Slibují ekologické chování, cesty do vesmíru či návrat Titaniku. Ambiciózní plány firem ale ne vždy vycházejí a to se týká i těch největších. Někdy jednoduše ztratí zájem věci dotáhnout do konce, jindy jsou zase stanovené cíle od samého začátku natolik přestřelené, že splnit je v časovém limitu zkrátka není reálné. Připomeňte si s Forbesem několik nechvalně proslulých nesplněných slibů světoznámých značek.
Jednou z takových společností je například Gucci. Luxusní italská značka kdysi slíbila, že do roku 2025 sníží své emise skleníkových plynů, spotřebu vody a produkci odpadu na polovinu. V tiskové zprávě z roku 2019 dokonce tvrdila, že se jí už podařilo dosáhnout úplné uhlíkové neutrality.
Jenže podle investigativního portálu Follow the Money to je trochu jinak. Spíše než skutečným snížením emisí prý společnost k titulu dospěla účetními metodami a nadhodnocenými projekty kompenzace emisí.
Není tedy jisté, jak to s plánem do roku 2025 je – stejně jako u mnoha dalších firem, které si vytyčily podobně velkolepé environmentální cíle.
Podle ekologické organizace Ubuntoo chce letos splnit nějaký závazek recyklovatelnosti obalů nejméně 126 velkých společností, ale pouze patnáct procent z nich je na cestě k jeho splnění.
K zeleným snahám se dříve přidal i francouzský potravinářský gigant Danone, když prohlásil, že do roku 2025 bude všechny jím produkované lahve z poloviny tvořit recyklovaný materiál. Podobný slib přitom společnost učinila už v roce 2009, kdy tvrdila, že do dvou let budou její lahve vyrobeny z tohoto materiálu z dvaceti až třiceti procent.
Podle zjištění německé televize Deutsche Welle se však skutečný poměr v roce 2011 pohyboval kolem deseti procent. To Danone neodradilo, a tak si opět stanovilo cíl 25 procent, tentokrát do roku 2020. Ani tehdy jej však nemělo splnit, přesto se rozhodlo ho do pěti let zdvojnásobit. Věří někdo, že to stihne tentokrát?
Velké zelené ambice měl v roce 2022 rovněž internetový prodejce Amazon. Firma třetího nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose tehdy oznámila, že do tří let jí bude po Evropě jezdit deset tisíc elektrických dodávek. S cílem elektrifikovat svou evropskou dopravní síť a snížit emise uhlíku proto hodlala do zelenější dopravy investovat více než miliardu eur.
„Nasazení tisíců elektrických dodávek nám pomůže odklonit se od tradičních fosilních paliv – a doufejme, že dále povzbudí dopravní a automobilový průmysl v Evropě a na celém světě k dalšímu rozšiřování a inovacím, protože budeme muset spolupracovat, abychom dosáhli našich klimatických cílů,“ vysvětloval tehdy generální ředitel Amazonu Andy Jassy.
Dnes jich však podle oficiálního vyjádření této americké společnosti jezdí po Evropě jen tři tisíce, tedy stejný počet jako v době oznámení. Amazon si ale podle tiskových zpráv stále stojí za tím, že zbylých sedm tisíc dodávek do konce roku sežene.
Foto Profimedia
Ambiciózní plány, byť jiného charakteru, nenaplnila ani další Bezosova firma – Blue Origin. Ta chtěla znovu dostat člověka na Měsíc do roku 2023, což v roce 2018 potvrdil šéf obchodního rozvoje společnosti A. C. Charania.
Dva roky po slíbeném termínu to však vypadá, že se Blue Origin pokusí vyslat lidskou posádku k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi nejdříve v roce 2030. Mezitím se mu nicméně letos v lednu alespoň podařilo poprvé dostat raketu na oběžnou dráhu Země.
