Americká vláda se rozhodla s okamžitou platností zrušit zahraničním obchodním partnerům venezuelské státní ropné společnosti PDVSA povolení, která jim umožňují vyvážet venezuelskou ropu, napsala agentura Reuters.
Opatření se týká například španělské skupiny Repsol, italské společnosti Eni, indického konglomerátu Reliance Industries či americké firmy Global Oil Terminals. Povolení poskytl předchozí americký prezident Joe Biden, jakožto výjimku z amerických sankcí vůči Venezuele.
Ta má jedny z největších prokázaných zásob ropy na světě – podle údajů OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) dokonce největší. Ropa tvoří zhruba devadesát procent příjmů z exportu a dlouhodobě je hlavním pilířem ekonomiky země.
Od dvacátých let minulého století až do začátku osmdesátých let byla Venezuela jedním z nejvýznamnějších vývozců ropy na světě a stala se jedním ze zakládajících členů OPEC.
V roce 1976 ale přišlo znárodnění venezuelské ropy, kterou měla mít nově pod správou státní ropná společnost PDVSA.
Od nástupu bývalého prezidenta Huga Cháveze v roce 1999 začal stát výrazněji zasahovat do těžby nerostného bohatství. Po neúspěšné generální stávce na začátku tisíciletí bylo propuštěno tisíce odborníků i manažerů PDVSA a společnost začala sloužit spíše jako nástroj sociální politiky než jako motor státní ekonomiky.
S propadem cen ropy v roce 2014, kombinací špatného managementu, nedostatku investic a amerických sankcí se produkce dramaticky propadla z přibližně 2,5 milionu barelů denně na méně než 400 tisíc.
Od té doby se těžba mírně zotavovala díky výjimkám pro zahraniční partnery a snahám o modernizaci infrastruktury. Tomu ale nyní učinila Trumpova administrativa přítrž.
USA nemají s Venezuelou od roku 2019 oficiální diplomatické vztahy a Washington neuznává za legitimního současného prezidenta Nicoláse Madura, jehož autoritářskou vládu kritizuje za porušování lidských práv a pronásledování opozice.
Ještě za první vlády Donalda Trumpa vyhlásil v roce 2019 venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó přechodnou vládu a byl uznán jako prozatímní prezident desítkami států včetně USA a Evropské unie. Maduro si však udržel kontrolu nad ozbrojenými složkami, institucemi i reálnou mocí v zemi.
Reakce na sebe nenechaly čekat, USA uvalily na Venezuelu přísné sankce, včetně ropného embarga. Cílem bylo donutit Madura k demokratickým reformám a novým volbám.
Ekonomické sankce přispěly k hospodářskému kolapsu, hyperinflaci a masové migraci obyvatelstva, přičemž odhady uvádějí odchod až sedmi milionů lidí ze země.
Za vlády Joea Bidena se objevily náznaky otevřenějšího dialogu – dočasné výjimky umožnily omezený vývoz ropy a příchod zahraničních partnerů, který byl nicméně podmíněn pokrokem v jednáních mezi vládou a opozicí.
Po selhání těchto jednání a potlačení opozice v souvislosti s plánovanými volbami však Trumpova administrativa opět přistoupila ke zpřísnění sankcí.
Současný americký prezident již na konci letošního února zrušil výjimku pro americkou společnost Chevron k těžbě ropy ve Venezuele, kterou firma měla navzdory americkým sankcím vůči Madurovu režimu.
