Česko nadále výrazně zaostává v rozvoji a využívání větrné energie. V loňském roce pokryly větrné elektrárny jedno procento v tuzemsku spotřebované elektřiny, přičemž podíl v posledních letech stagnuje. Celoevropský podíl větrných elektráren na spotřebě v loňském roce vzrostl na dvacet procent, uvádí ve čtvrtek zveřejněná zpráva WindEurope.

V Česku bylo podle Komory obnovitelných zdrojů energie loni k síti připojeno pět nových větrných turbín v Jívové na Olomoucku a dvě elektrárny na Bruntálsku. Elektrárna byla postavena také na Karlovarsku.

Výkon větrné energetiky v roce 2024 vzrostl meziročně o šestnáct megawattů na zhruba 371 megawattů. Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily celkem 0,7 terawatthodiny elektřiny. Letos by měly být podle komory postaveny nejméně dvě další elektrárny.

Přestože výstavba oproti minulosti v posledních dvou letech mírně ožila, stále jde podle oborových zástupců jen o zlomek ve srovnání s okolními státy. „V čtyřikrát větším Polsku loni instalovali padesátkrát víc větrných turbín než v Česku. Větrníky tam pokrývají už čtrnáct procent roční spotřeby, v Česku to je stále jedno procento,“ řekl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Připomněl, že společnost s komorou a úřady pořádá osvětové semináře a vydává doporučení pro kraje i obce. „Urgentně ale potřebujeme zjednodušit povolování a zrychlit rozvoj energetické infrastruktury,“ uvedl Janeček. Podle oborových zástupců v poslední době roste zájem regionálních úřadů o stavbu elektrárny. V minulosti však opakovaně tento záměr narazil na odpor veřejnosti, například v obecním referendu.

V Evropě byly loni podle zprávy zprovozněny větrné elektrárny s výkonem 16,4 gigawattu, což odpovídá výkonu čtrnácti temelínských bloků. Celkový výkon větrných turbín na kontinentu dosáhl 285 gigawattů.

Produkce větrných elektráren v celé Evropě činila 475 terawatthodin elektřiny. Nejvíce elektráren loni instalovalo Německo (čtyři gigawatty), následovala Británie (1,9 gigawattu), Francie (1,7 gigawattu) a Finsko (1,4 gigawattu).

Největší podíl větrné elektřiny v energetickém mixu má podle zprávy Dánsko, kde zajišťuje až 56 procent elektřiny. Následuje Irsko s 33 procenty. Více než čtvrtinu spotřeby pokrývá vítr také ve Švédsku, Německu, Británii, Nizozemsku, Portugalsku, Litvě a Španělsku.

Zpráva WindEurope i přes výrazně vyšší výkon větrných elektráren v dalších evropských zemích varuje, že tempo rozvoje větrné energetiky je příliš pomalé k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě. Hlavním důvodem je podle Komory obnovitelných zdrojů energie pomalé povolování i rozvoj sítí a nedostatečná elektrifikace ekonomiky.

https://forbes.cz/30-pod-30-2025/