Leden, za kamna vlezem? Ani náhodou. Leden je čas nových začátků, cílů a úspěchů. A k jejich naplnění není potřeba nic většího ani menšího, než je síla lidské psychiky. 

Je jako korunovační klenoty, pokud se k němu budete chtít objednat, budete si muset vystát pěkně dlouhou frontu. Není to ale jen tím, že si klinický psycholog a profesor lékařské psychologie Radek Ptáček během své kariéry vybudoval mezinárodně uznávané jméno, potřeba lidí vyhledávat odbornou psychologickou pomoc v Česku zkrátka strmě roste.

A psychologů není dost. 

Pokud by se ale každý řídil cennými radami z tohoto rozhovoru, nejenže by lékařskou pomoc nepotřeboval, ale dařilo by se mu dosahovat všech cílů, jak být lepší, úspěšnější, zdravější. I těch, které si tradičně klademe začátkem každého nového roku a dost často od nich už v únoru upouštíme. 

„Ve chvíli, kdy se rozhodneme, že něco dokážeme a myslíme na to, kdykoli to jde, tak toho prostě dosáhneme. Jde o to začít, ale taky realizovat svoje plány po kapkách a mít promyšlenou strategii,“ radí Ptáček v rozhovoru. 

Psychické zdraví je přitom podle něj základem pro fyzickou kondici, což platí i naopak. „Obzvláště dneska se ukazuje, že to, jak se cítíte, ovlivňuje vaši imunitu a oslabenou imunitu ohrozí i virus, který by normálně tělo bez problému odrazilo,“ dodává a trefně se táže: „Každý den se myjeme, upravujeme, ale sáhněme si do svědomí, jak velký čas věnujeme našemu mozku?“

Jak být lepší? 

Lepší může být člověk každou sekundu už jen tím, jak uvažuje. Mnoho různých filozofií uvádí, že se člověk v podstatě každou vteřinu nějak programuje a mění se, to koneckonců prokazuje i současná věda. Tedy i po tomto rozhovoru naše mozky odejdou trochu jiné, než jsou teď.

To ostatně platí i pro novoroční předsevzetí. Ať už si zadáme, že budeme víc cvičit, míň jíst, nebo cokoli dalšího, vždycky je potřeba si to vědomě nastartovat. Problematické ale pak bývá tu činnost opakovat, aby se skutečně stala naší součástí.

Do té doby mozek musí projít několika fázemi včetně fáze meditace, kdy se rozmýšlíme, jestli půjdeme, nebo nepůjdeme cvičit. Následuje fáze přípravy, kdy si jdeme koupit nové běžecké boty a oblečení… Tyto fáze mohou trvat i měsíce.

Je ale potřeba si uvědomit, že pohyb je základ všeho. Zajímavá je nedávná studie, která zjistila, že pružnost našeho mozku nejvíc ovlivňuje síla našich svalů. Víme, že mozek věkem degeneruje.

Ale také víme, že sportovní aktivita je jediným prostředkem, jakým lze dosáhnout produkce mozkových buněk, a tím pádem předcházet neurodegenerativním onemocněním, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, kterých za posledních deset let přibylo až o 400 procent.

Kolik pohybu je potřeba, abychom tělo i mysl udrželi v kondici?

Platí pravidlo, že čím jsme starší, tím více pohybu pro udržení celkové kondice potřebujeme. Zhruba do třicátého roku nám stačí 150 minut aktivního pohybu týdně, a když překročíme nějakou hranici mezi třicítkou a čtyřicítkou, tak je potřeba 300 minut týdně.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium