Diplomaticky řečeno, zazněly už daleko vzletnější a inspirativnější projevy. Bez obalu řečeno, místy by se člověk víc bavil i pozorováním života akvarijních rybiček než poslechem posledního proslovu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Projevem, v němž bylo tolik nicneříkající stranické rétoriky jako v šampaňském bublinek, zahájil čínský vůdce 20. sjezd komunistické strany, jehož téměř jistým vyvrcholením bude koncem tohoto týdne opětovné potvrzení Si Ťin-pchinga v roli lídra země. A to už pro třetí funkční období.
Za řečnickým pultem strávil Si Ťin-pching 104 minut. Nastínil v nich budoucích pět let Číny, nebo se o to alespoň pokoušel. Jeho proslov sledovali lidé po celém světě, neboť komunistickou stranou ovládaná, a tedy ideologií sešněrovaná říše bude i v další pětiletce coby mocný hráč výrazně ovlivňovat osud celé planety.
Malý velký muž mluvil ve Velkém sálu lidu v Pekingu způsobem, z něhož rozhodně nevzešel objektivní a plastický obraz Číny. Prezidentovo poselství lze shrnout tak, že pod Si Ťin-pchingovým kormidlem se stát řítí vpřed bezmála rychlostí z hlavně vystřelené kulky. Ve skutečnosti však Čínou právě zmítá ekonomická nejistota, která nepoznala desítky let.
Vystřelená kulka nemusí být pouhá metafora. Mao Ce-tung, ikonický zakladatel komunistické Číny, kdysi prohlásil, že politická moc vyrůstá z hlavně zbraně a patrně nejzajímavější pasáž Si Ťin-pchingova místy úmorného monologu byla ta týkající se Tchaj-wanu.
Čínský vládce se ani slůvkem nezmínil o Ukrajině nebo o vztazích s USA, zato směrem k ostrovu, který komunistický stát považuje za svou součást, pronesl jednoznačný vzkaz: „Strana nikdy neslíbí, že se zřekne použití síly jako jedné z možností řešení tohoto problému.“
Komentátoři tvrdí, že podstatné bylo i to, že tohle téma zmínil „mistr Si“ víceméně na začátku projevu. „Pokud byl Tchaj-wan zařazen do části, kdy ještě mají posluchači vysokou míru pozornosti, znamená to, že byla celá otázka dána pod mikroskop,“ prohlásil do médií Wen-ti Sung, politický analytik z Australské národní univerzity.
Si Ťin-pching má jasno. „Národní jednoty a sjednocení vlasti musí být dosaženo,“ hřímal. Prakticky do jednoho „odstavce“ projevu svázal prezident věc Tchaj-wanu s Hongkongem, kde proběhl čínský zákrok ve prospěch propekingských elit. „Díky podniknutým krokům byl v regionu obnoven pořádek a nastal obrat k lepšímu,“ zaznělo od nejvyššího soudruha do mikrofonu.
Byla to výmluvná slova a výmluvné bylo i to, že právě za ně byl autor odměněn od 2300 delegátů sjezdu největším aplausem v průběhu projevu.
Tento aplaus mimochodem zřetelně objasňuje, proč se čínská strana před dvěma lety lekla a odmítla převzít zakázku pian od tuzemské firmy Petrof poté, co šéf českého Senátu oznámil návštěvu Tchaj-wanu. Nástroje posléze v gestu na podporu svobody odkoupil miliardář Karel Komárek.
A co čínští miliardáři? Ti mohli „mezi řádky“ projevu vyčíst další znepokojivý prvek. Zazněl totiž příslib přerozdělování příjmů a bohatství, který má zahlazovat rozsáhlou propast v nerovnosti majetku. V části projevu věnované ekonomice, která po dlouhém letu vzhůru začala dramaticky zpomalovat, oznámil Si Ťin-pching investice zejména do klíčových technologických odvětví pro dosažení ještě větší soběstačnosti.
Jestliže někteří věřili, že prezident zruší „nulovou toleranci“ vůči covidu, což je jeden z aspektů táhnoucí čínskou ekonomiku dolů, nedočkali se. Kdepak, hranice zůstanou podle Si Ťin-pchinga zavřené, poněvadž případy ze světa, kdy byly brány otevírány a pak zase mnohde zavírány, údajně ochromily produkci podniků ještě víc.
Čínu, jak tvrdí její vůdce, také ochromuje korupce, takže bude pokračovat i historicky bezprecedentní kampaň proti ní. „Doteď byly vyšetřeny miliony úředníků a mnoho vysokých představitelů bylo potrestáno či rovnou uvězněno za braní úplatků,“ linulo se k delegátům.
Boj s korupcí pak v ústech hlavního aparátčíka vystřídal boj proti znečišťování planety. Není sporu, že právě na něm se Čína masivně podílí, globálně je v tomto ohledu největším hříšníkem. „Při plánování rozvoje musíme pamatovat na zachování harmonie mezi lidstvem a přírodou,“ pronesl Si Ťin-pching.
Konkrétně se pohlavár zavázal, že jeho země bude do roku 2060 uhlíkově neutrální a že bude eliminováno znečišťování vody i půdy. Účastníci sjezdu tleskali, ale člověk nemusí být zrovna Greta Thunberg, aby v tomto směru raději zachovával zdrženlivost.
Z první řady na pódiu tleskal i bývalý vicepremiér Čang Kao-lim, kterého loni v listopadu obvinila čínská tenisová hvězda Pcheng Šuaj ze sexuálního napadení. Nyní se Čang Kao-lim poprvé od nařčení objevil na veřejnosti. Nikdy se k obvinění nevyjádřil, zato sportovkyně vše později označila za nedorozumění. Jak moc dobrovolné to bylo, už zřejmě nikdo nezjistí.
Sto čtyři minuty uplynuly a po nich se projev stal minulostí. O stavu Číny mnoho nevypověděl, přesto byl vypovídající dost. A to ve smyslu, v jak velké a neohrožené pozici hegemona se Si Ťin-pching nachází.
„Nastolil ideologii, kterou musí v dnešní Číně všechny mocenské kruhy přijmout,“ citovala BBC Andrewa Nathana, profesora politologie z americké Kolumbijské univerzity. „Když Mao kdysi zaujal stanovisko, ostatní ho museli bezvýhradně přijmout. To samé se nyní unikátně podařilo také Si Ťin-pchingovi.“ Akvarijní rybičky jsou možná zábavnější než jeho projevy, jenže před nimi nemusíte být neustále na pozoru.
