České předsednictví v Radě Evropské unie je akorát v polovině a na Pražském hradě ve čtvrtek začal summit, na kterém se sešlo přes čtyřicet evropských státníků. Vedle premiérů a prezidentů sedmadvaceti unijních států se ho účastní například lídři Británie, Turecka, Norska či Gruzie. Na dálku se připojil i ukrajinský prezident Zelenskyj. Pozvánku ostatně obdržely všechny země Evropy s výjimkou Ruska a Běloruska.
Jedná se zároveň o vůbec první zasedání nového uskupení s názvem Evropské politické společenství. Mezi nejvýznamnější body agendy dvoudenního jednání patří bezpečnost, energetika a konflikt na Ukrajině. Politici si od něj slibují zejména utužení vztahů a otevření unijní politiky i za své hranice.
Francouzský prezident Emanuel Macron například při příchodu uvedl, že cílem setkání je ukázat jednotu současných, budoucích i bývalých členů Evropské unie a vybudovat strategickou důvěrnost. Také německý kancléř Olaf Scholz nový formát setkávání evropských státníků i přes nepřesnou agendu ocenil.
Petr Fiala se jako jeden z oficiálních hostitelů ujal úvodního slova. „Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou,“ uvedl. Následně hovořil o samotné platformě Evropského politického společenství. Druhým oficiálním hostitelem je předseda Evropské rady Charles Michel.
Na okraj rozsáhlého pražského summitu se prezident Miloš Zeman setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Dále proběhl rozhovor například mezi premiérem Fialou a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. U diskuse byla přítomna také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a Evropské unie.
Jednání širšího formátu evropských zemí dále řešilo například důležitost sankcí proti Rusku či význam propojení evropské energetické sítě. Významným výstupem čtvrtečního dne je také dohodnutá spolupráce Norska a Evropské komise s cílem snížit spotřebu plynu a stabilizovat tak energetický trh.
Zároveň si také zástupci Chorvatska a Srbska vyměnili kritická stanoviska ohledně postoje k Rusku. Srbský prezident Aleksandar Vučić údajně obvinil Záhřeb, že v rámci své dlouhodobě nepřátelské politiky na půdě Unie prosadil, aby Bělehrad nedostal od Bruselu výjimku z protiruských sankcí, která by mu umožnila nadále dovážet ruskou ropu. Šéf chorvatské vlády Andrej Plenković Vučiče vyzval, aby se k sankcím připojil.
V pátek bude summit pokračovat setkáním Rady Evropské unie, jehož tématem bude zejména energetická krize. Summit skončí v pátek po společném obědě kolem druhé hodiny odpolední.
