Pokud jste si všimli, že váš oblíbený obchod s módou v některém z českých nákupních center v poslední době nahradila další kavárna, jste svědky trendu, který je teď v tomto segmentu maloobchodu patrný.
Nákupní centra se snaží udržet zákazníky uvnitř co nejdéle. A fungovat více jako zábavní parky než jen jako místa pro nakupování. I přes obavy lidí z inflace a pokles chuti utrácet se díky tomu centrům daří udržovat návštěvnost i tržby.
Obchodní centra jsou v Česku nejoblíbenějším místem k nákupu nepotravinářského zboží. Když sečteme nákupní galerie, retail parky, malé shopping mally nebo outlety, dostaneme se na více než čtyři stovky obchodních center s pronajímatelnou plochou přes 4,8 milionu metrů čtverečních.
V poslední době se musela obchodní centra, stejně jako celý tuzemský byznys, potýkat s problémy způsobenými nejprve covidem a pak válkou na Ukrajině a následným zdražováním energií a inflací.
„Přestože minulé léto vypadala situace s cenami energií velmi kriticky, nemůžeme říci, že by v posledním roce způsobila dramatické změny. Nájemci kvůli energiím nekrachovali a je pořád dost značek, které chtějí expandovat,“ shrnuje kondici českých obchodních center Robert Skládal, vedoucí týmu pronájmu obchodních center ve společnosti Cushman & Wakefield.
Ceny energií se obchodních center samozřejmě také dotkly a nájemci i pronajímatelé proto kladou daleko větší důraz například na šetření skrze nastavování teploty a doby svícení a podobně. Co se týče návštěvnosti, ta se však vrací na předcovidovou úroveň, ačkoli jí ještě zcela nedosáhla.
„Návštěvnost v nákupních centrech ve srovnání s rokem 2019 je na podobné či mírně nižší úrovni. Průměrně v Česku chodí do nákupních center asi o pět až deset procent zákazníků méně. Totéž však neplatí o obratech, které jsou již na úrovni roku 2019 či i mírně nad ní. Typickým příkladem jsou obchody s potravinami, kde se i po očistění od inflace dá hovořit o pozitivním růstu,“ popisuje Skládal.
Podle indexů Asociace nákupních center v porovnání s hodnotami z předcovidového roku 2019 návštěvnost loni zaostávala o jedenáct procent. První kvartál loňského roku byl ještě poznamenán ochrannými opatřeními, v druhém pak na základě odložené spotřeby a částečně i migrační vlny z Ukrajiny došlo k nárůstu návštěvnosti. Do konce roku pak ale návštěvnost nepatrně klesala, a to z důvodu omezování výdajů a snižující se důvěry zákazníků.
Z dat asociace také vyplývá, že obraty stále rostou, nicméně tento růst se od začátku roku zpomaluje. V březnu byly obraty vyšší o patnáct procent než v loňském roce.
K tomu, aby přilákala co nejvíc návštěvníků, teď obchodní centra volí některé strategie, které lehce mění způsob fungování především velkých center.
„Po covidu nastal jeden viditelný trend, a to že velká centra se začínají měnit z čistého nakupování na místa pro trávení volného času. V celé Evropě přibývají dva typy obchodů, a to rozšiřování food courtů a zábava. To jsou jednoznačné trendy, které sledujeme. Centra chtějí být řízená více jako zábavní parky, aby udržela lidi uvnitř co nejdéle,“ popisuje Jan Hübner, zakladatel platformy Shopingy, která sbírá data ze zhruba 3500 nákupních center v Evropě.
Jeho slova potvrzují i aktuální čísla z analýzy Shopping Centre Index, kterou sestavuje společnost CBRE. Podle nich loni došlo k největšímu meziročnímu nárůstu nájemní plochy právě v sektoru služeb (o devět procent) a gastronomii (o pět procent).
Podle Skládala je nyní gastro na podobné úrovni jako velké mezinárodní značky, co se týče pozice největšího lákadla pro návštěvníky. „Centrum s širokou a rozmanitou nabídkou stravovacích konceptů získává lepší konkurenční pozici vůči ostatním,“ říká.
Další aktuální trend je patrný při pronajímání jednotlivých provozoven. „To se většinou řeší dlouhodobými smlouvami třeba na pět let, což znamená i velkou investici do rekonstrukce a vybavení. Ale dochází tady ke změně, kdy firmy rády berou i krátké období a vzniká hodně pop-up storů,“ vysvětluje Hübner.
Jakmile má nákupní centrum volnou jednotku, tak než najde dlouhodobého nájemce, nezůstává jednotka už prázdná, ale třeba na půl roku si ji jednoduše vybaví nějaká jiná značka, která si tam vyzkouší třeba nový koncept.
V Evropě jde však tento trend ještě dál. Například v Polsku, které je teď v oblasti obchodních center tím, kdo trendy nastavuje, existuje aplikace připomínající Airbnb pro obchody, přes kterou si může firma najít na trhu volnou prodejní jednotku a pronajmout si ji třeba na několik hodin.
„V severských zemích zase nenajdete nákupní centrum, ve kterém by nebyl second hand. Udržitelnost je tam jednoznačný trend. V Česku to zatím moc rozšířené není, ale první pokusy přichází také,“ doplňuje Hübner.
