Raketa Falcon 9 Block 5 od společnosti SpaceX v tuto chvíli čeká na odpalovací rampě Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Odstartuje v pátek, krátce po sedmé hodině ráno našeho času, a na oběžnou dráhu vynese 21 satelitů dceřiné společnosti SpaceX – internetového dodavatele Starlink.
V letošním roce půjde už o 86. let do vesmíru na křídlech SpaceX. V poskytování přístupu na oběžnou dráhu Země si soukromá firma Elona Muska vybudovala pozici, které se nikdo z konkurentů nevyrovná. Rakety od SpaceX zajistily více než polovinu všech letošních vesmírných letů a loni podle Muska vynesly na oběžnou více než osmdesát procent veškerého nákladu ze Země.
Celá Evropa bez nich donedávna nebyla schopna dostat do vesmíru jakýkoli větší náklad, po invazi na Ukrajinu totiž přestala využívat ruské rakety. A její vlastní těžkotonážní rakety Ariane 5 se kvůli vysokým nákladům přestaly vyrábět, jelikož lze využít mnohem levnější a výkonnější alternativu od SpaceX.
Díky svým opakovaně použitelným raketám Muskova firma zkrátka ovládla dopravu na oběžnou dráhu Země. Spoléhá na ni NASA, americká armáda i celá řada soukromých firem a institucí z celého světa.
Dominantní postavení má ale také na oběžné dráze. Podle dat z 23. srpna se tam momentálně nachází 10 246 aktivních satelitů a 6283 z nich patří Starlinku. SpaceX má podle posledních odhadů valuaci 210 miliard dolarů, což z něj dělá druhou nejhodnotnější soukromou firmu na světě, po čínském majiteli TikToku – společnosti ByteDance.
Mezi vesmírnými raketami se středním a těžkým zdvihem se modelům z dílny SpaceX na trhu v tuto chvíli nic nevyrovná. V segmentu středních raket má sice Atlas V od americké United Launch Alliance (společný projekt firem Lockheed Martin a Boeing) stejnou nosnost jako konkurenční Falcon 9, na rozdíl od něj však raketa není opakovaně použitelná, což každý start notně prodražuje.
| Vybrané rakety s těžkým zdvihem (v provozu) |
|---|
| Raketa | Země původu | Výrobce | Nosnost (nízká oběžná dráha) |
|---|
| Angara A5 | Rusko | GKNPC Chruničeva | 24,5 t |
|---|
| Falcon Heavy | USA | SpaceX | 63,8 t |
|---|
| LM-5 | Čína | CALT | 25 t |
|---|
| Vulcan Centaur | USA | ULA | 27,2 t |
|---|
| Vybrané rakety se středním zdvihem (v provozu) |
|---|
| Raketa | Země původu | Výrobce | Nosnost (nízká oběžná dráha) |
| Atlas V | USA | ULA | 18,85 t |
| Falcon 9 Block 5 | USA | SpaceX | 18,5 t |
| H-IIA | Japonsko | Mitsubishi | 15 t |
| LM-7 | Čína | CALT | 13,5 t |
Evropskou odpovědí na Falcony je raketa Ariane 6, která poprvé vzlétla začátkem letošního července. Ve srovnání s konkurencí od SpaceX však zaostává téměř ve všech ukazatelích a její vývoj stál násobně víc. Další významný konkurent mezi těžkotonážními vesmírnými raketami, americký New Glenn od společnosti Blue Origin Jeffa Bezose, by měl poprvé vzlétnout v říjnu.
SpaceX se mezitím posouvá o level výš se svým dopravním systémem Starship – největší a nejsilnější raketou v historii, schopnou vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 150 tun nákladu. Začátkem června Starship na čtvrtý pokus dokončila svůj testovací let. V budoucnu by měla dostat astronauty zpět na měsíc v rámci programu Artemis.
Na enormní rozměry nové rakety si ovšem stěžují hlavní američtí konkurenti SpaceX – United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin. Testování Starshipu na floridském mysu Canaveral, který využívají ke startům také, je totiž značně omezuje.
Plně „natankovaná“ raketa na odpalovací rampě musí mít kolem sebe mnohem větší evakuační zónu, což blokuje jiné odpalovací rampy v okolí. ULA a Blue Origin proto nedávno požádaly amerického leteckého regulátora FAA, aby zvážil zastropování počtu testů.
Tohle je však pouze jeden z řady důvodů, proč se konkurentům nedaří SpaceX dohnat. Muskova firma má díky soukromým investorům a obřím vládním kontraktům k dispozici prakticky neomezené finanční zdroje, a tedy i dostatek prostoru pro vlastní výzkum. Není závislá na externích dodavatelích, většinu součástek si vyrábí in-house.
A díky stovkám úspěšných startů má na trhu reputaci spolehlivého partnera. Ostatně i mezivládní organizace EUMETSAT, provozovatel evropských meteorologických družic, nedávno přesunula svůj satelit s plánovaným startem v roce 2025 na raketu od SpaceX, přestože tou dobou už bude k dispozici evropská alternativa Ariane 6. Lidé z oboru hodnotí tento překvapivý krok jako reputační fiasko pro Evropu.
Vývoj vesmírných raket byl přitom v minulosti spíš doménou státních organizací než soukromých firem. SpaceX si svou současnou pozici vybudoval i díky tomu, že na rozdíl od agentur jako americká NASA, evropská ESA či japonská JAXA se nebojí riskovat. Jeho majitel Elon Musk, který by chtěl letět na Mars a osídlovat další planety, rád zdůrazňuje, že „tradiční“ agentury mají příliš nízké ambice.
A pro dosažení těch svých neváhal riskovat téměř všechno. První tři starty SpaceX s raketami Falcon 1 v letech 2006 až 2008 selhaly. Musk se ovšem nevzdal a vsadil všechno na to, že další pokus vyjde. V rozhovoru z roku 2012 přiznal, že kdyby nevyšel ani ten, tak by společnost SpaceX zkrachovala.
Bývalý šéf NASA Charles Bolden to komentoval slovy, že kdyby takhle postupovala NASA, tak by ji americký Kongres zrušil. „Nedovolili by nám zničit ani jednu raketu, natož tři,“ uvedl.
