Řídíte firmu? A můžeme to vidět? ptá se nejvyšších manažerů každoročně už patnáct let poradenská společnost PwC v rámci průzkumu PwC CEO Survey, jehož partnerem je Forbes. Poslední roky důrazně otřásly nejenom samotným podnikáním, ale i důvěrou kapitánů společností ve světlejší zítřky. Přesto se pro letošek zdá, že se věci začínají obracet k lepšímu – byť pomalu a nejistě. Dobře to ví i řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Čeští CEO vidí výkon svých firem o něco optimističtěji než loni. Znamená to podle vás, že bude líp?
Věřil bych jim. Dlouhodobě se mi líbí korelace, kterou vykazuje graf důvěry v růst jejich výnosů s křivkou reálně doměřeného pohybu HDP. Kromě černé labutě v roce 2020 se opravdu hezky kopírují. Proto bych ten mírný posun oproti loňsku bral pozitivně a věřím, že bude znamenat i růst celé ekonomiky a její odražení se ode dna, tedy od současné recese.
Co je podle vás zásadní myšlenka, která z průzkumu vyplývá?
Několik let byla leitmotivem nejistota. Nejdřív pandemie, potom rozvrácené dodavatelské řetězce, následně energetická krize. To se odráželo jednak v celkové četnosti, ve které CEO uváděli, že se některé hrozby obávají. A potom šlo i o to, které konkrétní hrozby volili nejčastěji.
Loni se například hodně báli inflace nebo nedostatku a cen energií. Skokový růst cen nebo strach z toho, že nebudete mít energii pro výrobu, jsou přitom dost extrémní obavy. Letos je proto dobré vidět, že tyto obavy opadly a na pomyslném žebříčku se nacházejí až kolem desátého místa.
Několik let byla leitmotivem nejistota.
Naopak se na špici vrátily předloňské obavy z nedostatku lidí nebo růstu mzdových nákladů…
Ano, a i to je podle mě pozitivní, protože to jsou růstové starosti. Předloni, když ředitelé odpovídali ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, měli právě myšlenky na to, jak se po dvou rozkymácených letech vrátit k růstu, a obávali setoho, že vyprahlý trh práce ten růst bude brzdit.
Podobný trend ukazuje i odpověď na otázku, v čem vidí šéfové příležitost pro růst: loni to bylo hlavně ve zvyšování cen a marží, tedy v podstatě v obraně proti inflaci, která ale dál roztáčela spirálu. Nyní to je vývoj nového výrobku nebo služeb, což je určitě pozitivní a kreativní trend.
Přestože se CEO už inflace nebojí, stále z drtivé většiny očekávají, že bude za rok 2024 nad třemi procenty, tedy výš, než kam ji staví prognóza ČNB. A polovina respondentů očekává i pro letošek inflaci dokonce nad šesti procenty.
To je podle mě psychologická záležitost. Když několik let žijete v obavě z dvouciferné inflace, navíc v prostředí globálních politických rizik a ekonomické nejistoty, zní skoro jako zázrak, že by to zase mělo být kolem dvou procent. Zkrátka se těžko představuje, že se najednou vše vrátí do normálu. A to i přesto, že predikce centrálních bankéřů může být postavená na relevantních vstupech.
Nahoru ale naopak vyskočila geopolitická rizika a mezi skokany patří i obava z rychlosti technologických změn. Proč?
Průzkum probíhal pár týdnů po začátku krize v Izraeli, což se na tom určitě podepsalo. Za strachem z překotných technologických změn vidím aktuální výrazný nástup generativní umělé inteligence. Ta může představovat hrozbu hned v několika úrovních.
Třeba v rovině, že ji vaše firma neumí kvůli technologické nevyspělosti dostatečně uchopit, nepodaří se jí využít potenciál tohoto nástroje a dostane se do konkurenční nevýhody. Další obava z technologií v čele s AI potom plyne přirozeně z toho, že jen málokdo si nyní do důsledku dovede uvědomit, jaké změny opravdu může přinést a jaké nové druhy rizik, například na poli kyberbezpečnosti, vyvstanou.
Když odhlédneme od CEO Survey, co firmy z vašeho pohledu momentálně nejvíc řeší?