Kdyby se jiné kosmické společnosti, Orbital Assembly Corporation, povedlo uskutečnit svůj plán, užívala by si dnes krásy vesmíru stovka turistů týdně. Ale práce na vesmírné stanici Von Braun, pojmenované po nacistickém raketovém vědci, ještě ani nezačaly, přestože měla být otevřena už letos.
Slibuje přitom luxusní zážitek – umělou gravitaci, nádherné pokoje, kina, koncertní haly i vybavené bary. To vše ale až v roce 2027, protože podle společnosti prý do plánů zasáhla pandemie covidu-19.
Foto se svolením Above: Space Development Corporation
Jak to se stanicí opravdu vypadá, však jisté není. Od investorů na portálu Netcapital vybrala firma dnes zvaná Above: Space Development Corporation necelých dva a půl milionu dolarů. Na jejich dotazy o budoucnosti projektu přitom odpovídá odkazem na web, kde do roku 2025 slibují splnit první fázi jiné, menší vesmírné stanice.
Zatím nevyplul ani projekt australského miliardáře Clivea Palmera Titanic II. Podnikatel a pravicový politik se již v roce 2012 rozhodl nechat slavnou loď zreplikovat, avšak s několika úpravami, aby nenásledovala tragický osud své předchůdkyně.
Nový plán tak zahrnuje více únikových schodišť, zvýšení lodi či svařovaný trup, zda ale vůbec někdy opustí přístav, je záhadou. Miliardář již několikrát řekl, že projekt „obnovuje“, protože se mu nepodařilo splnit ani původní plán dokončit loď do roku 2016, ani žádný z plánovaných finišů potom.
Naposledy to zopakoval v roce 2024, kdy prohlásil, že stavba začne už v roce 2025. Specializovaný web Cruise Industry News, který shromáždil všechny potvrzené objednávky staveb lodí až do roku 2036, přitom žádnou loď podobnou novému Titaniku nenašel.
Foto Wikimedia Commons (Public Domain)
Speciálním případem je v oblasti nesplněných slibů nejbohatší muž světa Elon Musk. Ten na přehnaných predikcích takřka založil svou image.
Letos by například měli na Marsu přistát jím vyslaní astronauti. Takový nápad představil už v roce 2016, nakonec z něj ale nic nebylo a žádní astronauti nikam neletí. Přesto se Musk nevzdává a letos učinil další odhad – lidskou posádku na Mars dostane mezi lety 2029 a 2031.
Zda to myslí vážně, lze jen odhadovat, jelikož odvážných vesmírných slibů má na kontě mnohem více. V roce 2017 například zmínil, že další rok si lidé budou moci zaletět na okružní cestu kolem Měsíce.
Foto Maurizio Pesce / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
Tentýž rok také představil projekt, díky kterému měli lidé „brzy“ dostat možnost létat z města do města během několika minut. V propagačním videu společnost slibovala, že cesta raketou z Londýna do New Yorku tak potrvá ani ne půl hodiny.
Neomezuje se ale jen na mimozemské sliby, a Wikipedie dokonce obsahuje stránku, která shromažďuje všech devatenáct případů, kdy Musk slíbil, že během několika let dojde k zásadnímu posunu v oblasti jeho autonomních vozidel, což se nakonec nestalo.
Například už v roce 2016 tvrdil, že do tří let budou jeho auta schopna ujet samostatně devadesát procent všech kilometrů. Slíbil také, že do dvou let budou moci majitelé vozů Tesla přivolat auto kdekoli ve Spojených státech. To k nim mělo dojet, a ještě se cestou samo nabít.
Ani koncept Hyperloop, který měl přepravovat cestující velmi vysokou rychlostí v tunelech pod velkými americkými městy, nakonec nevyšel. Z Hyperloopu zůstal jen Loop a místo vozidla pro šestnáct pasažérů je to jen tunel, kterým musí řidič tesly projet sám, a to maximální rychlostí 56 kilometrů za hodinu.
