Podobně zběsilá křivka je snem každého investora. Graf strmě šplhající vzhůru ovšem neznázorňuje ani cenu zlata v časech krizí, ani vývoj bitcoinu v době nejvyšší kryptohorečky. Odráží něco úplně jiného: ceny vajec.
Problém se týká obou stran Atlantiku a vývoj amerických cen je vskutku impozantní. Nejde jen o dojem, nýbrž o data – podle výzkumné společnosti Urner Barry, která se v USA zabývá potravinářstvím, stál tucet velkých vajec (obvyklá americká míra) předloni 94 centů, loni před Vánoci, v časech nejvyšší pečící mánie a tím pádem vrcholné poptávky, ale už 5,46 dolaru. V přepočtu tak jedno vejce přišlo na více než deset korun.
Meziročně jde o devětačtyřicetiprocentní skok nahoru. „Co se týká cen v jedné kategorii potravin, je to nejvíce ze všech,“ uvedl pro web MLive ekonom David Ortega z Michiganské státní univerzity. „Ani v roce 2015 jsme takový skok nezažili,“ připomněl poslední srovnatelně velkou krizi, kdy v USA kvůli ptačí chřipce vybili padesát milionů slepic.
V Česku aktuálně silně rezonuje nucená smrt 750 tisíc kurů z chovu na Tachovsku rovněž kvůli ptačí chřipce. I kvůli ní zní odhad „nového normálu“ na sedm korun na vejce. Nejde však pouze o zmíněnou nemoc – roli hrají také růst energií a cen krmiva.
Kudy z vaječné krize ven? Pohled za oceán nabízí jisté důvody k optimismu, jakkoli opatrnému. I přes rekordní ceny totiž analytici soudí, že vrchol nastal a dráž už nebude.
Ceny by měla korigovat snížená poptávka a pro web Axios přidává další důvod Brian Moscogiuri, který má na starosti strategii mezinárodního obchodu pro kalifornskou společnost Eggs Unlimited: „Leden a únor každoročně přinášejí oproti Vánocům pokles o dvacet až třicet procent.“
Často citovaný analytik pro CBNC dodal, že k očekávanému snižování cen by mohlo dojít již v průběhu příštích tří týdnů. „Ale čekám i nadále období zvýšené cenové hladiny. Někteří spotřebitelé si mohou pomoci tím, že budou vejce kupovat od drobných lokálních chovatelů,“ odhaduje ekonom Ortega příští vývoj.
Cen kuřecího masa by se podle něj situace týkat neměla, což koresponduje i s očekáváními českých obchodních řetězců či Potravinářské komory. „Ze zkušenosti víme, že i v minulosti byla četná ohniska nákazy ptačí chřipky v jiných zemích, třeba v Polsku nebo Maďarsku, a trh se s určitými výpadky dobře vypořádal,“ uvedla její mluvčí Helena Kavanová.
Cesta z vaječné krize by navíc Česku mohla výhledově pomoci, půjde-li zemědělská politika správným směrem. Nucená likvidace tachovského chovu totiž ukázala na to, co předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek označuje za dlouhodobé slabé místo: produkce koncentrovaná do příliš málo míst.
Koncentraci podporuje i dotační politika a vznikají tím slabiny pro případ propuknutí nemocí typu ptačí chřipky. Zrovna Brod nad Tichou na Tachovsku se podle Šebka na tuzemské produkci vajec podílel patnácti procenty.
„Takto zásadní podíl poklesu produkce se logicky musí projevit jak v poklesu nabídky, tak ve zvýšení cen vajec pro konečného spotřebitele, zvláště za situace, kdy stejná nemoc zasáhla i řadu dalších chovů drůbeže v zahraničí a propad produkce není možné operativně plnohodnotně nahradit,“ uvádí Šebek.
„K tak problematické situaci by nemuselo dojít, pokud by Česká republika ve větší míře cíleně podporovala malé a střední zemědělce i celkovou diverzifikaci nejen chovů hospodářských zvířat tak, aby se rizika nečekaných výpadků produkce koncentrovaných chovů minimalizovala,“ shrnuje ponaučení.
V byznysu často používaná poučka, že se nevyplácí mít všechna vejce v jednom košíku, tím získává hodně doslovný rozměr. „Je zcela zřejmé, že nákazy hospodářských zvířat téměř nikdy nepostihnou všechny plošně rozprostřené malochovy. Výpadek jednoho nebo dokonce i několika takových chovů navíc trh ani spotřebitelé nepocítí. To zároveň znamená stabilizaci cen a posílení potravinové bezpečnosti a soběstačnosti, neboť propad domácí produkce není třeba nahrazovat dovozy,“ doplňuje Šebek.
Koresponduje to se slovy výše citovaného amerického odborníka, že v USA by nárůst cen a chybějící vejce mohla být vykompenzována tím, co znají nejen obyvatelé českých vesnic. Tedy že si vajíčka koupíte v ideálním případě u sousedů nebo na malé farmě. Obojí má být variantou budoucnosti i z ekologických důvodů.
„Posílení principu diverzifikace chovů hospodářských zvířat je nejen v zájmu spotřebitele, ale také krajiny, neboť koncentrované chovy představují řadu environmentálních rizik včetně přepravní náročnosti a také tvorby emisí,“ uzavírá Šebek.