Hodně skloňované je sousloví profitabilní růst. I když některé inflační tlaky slábnou, stále jsou tu ta vysoká mzdová očekávání od zaměstnanců, která činí celou rovnici velmi složitou. Zároveň jsme si během uplynulých let naplno uvědomili, jak zranitelná je česká ekonomika kvůli tomu, že je v přepočtu na jednotku HDP velmi energeticky náročná.
To je také něco, co teď firmy na systémové úrovni řeší. I tady to ale, stejně jako respondenti letošního průzkumu, vidím mírně pozitivně. Je to impulz k tomu, abychom konečně začali víc přecházet na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou.
Ekonomika
Přes stále negativní výhledy na českou ekonomiku v následujícím roce očekává většina CEO (66 procent) růst výnosů svých firem. Také inflační očekávání se ve srovnání s předchozím rokem výrazně posunula optimistickým směrem. V roce 2023 vyhlížela většina CEO inflaci vyšší než pět procent. Pro rok 2024 se počet CEO předpokládajících inflaci nad pěti procenty snížil o polovinu.
Tomáš Salomon, CEO, Česká spořitelna
Jako největší příležitost pro růst vidí čeští CEO vývoj nových produktů a služeb. Deklaruje to celá čtvrtina z nich – nejvíce od začátku tohoto výzkumu. To mi zní jako rajská hudba, obzvláště ve srovnání s předchozím rokem, kdy ředitelé viděli největší příležitost pro růst ve zdražování produktů a služeb.
Věřím, že růst prostřednictvím inovací reprezentuje také odvahu čelit rizikům, jako jsou inflace, nedostatek zaměstnanců nebo vojenská agrese, které respondenti zmiňují. Jsou to vážná a relevantní rizika, a právě proto je pro jejich překonání tak důležitá odvaha.
A nejen pro překonání těchto rizik, ale také pro transformaci české ekonomiky jako takové. Za Českou spořitelnu mohu slíbit, že nám odvaha pomáhat firmám a celému Česku k prosperitě ani letos chybět nebude!
Miroslav Bratrych, vedoucí partner, poradenství, Deals, PwC ČR
V podnikatelské sféře se nálada postupně zlepšuje a ředitelé podniků jsou ohledně následujících let opatrně optimističtí. CEO také předpokládají, že silným impulzem pro růst jejich společností budou inovace, které jako hlavního tahouna růstu jmenuje asi čtvrtina z nich.
Vzrostl i podíl těch, pro které budou hlavním nástrojem pro růst společnosti fúze a akvizice, což by mohlo naznačovat kýžené oživení v oblasti, která v posledním roce či dvou spíše stagnovala. Zajímavé je, že pozitivní impulz očekávají ředitelé i ze zahraničních trhů, které jsou pro značnou část z nich klíčovým prostředkem pro růst.
Rizika
Bez rizika podnikat nelze. Byznysové hrozby i obavy z nich se však v čase mění. Zatímco loni byla hlavním „strašákem“ inflace a ceny energií, teď ředitele začíná stále víc trápit nepředvídatelná legislativa, geopolitická rizika, ale také kybernetické hrozby.
Martina Seidlová, daňová expertka, PwC ČR
Nepřekvapuje mě, že s konsolidačním balíčkem vzrostla obava z vyššího daňového zatížení a odvodů. Větší daňová zátěž se netýká pouze společností, kde vzrostla daň z příjmu o dvě procenta, ale také zaměstnanců zdaněním nepeněžních benefitů čerpaných nad hodnotu poloviny průměrné měsíční mzdy či snížením limitu pro progresivní zdanění.
Konsolidační balíček byl schválen v prosinci, tedy nedal společnostem příliš času na aktualizaci mzdových a účetních systémů. Například aktualizace změněných DPH sazeb není záležitostí pár kliknutí.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Podnikatelé jsou možná zbytečně pesimističtí. Více než polovina z nich čeká pro rok 2024 pokles, jen šestnáct procent očekává růst. Oproti tomu ale analytici finančních trhů, jejichž znalosti o ekonomice jsou obvykle přesnější, čekají pro rok 2024 obnovení hospodářského růstu.
V průměru očekávají růst ekonomiky přibližně o 1,4 procenta, minimální odhad je těsně pod jedním procentem, nejoptimističtější odhad se blíží 2,5 procenta. Pesimismus podnikatelů odráží i inflační očekávání, která jsou proti analytikům podstatně vyšší.
