že příjmy biochemického ústavu se po roce 2017 dramaticky propadnou. Tomu ostatně napomáhá i to, že jako veřejná výzkumná instituce nemůže s penězi, které vydělá bádáním, nijak riskantně nakládat. „Je jen škoda, že z hlediska zhodnocení příjmů ústavu v podstatě připadá v úvahu jen investice do státních dluhopisů a využívání standardních bankovních služeb,“ dodává Fričová.
Právě proto ve finančních výkazech svítí rostoucí položka „Krátkodobý finanční majetek“. Ke konci loňského roku to bylo 8,3 miliardy na bankovních kontech a 623 milionů v dluhopisech.
Areál Ústavu organické chemie a biochemie v Praze 6 prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Přibyla i moderní vědecká budova, které zaměstnanci ústavu přezdívají květák. Foto: Luboš Kreč
To ovšem neznamená, že by se ústav o 800 zaměstnancích nesnažil jít dalším byznysovým příležitostem naproti. Naopak, v budoucnu by měly přibýt příjmy ze smluv s dalšími firmami kromě Gileadu. „Nové smlouvy s jinými významnými partnery se týkají látek, které ještě nejsou na trhu – příjmy z nich plynoucí tedy očekáváme v horizontu pěti až deseti let,“ upozorňuje Fričová.
Protože má díky patentům zkušenosti s tím, jak své objevy dostat do praxe a vydělat na nich, platí ÚOCHB také za tuzemského průkopníka v takzvaném transferu technologií. Založil kvůli tomu už v roce 2009 speciální firmu IOCB Tech, která jen v předloňském roce utržila 101 milionů a čistý zisk měla 71 milionů.
O něco později ústav rozjel i podnikatelský inkubátor i&i Prague. Ten loni zprostředkoval například vstup někdejších uhlobaronů Vasila Bobely, Jana Dobrovského a Petra Pudila do startupu Diana doktoranda ústavu Václava Navrátila. Tomu na další rozvoj trio miliardářů, kteří se s majetkem pět miliard dělí o 44. až 46. místo žebříčku nejbohatších Čechů, přislíbilo 80 milionů korun.
Technologie Diana je unikátní v tom, že umožňuje velmi citlivě stanovit množství enzymů a jiných proteinů v roztocích, třeba v lidské krvi, moči nebo ve slinách. Díky tomu by lékaři měli být schopni diagnostikovat rakovinu či různá infekční onemocnění ve stadiu, kdy nejsou současnými prostředky zjistitelná.
