Michal Pěchouček ví, jak se buduje byznys světové extra třídy. Teď však nestaví nový startup, pouští se do mnohem těžší mise. S potenciálně daleko větším dopadem. Ne pro sebe, ale pro celé Česko.
Penthouse, jak se říká rozlehlé zasedačce na střeše Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (přezdívaného Igelit), není z ulice vidět. Zato odsud, z prosklené místnosti v desátém patře v Dejvicích, je výhled fenomenální. Na jedné straně Hrad, na druhé Troja.
A v rohu místnosti stojí vousatý muž v perfektně padnoucím tmavě modrém saku a bílé košili, rozhlíží se kolem a ptá se: „Půjde to?“ Nový rektor ČVUT Michal Pěchouček má na mysli rozhovor a focení. Půjde to skvěle. To, jak se bude dařit ČVUT a jestli se tahle instituce s rozpočtem osm miliard korun vydá na úspěšnou trajektorii, už bude na něm.
Volba muže, který jako kybernetik a úspěšný startupista propojuje svět vědy a byznysu, je v českém prostředí bez přehánění malá revoluce. Tahle revoluce je lemovaná nadšením a velkým očekáváním, jak dokládají pozitivní reakce technologických tycoonů, lidí z ekonomiky, akademiků i studentů.
Jako by sázka na špičkového odborníka na umělou inteligenci se zkušenostmi ze světa přišla v nejvyšší čas. A zkušenosti Pěchouček má – sbíral je jako akademik na prestižních univerzitách v zámoří i při budování vlastního byznysu.
Globálně úspěšný startup Cognitive Security postavil na AI v době, kdy se o umělé inteligenci ani v tech komunitě moc nemluvilo. Poté, co společnost v roce 2013 koupil korporátní gigant Cisco (šlo o první velký exit české firmy po přelomu tisíciletí), spojil Pěchouček svou kariéru s Avastem.
Jako chief technology officer s podnikem prošel i fúzí s americkým lídrem na trhu kyberbezpečnosti, společností NortonLifeLock. A na stejné pozici šéfoval do loňského května i v nově vzniklém kolosu Gen Digital – firmě s valuací přes šestnáct miliard dolarů.
Po celou dobu byl ale zároveň pevně spojený s akademickým výzkumem a ČVUT, na kterém působí přes 20 let. Jako rektor chce technickou univerzitu posunout mezi stovku nejlepších na světě a hodlá v ní rozproudit startupového ducha. Ale apeluje i na český byznys.
„Budoucnost není v továrnách na autodíly,“ říká jasně, když mluví o své vizi pro českou techniku i průmysl. Při řeči ťuká prsty do stolu v rytmu slov a kadence se mění podle naléhavosti sdělení. A jeho sdělení naléhavé je. Česko i Evropa stojí na hraně. Buď razantně přidáme a budeme patřit k vítězům nové technologické doby, nebo nám vlak ujede takovým způsobem, že už neuvidíme ani zadní světla.
„Jestli ode mě a od univerzity společnost očekává, že pomůžeme vést zemi do budoucnosti, já totéž očekávám od kapitánů průmyslu. Protože můžou. Já pro to udělám, co jde, ale oni by měli také,“ vysvětluje soustředěně. Vyzařuje z něj zápal i obavy o budoucnost.
„Kapitálu a úspěšných lidí je tady hodně. Kdyby změnili přístup a investovali do budoucích možností, katapultovalo by to Česko někam jinam,“ zdůrazňuje.
Michal Pěchouček sám sebe označuje za technologického superoptimistu, jeho velkým tématem je umělá inteligence. Nezavírá přitom ale oči před hrozbami, které nástup AI přináší.
Mluví o nich dlouho a místy je to temné. Často se během toho ptá: „Dává to smysl?“ Dává. Pěchouček je totiž také muž, jenž ve svém vyjadřování výjimečně dobře snoubí technologickou odbornost s hlubokou lidskostí.
Foto Anna Kovačič
Slavil jste, když jste se dozvěděl, že jste vyhrál ve volbě nového rektora ČVUT?
Nevyhrál jsem žádnou cenu, ale čtyři roky tvrdé práce. Cením si toho, že senát udělal v akademickém sektoru ne zrovna běžné rozhodnutí, vyjadřuje to vizionářství akademické obce ČVUT. Beru to jako velký závazek. Dostal jsem za úkol vymyslet, jak školu provést velkou změnou, kterou ale tahle instituce unese. Bude to změna, jež s sebou vezme všechny, kteří chtějí být její součástí. Na to jsem nastartovaný.
Už víte, jakými lidmi se jako rektor ČVUT obklopíte?
Stoprocentně vím, že je to práce, jež se nedá dělat v jednom. Všechno, co jsem v životě udělal, jsem udělal s týmem. A tohle bude nejvíc týmová práce ze všech. Tým je pro mě alfa a omega a je potřeba, aby byl pestrý. I proto jsem nepostupoval tradičně a neměl jsem ho sestavený jako součást volební kampaně. Byl jsem přesvědčený, že v okamžiku volby budu mít silnější argument a větší přitažlivost pro lidi, kteří by jinak třeba nechtěli být součástí vedení.
V rozhovoru ještě zazní:
- Jaké budou jeho první kroky, až nastoupí do vedení ČVUT?
- Co může udělat technická univerzita pro Česko?
- A co on naopak požaduje od kapitánů průmyslu?
- Kde může najít Česko a Evropa konkurenční výhodu proti USA a Číně?
- Čeho se v souvislosti s AI obává a kam by sám AI nepustil?
- Co se učí od svých dětí?
- A jak můžeme bojovat proti hloupnutí?
